| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Obavy muslimů v USA
Pátek 21. září 2001 Zpracoval Bohumil Vostal Někteří muslimové žijící v Spojených státech se po událostech uplynulého týdne stali cílem osobních útoků a slovních výpadů. Na takovéto jevy si v posledních dnech stěžují ti, kteří mají tmavší barvu pleti, nosí turbany či roušky nebo vypadají jako Arabové. Prezident George Bush proto vyzval občany své země, aby Američanům arabského původu neubližovali, chovali se k nim s patřičnou úctou a nečinili je zodpovědnými z teroristických útoků. Hněv Američanů Quincův trh v centru Bostonu je budova tržnice z 19. století, přeměněná v arkády plné obchodů a stánků. V té části, kde se prodávají potraviny, je dobře znát kosmopolitní tvář Bostonu. Potkáte zde Řeky, Libanonce, Číňany, Indy. Ti všichni jsou dokladem toho, jak se z různých národností stávají Američané.
"Víte, co se týče mé rodiny, musím teď brát v úvahu, že má žena nosí roušku. Pro jistotu teď raději zůstává celý den doma a je na mně, abych vozil děti do školy. Doufám ale, že se vše vyřeší," říká Naidžat. I když při teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu možná zahynuly i stovky amerických muslimů, vypadá to, že po několika rasově motivovaných přečinech bude arabská komunita potřebovat ochranu před spoluobčany. Negativní zkušenosti s islámem Imam Tal Alid říká, že klíčem k pochopení tohoto nepřátelství je způsob, jakým islám dorazil do Spojených států: "Musíme se vrátit do sedmdesátých a osmdesátých let v Íránu. Američané se tam stali zajatci. Dále probíhala také občanská válka v Libanonu. To znamenalo únosy. Víte, Američané se o islámu dozvídali vlastně až tehdy, a proto se ani nechtějí o něm dozvídat víc."
V Milfordu, asi 40 kilometrů od Bostonu, žije komunita sikhů. Jejich zkušenosti toto zjištění ilustrují. Jsou obtěžováni jenom kvůli tomu, že nosí turbany a tak se podobají Úsamovi bin Ládinovi, kterého Washington považuje za hlavního iniciátora nedávných útoků. Neznalost kultur Po skončení modliteb se členové kongregace svěřují se svými obavami z pronásledování. Suprít Singh však trvá na tom, že jeho komunita se v tomto citlivém období nesmí ukrývat a má místo toho propagovat svou kulturu a víru.
Navzdory napětí a nepřátelství, kterému čelí i v této nejvíce kosmopolitní části Spojených států, menšinové skupiny neustupují. Jsou rozhořčeny tím, jak je většinová společnost vnímá. Ale možná to v nich vyvolává nové odhodlání vystupovat pevně na veřejnosti a změnit myšlení těch, kteří jejich vyznání považují za charakteristiku Američanů druhé kategorie.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||