Nejhledanější muž na světě

Usáma bin Ládin je podle Spojených států zodpovědný za útoky na New York a Washington

Neděle 23. října 2001


Připravili Ondřej Tuček a Eduard Strouhal

Úterý 11. září. Masivní teroristický útok na Spojené státy, napadeny byly Washington a především New York. Kdo spáchal tyto otřesné činy, které způsobily největší jednorázovou ztrátu na lidských životech v západním světě od konce druhé světové války?

Hned během několika prvních hodin padlo podezření na jednoho muže, když americký prezident George Bush prohlásil: "Není pochyb o tom, že on je tím koho označujeme za hlavní podezřelou osobu."

Touto hlavní podezřelou osobou je Usáma bin Ládin, který je kvůli své vražedné protiamerické činnosti už několik let na seznamu nejhledanějších osob amerického Federálního úřadu pro vyšetřování – FBI. "Jestli si myslí, že se může ukrýt, že může utéct před námi nebo našimi spojenci, tak se šeredně mýlí," prohlásil prezident Bush.

Boží bojovník z dobré rodiny

Ale kdo vlastně je tento nejhledanější muž na světě? On sám o sobě tvrdí, že je náboženský bojovník ukovaný v odlehlých afgánských horách, obhájce čistoty islámu. Ale pro většinu světa je tento muž "řídícím mozkem" terorismu, hromadný vrah nevinných civilistů.

	Je velmi ironické, že v osobním životě je velmi mírný, velmi pokorný, velmi přívětivý, málomluvný.
	Saad al Fagih

Ovšem některé muslimské komunity ho vidí jinak, jak říká doktor Saad al Fagih z Hnutí za islámskou reformu v Arábii, který sleduje bin Ládinovu životní dráhu, ale nesdílí bin Ládinovy názory ospravedlňující násilí pro účely muslimské svaté války: "Je velmi ironické, že v osobním životě je velmi mírný, velmi pokorný, velmi přívětivý, málomluvný."

Usáma bin Ládin není žádného nízkého původu. Narodil se v pohádkově bohaté rodině v saudskoarabském městě Džiddě jako sedmnácté z více než padesáti dětí stavebního magnáta. Usáma bin Ládin se však nakonec odvrátil od okázalého přepychu a dal přednost životu neohroženého bojovníka v afghánských horách.

"Je neobyčejně zbožný a tím, že byl úspěšný obchodník a podnikatel, který se stal milionářem a který to všechno opustil kvůli své víře, si získal tak významné jméno v muslimském světě," uvedl al Fagih.

Vítězství islámu nad Sověty

Nejdříve se však vraťme do 80. let, do Afghánistánu, kde se tehdy střetly zájmy supervelmocí. Islámští bojovníci, mudžáhidové, tajně podporovaní Spojenými státy, se snažili vyhnat ze země sovětské okupanty. Usáma bin Ládin byl mezi tisící mladíků ze Saudské Arábie, kteří se vydali do afgánských hor, aby se účastnili bojů.

Bin Ládin použil rodinného jmění k vybudování táborů, v nichž cvičí své bojovníky, členy organizace Al-Kajda, což v překladu znamená základna. O tom bývalý vrchní analytik protiteroristického centra americké Ústřední zpravodajské služby CIA Stanley Bedlington:

	Všichni muslimové pokládali porážku Sovětů v Afghánistánu za velké vítězství islámu.
	Stanley Bedlington

"Důležité je podle mě to, že nejen teroristé a extremisté, ale všichni muslimové pokládali porážku Sovětů v Afghánistánu za velké vítězství islámu. A myslím, že Usáma bin Ládin to velmi vychutnával: my jsme porazili Sověty. A proto musí existovat možnost, že porazíme i Spojené státy."

Postoj Usámy bin Ládina ke Spojeným státům se změnil v nenávist, když během války v oblasti Perského zálivu v roce 1991 přišli do Saudské Arábie američtí vojáci, kde v té době bin Ládin žil - v zemi posvátných míst islámu. Už tehdy byl silně protiamerický kvůli podpoře Spojených států Izraeli.Příchod Američanů do Saudské Arábie pokládal za okupaci země bezvěrci, jak říká saudskoarabský disident doktor Saad al Fagih:

"Bin Ládin nikdy nevěřil, že saúdskoarabský režim zajde tak daleko a dovolí americkým vojákům přístup do Saudské Arábie, do svaté země. Navrhoval různá jiná řešení a byl pro něj velký šok, když se dozvěděl, že Američané skutečně přijdou. Byl z toho skoro nepříčetný a hrozně ho to rozezlilo. Byl to pro něj skutečně zlomový okamžik."

