Co čeká Střední Asii?

Taliban nemá podle pákistánského profesora Khana prostředky pro boj mimo území Afghánistánu

Středa 26. září 2001

Připravil Martin Řezníček (Péšávár)
Zpracoval Václav Sochor

Vojenské a diplomatické kleště se stále více svírají kolem Afghánistánu, kde se má podle Spojených států ukrývat Usáma bin Ládin podezřelý z přípravy útoku na New York a Washington. Američané požádali afghánské vládní hnutí Taliban, aby bin Ládina dobrovolně vydali, jinak se Afghánistán stane terčem odvety.

Jediným státem, který s Afghánistánem udržuje diplomatické styky, zůstal Pákistán, který nechce mít s válkou proti Afgháncům nic společného. Jeho představitelé se i přesto snaží vyjít vstříc Spojeným státům, což se nezamlouvá obyvatelům Pákistánu.

Náš zvláštní zpravodaj v Pákistánu Martin Řezníček vedl rozhovor o možném vývoji ve Střední Asii s Adnanen Sarwarem Khanem, vedoucím katedry mezinárodních vztahů v Péšáváru.

Hrozí v Pákistánu vypuknutí občanské války?

Nesouhlasím s tezemi, které hlásají někteří místní náboženští političtí vůdci, že současná situace povede rovnou k občanské válce. Tomu já nevěřím. Ano, řekl bych, že dojde k nepokojům, nějakým pouličním protestům, novinovým prohlášením, příležitostně ke stávkám, třeba i každý týden, ale v zásadě věřím tomu, že lidé v Pákistánu jsou dostatečně uvážliví a inteligentní, než aby rozpoutali občanskou válku.

Co říkáte zprávám, že Taliban může napadnout Pákistán, pokud bude Islamábád spolupracovat se Spojenými státy, tak, jak to už ostatně činí?

	Z vojenského hlediska Taliban nemá kapacitu k boji mimo hranice Afghánistánu.

Můžu dost sebevědomě prohlásit, že analyzujeme-li situaci, není nějaký střet mezi talibánskou vládou v Afghanistánu a pákistánskou armádou nebo pohraničními jednotkami reálný. Tohle všechno talibanská vláda podle mého názoru prohlásila jen na podporu svých kategorických stanovisek. Ale z vojenského hlediska Taliban nemá kapacitu k boji mimo hranice Afghánistánu nebo dokonce k tomu, aby porazil Pákistán nebo jakoukoli jinou zemi v regionu.

Do jaké míry mohou předpokládané a očekávané útoky proti Afghansitánu omezit teroristické aktivity?

První ofenzíva koaličních sil proti údajným teroristům se může ukázat velmi úspěšná. Tito lidé, nebudou-li rovnou zabiti nebo chyceni, rozhodně přejdou do ilegality a jejich aktivity se podstatně sníží. Nicméně jsem přesvědčen, že pokud se to, čemu já říkám "kolektivní moudrost mezinárodní diplomacie" nepodrobí důkladnému sebezpytování, problém se objeví znovu. Slyšeli jsme, především od mladých aktivistů, že budou pokračovat v sebevražedných pumových útocích. Můžete je na chvilku zastavit, na rok, dva či čtyři, ale ne napořád. A proto se snažím prosadit v dlouhodobější perspektivě komplexnější přístup k tomuto problému.

Myslíte si, že krize v Afghánistánu a Pákistánu může přerůst v hlubší krizi celého regionu?

Je jasné, že to povede k hlubší krizi, a panují obavy z rozšíření afghánských problémů na východ a severovýchod od afghánských hranic, tedy do Pákistánu a středoasijských republik. Přesto si myslím, že půjde spíše o problém politického a akonomického rázu, než rázu vojenského. Všeobecně se šíří obavy z vojenské povahy konfliktu v souvislosti s velkým vojenským vlivem Spojených států a západních zemí. S tím ale nesouhlasím, myslím, že půjde spíše o ekonomický, diplomatický a politický dopad konfliktu za hranicemi Afghánistánu.

