Před pěti lety dobyl Taliban Kábul

Talibanští bojovníci byli zpočátku považováni za posly míru...

Čtvrtek 27. září 2001

Zpracoval Václav Sochor

Taliban prvně upoutal světovou pozornost v roce 1994, kdy skupina islámských studentů vyslyšela výzev k uchopení zbraní k potlačení vzrůstajícího chaosu a korupce v Afghanistánu po odchodu sovětské armády. O dva roky později stály talibanské síly před branami Kábulu. Dnes je tomu přesně pět let, co hlavní město dobyli.

Dobytí Kábulu Talibanem bylo překvapením jak pro tehdejší afghánskou vládu, tak pro svět. Po nekonečných letech krvavých a neřešitelných frakčních bojů byl vzestup Talibanu a ovládnutí téměř celé země ohromujícím vojenským úspěchem. Převzetí moci oficiálně uznal, už z exilu, náměstek ministra zahraničí bývalého režimu, Abdul Rahim Ghafoorzai:

"Na okraji Kábulu došlo k vážným střetům. Taliban se nejprve dostal blíže k centru města a poté se šéf vládních ozbrojených sil, velitel Masúd, rozhodl k ústupu. Učinil tak pouze v zájmu toho, aby se Kábul nezměnil v krvavou lázeň."

Očekávání po převratu

Ve skutečnosti ale převzetí Kábulu proběhlo relativně v klidu. V době nástupu Talibanu k moci byl zpravodajem BBC v afghánské metropoli Alan Pearce:

	Taliban s Boží pomocí zavede v Afghanistánu islámskou vládu a islámské zákony. Skoncujeme se zloději a dalšími zločinci, kteří narušují mír, a tím zajistíme mír v zemi.
	Alum Khan

"Taliban zcela převzal kontrolu. Všude, kam se otočíte, jsou talibanští vojáci v nákladních autech nebo postávají na nárožích. Obyvatelé Kábulu zaplnili ulice. Není tu ale zrovna karnevalová atmosféra, spíše tu jsou to udivené a zvědavé davy."

Jedním z prvních státnických počinů Talibanu bylo oznámení vládní rady o zavedení striktní aplikace islámského práva šaría. Talibanský mluvčí Alum Khan:

"Taliban s Boží pomocí zavede v Afghanistánu islámskou vládu a islámské zákony. Skoncujeme se zloději a dalšími zločinci, kteří narušují mír, a tím zajistíme mír v zemi."

Vláda strachu

Aby o jejich odhodlání nikdo nepochyboval, bylo oznámení o zavedení šaríi provázeno pochmurnou podívanou. Afghánský prezident z období sovětské okupace, Mohammed Nadžibuláh, byl veřejně popraven a jeho tělo pověšeno na sloup centrálního kábulského náměstí.

Lekce, jak tvrdil Taliban, všem zločincům, vrahům a vůbec každému, kdo je proti islámu. Pro britský list Independent tenkrát o události psala zpravodajka Sarah Hornerová:

"Poprava bývalého afghánského prezidenta, doktora Nadžibuláha, a jeho bratra, byla pro město neskutečným šokem. Šlo o čin, který se ve vzdělaném a sofistikovaném městě Kábulu vymykal veškerým představám. Všechny popadla panická hrůza z toho, že se něco takového může v jejich městě stát. A způsob, jakým byly jeho ostatky vystaveny, vedla mnoho obavytel města k otázce: když mohli tohle provést bývalému prezidentovi, co udělají nám?"

Represe a askeze

Ano, talibanský režim nabídl budoucnost plnou represí a askeze. Ženy byly prakticky vyloučeny z veřejného života, nesmějí pracovat ani dostávat lékařské ošetření. Dívky nesmějí chodit do škol.

Mnohaleté válčení připravilo o domov miliony Aghánců

Navzdory těmto skutečnostem nicméně Taliban byl schopen nabídnout i něco atraktivního pro většinu Afghánců: po zkorumpované a despotické vládě předchozích let přinesl stabilitu, zákonnost, pořádek a mír. Obyvatelé Kábulu své nové vládce přijali se smíšenými pocity.

"Politické strany byly jako hmyz. Taliban je jako insekticid, který nastříkáte na infikovanou farmu. Ale oni také v oblastech, které mají pod kontrolou, zavřeli dívčí školy. Jestli k tomu dojde i tady, postaví se lidé proti nim," uvedl jeden z Afghánců.

"Poslední čtyři roky zuřily boje, ale neměli jsme na vybranou. Nemáme radost z Talibanu, ale z ostatních. Máme radost jedině z toho, že přišel mír," řekl další.

Diskreditovaný islám

Pro obyvatele Afghanistánu, kteří za poslední dvě desetiletí nepoznali nic než válku, bylo nastolení míru skutečně nejvyšší hodnotou. Charakter nového vládního režimu v Afghanistánu však znepokojil svět. Evropa a Spojené státy začaly mít obavy z dalšího islámského režimu ve střední Asii, 18 let po islámské revoluci v sousedním Íránu. Znepokojení v samotném Teheránu však nebylo o nic menší.

	Poslední čtyři roky zuřily boje, ale neměli jsme na vybranou. Nemáme radost z Talibanu, ale z ostatních. Máme radost jedině z toho, že přišel mír
	obyvatel Afghánistánu

Už týden po dobytí Kábulu obvinil íránský ajatoláh Ahmad Jannátí Taliban z diskreditace islámu prostřednictvímm, jak prohlásil, reakcionářské a úzkoprsé politiky:

"Celá situace vznáší dvě zásadní otázky: Za prvé, co se stane lidem v té zemi? A za druhé, co se stane s vnímáním islámu v zahraničí, vezmeme-li v úvahu, že oni se prezentují jako islámisté a stoupenci islámského státu. Ale je tohle islám? Může kdokoli najít lepší způsob, jak islám zdiskreditovat?"

Pět let vlády Talibanu bylo v diplomatické rovině charakterizováno rostoucí izolací režimu, od kterého se mezinárodní společenství, a to jak Západ, tak i řada umírněných muslimských zemí distancovaly. Taliban sám však projevil naprostou lhostejnost k postoji světa. Ukrýváním Usamy bin Ládina vyprovokoval hněv Spojených států. Ve stejnou dobu napřesrok chce Washington mít v afghánské metropoli už zcela jiný režim.