| úterý 02. září 2003, 06:36 SEČ | | Evropský tisk 2. 9. | 
| Připravil Jan Rozkošný
Norský list Aftenposten označuje víkendové potopení ruské ponorky v Barentsově moři jako tragédii a zároveň připomínku "značné hrozby pro životní prostředí, kterou představují jaderné ponorky bývalého Sovětského svazu".
"Skutečnost, že k havárii došlo za vleku v bouři, svědčí o tom, že Rusové nemají uspokojivé postupy pro transport vyřazených ponorek při jejich cestě do šrotu".
Hlásá norský list a dodává, že je nepřijatelné, aby Rusko neinformovalo Norsko o nehodě, při níž hrozí nebezpečí radiace. Ruské úřady musejí brát hrozbu, kterou představuje téměř dvě stě starých sovětských ponorek na poloostrově Kola, vážně.
Norský ministr životního prostředí tuto otázku nadnese při jednáních s ruskými představiteli v říjnu. Rozhovory by měly vyústit v dohodu, podle níž by Rusové už nemohli napříště tvrdit, že se nemusejí řídit formálními postupy, pokud předtím nevydají zvláštní varování, píše Aftenposten.
Finský list Helsinki Hufvudstadsbladet vydávaný ve švédštině si bere na paškál švédského premiéra Gorana Perssona. Noviny tvrdí, že předseda vlády udělal dva týdny před referendem o přijetí eura ve Švédsku zásadní chybu.
"Upřímnost je dobrá vlastnost a premiér ani neodhalil nic senzačního. Ale byla hloupost říkat, že on osobně si nikdy referendum o přijetí společné evropské měny nepřál."
Noviny upozroňují, že odpůrci eura mají už tak ve Švédsku náskok a rozhořčují se:
"A za této situace vystoupí premiér a připomene voličům, že on osobně vlastně o jejich názor nikdy pořádně nestál. To si opravdu myslí, že takhle může přesvědčit nerozhodnuté?"
Švédský Aftonbladet se zase domnívá, že referendum bude rozhodnuto množstvím lidí, kteří vyrazí k volebním urnám. Výsledek všelidového hlasování o euru musí být považován za legitimní. A proto je důležitá podle novin co nejvyšší volební účast.
"Příklady z historie ovšem nejsou v tomto případě zrovna povzbudivé. Přitáhnout voliče k lidovým hlasováním je obtížnější, než je přilákat k parlamentím volbám. Je sice pravda, že v roce 1994 se referenda o vstupu do Evropské unie zúčastnilo 83 procent voličů, ale k volbám konaným o několik měsíců dříve přišlo pořád o tři procenta lidí víc."
A Aftonbladet přináší ještě jeden příklad z historie:
"Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 1999 přišlo do hlasovacích místností necelých 39 procent voličů. To je v moderních švédských dějinách nejnižší počet voličů."
O stávce ve školách se v těchto dnech v Evropě nemluví jen v České republice, ale také ve Francii. První stránce francouzských novin Le Figaro dominuje článek s titulkem
"Velmi rizikový začátek nového školního roku".
Podle listu se po prázdninách vraceli do škol rozmrzelí a otrávení učitelé. Le Figaro spekuluje, zda učitelé obnoví své protesty kvůli penzím a decentralizaci školství.
"I přes jarní mobilizaci převládá mezi francouzskými učiteli pocit, že nevybojovali nic významného."
Německý tisk dnes podrobuje ostré kritice nový moderní systém poplatků pro kamiony na dálnicích v Německu, který se začal zkoušet v provozu. Nadpis komentáře v Berliner Zeitung zní:
"Falešné sliby mýtných"
Článek pokračuje:
"Zkušební fáze systému mýtného pro nákladní vozy na německých dálnicích začala velkým množstvím technických chyb."
Noviny upozorňují, že tyto problémy nejsou nové a že kvůli nim už muselo být odloženo spuštění celého systému. Teď se prý zdá, že je ohrožen i další termín spuštění plánovaný na listopad, ačkoliv společnost Toll Collect pověřená vybíráním mýtného, mluví o "pozitivním" začátku. Jiný berlínský deník, Tagesspiegel, tvrdí, že počáteční obtíže jsou pochopitelné, vzhledem ke složitosti celého systému.
"Systém je komplikovaný a ambiciózní a mohl by se stát modelem pro zbytek Evropy - pokud bude fungovat."
Soudí německý Tagesspiegel, o novém systému mýtného pro kamiony. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 01:21 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|