| úterý 26. srpna 2003, 07:24 SEČ | | Britský tisk 26. 8. | 
| Připravil Michal Růžička
Hlavním tématem všech hlavních britských deníků je "týden velkých jmen". O jaká velká jména jde:
Před Huttonovou komisí, která vyšetřuje okolnosti vzniku vládních dokumentů o iráckých zbraních hromadného ničení, a také okolnosti smrti zbrojního experta Davida Kellyho, se dnes objeví předseda výboru pro tajné služby John Scarlett.
Zítra předstoupí před soudce Lorda Huttona ministr obrany Geoff Hoon a ve čtvrtek premiér Tony Blair. Ten se podle dnešního tisku vrátil z dovolené rovnou do náručí vládních právníků, kteří premiéra na čtvrteční slyšení připravují.
Deník Financial Times dnes ve svém úvodníku píše, že dosavadní průběh vyšetřování naznačil, co přesně se tento týden "velkých jmen" ptát. Přesto se podle deníku nesmí zapomínat, že ten nejdůležitější závěr není v moci Lorda Huttona:
"Bylo ospravedlnění pro vstup země do války dostatečné? A co se vlastně stalo s iráckými zbraněmi hromadného ničení?"
Ptá se Financial Times, který dochází k závěru, že dosavadní průběh slyšení dokazuje, že David Kelly téměř jistě řekl reportérovi BBC Gilliganovi, že vláda dokument pozměnila tak, aby argumenty pro válku působily silněji:
"Vezmeme-li v úvahu zkušenosti a odborné znalosti doktora Kellyho, BBC učinila správně, že odvysílala jeho tvrzení. To, že byl zprvu označován jako zdroj z tajných služeb, ovšem bylo trochu přehnané a BBC měla v pozdějších pořadech korigovat Gilliganův slovník."
Míní Financial Times, podle nichž je zřejmé, že vláda před zveřejněním dokumentu text často měnila, a že konečná verze byla silnější, než někteří lidé z Downing Street považovali za moudré. To ovšem ještě nebyla podle listu ta největší chyba:
"Největší chybou vlády se zdá být její ztráta smyslu pro míru. To, jak nakládala s Davidem Kellym, bylo vedeno maximalizací škod způsobených BBC, přičemž nikdo nemyslel na to, jak minimalizovat újmu způsobenou zbrojnímu expertovi."
Takže, píší Financial Times, tento týden by měl přinést odpověď vlády, proč se po všech diskusích v dokumentech objevily informace, které nebyly pravdivé, a proč tak necitlivě zneužila doktora Kellyho. BBC by měla podle listu vysvětlit, proč nereagovala na obavy, týkající se jazyka původní Gilliganovy reportáže, obavy, které se podle Financial Times šířily také uvnitř korporace.
Deník Times si všímá trochu jiného aspektu Huttonova vyšetřování, totiž toho, že se před komisí bude zpovídat také šéf Výboru pro tajné služby:
"To, že se premiér a členové kabinetu zpovídají před veřejností, není nic neobvyklého. Slyšení Johna Scarletta, který by měl být pokud možno anonymní figurou, je ovšem z jiné kategorie. Scarlett strávil většinu svého života jako agent nebo operační zpravodajský důstojník, a jeho vystoupení před komisí zneklidní zpravodajské služby."
Konstatují Timesy a tvrdí, že tradicionalisté, působící v tajných službách, vyčítají Johnu Scarlettovi, že vůbec dopustil, aby se dostal do situace, kdy může být veřejně viděn a slyšen.
Timesy se ale domnívají, že poté, co se události vymkly kontrole, soudce Lord Hutton se stěží mohl předvolání Johna Scarletta vyhnout:
"Jeho fyzická přítomnost u soudu by neměla být sama o sobě nahlížena jako katastrofa pro tajné služby. Stejně tak by automatickým závěrem pro budoucnost nemělo být pravidlo, že se při mezinárodních krizích žádné informace získané tajnými službami nebudou raději zveřejňovat."
Na závěr komentáře Timesy píší vlastně totéž, co deník Financial Times - že mnohem důležitější je téma přesahující Huttonovo vyšetřování, totiž hledání ztracených iráckých zbraní.
A konečně se podíváme na úvodník listu Independent - i tento deník ironicky konstatuje, kam až se to bývalý šéf MI6 dostal - na veřejnost, do záře reflektorů. Podle Independentu má ale John Scarlett dnes jedinečnou možnost rozptýlit zmatek nad otázkou, jak to vlastně s vládním sborníkem bylo:
"I když to zní nepravděpodobně, Alistair Campbell ve svém svědectví z minulého týdne naznačil, že pokud někdo zveličoval hrozbu přicházející z Iráku, pak John Scarlett, zatímco on, šéf komunikačního odboru kanceláře premiéra, měl co dělat, aby dokument činil jazykově sušším."
Píše Independent a těší se na otázku, která podle jeho názoru musí padnout jako první:
Jaký je význam slova vlastnictví, pane Scarlette, ve větě Alistaira Campbella, když trvdil, že jste si činil nárok na vlastnictví vládního sborníku o iráckých zbraních? |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 01:23 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|