Někteří akademici a diplomaté navrhují jako jednu z možností, jak řešit problém Afghanistánu, jeho rozdělení. Vycházejí přitom z historických zkušeností. Myslíte si, že tohle by mohlo fungovat?

Ne, myslím si, že to zrovna v případě téhle země není relevantní, historie k ničemu takovému nenabádá. Společným pro všechny Afghánce, ať už jsou stoupenci Talibanu, Severní aliance nebo kohokoli, je , že chtějí svou vlast, která je pro ně velmi důležitá, teritoriálně jednotnou. Kdyby tohle bylo skutečnou možností, jak řešit problém Afghánistánu, tak by třeba Severní aliance už vlastní stát vyhlásila. Mám ale za to, že velká většina Afghánců je sentimentálně spojena se svou teritoriálně jednotnou vlastí. Tohle řešení je prostě nereálné, Afghánistán zůstane jednotný, ať už pod zahraniční okupační správou, nebo pod vládou Talibanu, nebo Severní aliance.

Přežije Taliban současnou krizi?

Jednoznačně to vypadá, že nepřežije, protože jeich protivník je příliš mocný na to, aby jej dokázali zvládnout. Navíc se ocitají v naprosté isolaci. Největší zdroje podpory se od nich odvracejí a nezůstávají jim už žádná východiska. Takže já si myslím, že Taliban nevydrží ofenzívu a se vší pravděpodobností bude odstraněn od moci v Afghánistánu.

	Myslím, že Taliban nevydrží ofenzívu a pravděpodobně bude odstraněn od moci.

Jinou otázkou je, co budou dělat potom. Jestli se zaměří na partyzánskou válku, anebo jestli to bude mít pozitivnější výsledek a stoupenci všech směrů v Afghánistánu budou ochotni respektovat na přání lidu, vyjádřené v hlasování, nikoli přání té které strany. Ale je pravděpodobné, že výsledkem celé krise bude ustavení vlády Severní aliance v Afghánistánu, pokud se této vládě dostane i politické, diplomatické, ekonomické a také vojenské podpory.

A za jak pravděpodobnou považujete tu alternativu, která předpokládá návrat krále Záhira z exilu?

Dokonce i lidé ze Severní aliance, nemluvě o Talibanu, i každý obyčejný Afghánec, všichni vám řeknou, že Záhir se o Afghánistán vůbec nezajímal za celou těžkou dobu sovětské okupace, a teď nemá právo říci, že se on sám, nebo někdo z jeho vůle vrátí do země jako monarcha. Už proti samotné myšlénce na jeho návrat existuje silná opozice. Ale, ptáte-li se mne osobně, proč ne, ať se na přechodnou dobnu vrátí. Ale podle mně by bylo chytřejší předat správu Spojeným národům.

Zmínil jste se i o možnosti vojenské a ekonomické podpory Severní aliance. Považujete to za reálnou možnost - zásobit Severní alianci zbraněmi a jinak nechat, aby se celý problém vyřešil sám?

	Pronikání zahraničních vojáků do struktur afghánské opoziční Severní aliance už začalo.

Myslím, že to se už děje. Pronikání zahraničních vojáků do struktur Severní aliance už začalo. Tento scénář nástupu Severní aliance k moci za podpory zanraičních sil nebo mezinárodní koalice je však pro Pákistán a pro celý region příliš nebezpečný. Pákistánská vláda teď jaksi, ať už správně či špatně, hraje do karet Indii a přijímá tuhle myšlenku, která má navíc podporu Indie. Pákistánská vláda se snaží udělat dojem na Spojené státy. Ale moc v rukou Severní aliance není v ničím zájmu, protože už z etnického hlediska nereprezentuje většinu obyvatelstva. Je riskantní na Severní alianci sázet. Upřednostňuji nějakou neutrální správu, nikoliv okupaci, ale neutrální správu ve stylu Spojených národů.