Úterý 22. ledna 2002 - 12.23 SEČ

Slib finanční pomoci Afghánistánu

Nejbohatší země světa slíbily pomoc při obnově Afghánistánu po 22 letech válčení

Připravil Tomáš Pavlíček

Do Afghánistánu letos poputují necelé dvě miliardy dolarů. Tak zní závěr z tokijské konference zaměřené na pomoc Afghánistánu po dvaadvacetileté válce. Finanční pomoc afghánskému premiérovi Hamídu Karzáímu přislíbili představitelé nejbohatších zemí světa.

Příslib peněz na obnovu je ovšem první a patrně nejjednodušší částí celé pomoci. Daleko obtížnější je tyto prostředky skutečně shromáždit a dodat je na místo, kde jsou nejvíce potřeba.

Rekonstrukce po rozsáhlém konfliktu je výjimečně obtížná. Moc centrální vlády zpravidla nedosahuje do všech částí země a o Afghánistánu to platí dvojnásob. Řadu oblastí kontrolují kmenoví náčelníci, kteří mohou plánované projekty na obnovu země zkomplikovat.

Podhoubí korupce

Prezident Světové banky James Wolfensohn přiznává, že tato situace může být podhoubím pro korupci:

"Domnívám se, že je na místě požadovat kontrolu toho, jak se peníze využívají a kdo tu kontrolu zajistí. Afghánistán je ale země, která úplně postrádá infrastrukturu, takže budeme muset společně pomoci Afghánistánu, aby tento systém znovu vytvořil."

	Domnívám se, že je na místě požadovat kontrolu toho, jak se peníze využívají a kdo tu kontrolu zajistí.
	James Wolfensohn

Jednou z priorit proto zůstává vytvoření efektivního způsobu vládnutí. Ke komplikacím ale může přispět i druhá strana. V podobných případech se často stává, že některé dárcovské země nesplní včas sliby, ke kterým se slavnostně zavázaly.

"Z těchto důvodů se samozřejmě snažíme, aby se plány na rekonstrukci připravovaly nejméně na pět let dopředu, dokud je taková země v centru mezinárodní pozornosti. Naším cílem je připomínat vládám jejich sliby z Tokia ještě dlouho poté, co se situace v Afghánistánu přestane objevovat na prvních stránkách zahraničních příloh novin," říká Mark Malloch Brown, ředitel vývojového programu OSN.

Sliby chyby

Pokud se budeme inspirovat příklady z nedávné minulosti, tak třeba Srbsku byla po vydání Slobodana Miloševiče do Haagu slíbena masívní zahraniční pomoc.

Srbský ministr pro ekonomické vztahy Goran Pitič ale v rozhovoru pro BBC uvedl, že minulý rok dostala jeho země méně než třetinu z původně ohlášené částky a není jisté, zda budou další příspěvky pokračovat:

I humanitární pomoc je těžké spravedlivě rozdělit

"Do jisté míry nás znepokojuje, že mezinárodní společenství má jenom omezené zdroje na zaplacení rekonstrukce oblastí postižených válečným konfliktem. Světové hospodářství se navíc potýká se zpomalováním růstu, takže se obáváme, že bohaté země se o naše potíže přestanou zajímat."

Afghánistán je teď sice na vrcholu zájmu, ale to neznamená, že ho nestihne stejný osud jako Srbsko. Co by Goran Pitič poradil svým afghánským kolegům?

"Je velmi důležité být v kontaktech se společenstvím dárců aktivní, najít skutečné priority, které se mají z těch omezených zdrojů zaplatit. My jsme byli prakticky denně ve spojení s dárci, naši ministři s nimi hovořili o prioritách Srbska a přesvědčovali je, že na tyto oblasti opravdu peníze potřebujeme. Jinak se může stát, že ta pomoc se bude překrývat nebo Afghánci nedostanou to, co skutečně potřebují."