Vyhnání z vlasti

Od té doby Usáma bin Ládin vedl otevřenou kampaň proti saudskoarabskému režimu a jeho - jak to sám nazývá - americkým pánům. Byl zbaven saudskoarabského občanství a jeho rodina se ho veřejně zřekla.

<

	V roce 1992 se rozhodl opustit rodnou Saudskou Arábii. Pumový útok na Světové obchodní centrum v roce 1993 byl prvním významným projevem nenávisti, již bin Ládin pociťuje vůči Spojeným státům. Zahynulo při něm 6 lidí.

V roce 1992 se rozhodl opustit svou rodnou zemi. Věděl, koho pokládat za svého nepřítele a věřil, že nastal čas dát se do boje. Pumový útok na Světové obchodní centrum v roce 1993 byl prvním významným projevem nenávisti, již bin Ládin pociťuje vůči Spojeným státům. Zahynulo při něm šest lidí.

Teroristé, kteří útok provedli, byli přívrženci egyptského náboženského vůdce. Měli v plánu způsobit kolaps obou mrakodrapů a hodlali rovněž vyhodit do vzduchu tunely a mosty v New Yorku.

Když byl ale nakonec zatčen hlavní osnovatel tohoto útoku, Ramsi Jussif, ukázalo se, že pákistánský penzión, ve kterém se skrýval, patří Usámovi bin Ládinovi. V poznámkovém sešitě měl Ramsi Jussif jména lidí z organizace Al Kajda, tedy z bin Ládinovy sítě.

"Věděli jsme tehdy, že Ramsi Jussif a jeho partneři měli pomoc zvenčí, museli mít finanční prostředky, logistickou podporu, výcvik a další pomoc. Zdá se být velmi pravděpodobné, že takovou podporu pro tuto i další akce jim poskytla bin Ládinova síť. Ovšem tehdy se to nevědělo. Bylo zde podezření, že to musel být nějaký stát nebo nějaká zahraniční organizace, ale nic podrobnějšího se nevědělo," uvedl bývalý náměstek ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování, FBI, Oliver Revell.

Budování sítě teroristů

Rok po atentátu na Světové obchodní centrum začal vycházet najevo plný rozsah širší teroristické kampaně, když další člen sítě byl zatčen na Filipínách.

Abdul Hakim Murat byl vyškolený pilot. Filipínským zpravodajským službám se přiznal, že jeho skupina měla v plánu za letu způsobit výbuch jedenácti amerických civilních letadel. Murat jednal s Yusifem o možnosti narazit s letadlem do americké vládní budovy.

	Když se dozví, že muslimové někde trpí nebo že je někdo utiskuje nebo na ně útočí, tak tam jde a bojujícím muslimům poskytne tolik peněz, kolik může.
	Hassan al Turabi

Ze Saudské Arábie Usáma bin Ládin odešel do Súdánu, kde byla u moci Národní islámská fronta. Jako on, i její členové vyznávají radikální formu islámu. Bin Ládin s sebou přivezl rodinné bohatství. Koupil si dům na prosperujícím chartúmském předměstí. Dům byl velký, ale nic okázalého a stál blízko mešity. Bin Ládin často navštěvoval mešitu a jeho tři manželky učily místní ženy korán. Měl velkou rodinu s mnoha dětmi, která se sousedy vycházela dobře, ale držela se v ústraní.

Usáma bin Ládin měl velmi dobré styky s některými předními súdánskými ministry. Jedním z nich byl Hassan al Turabi, ideologický vůdce země a tudíž velmi vlivná osobnost, i když stojící v pozadí. Před časem al Turabi o bin Ládinovi prohlásil:

"Když se dozví, že muslimové někde trpí nebo že je někdo utiskuje nebo na ně útočí, tak tam jde a bojujícím muslimům poskytne tolik peněz, kolik může."

Pod ochranou Súdánu

Súdánu, který je nebohatou zemí, věnoval Usáma bin Ládin miliony dolarů na výstavbu domů. Vybudoval tam silnice, jedno letiště a na oplátku mu chartúmská vláda poskytovala ochranu. Ale tím jeho činnost v této zemi nekončila. V zemědělských oblastech zakoupil řadu pozemků a ty mu, podle CIA, sloužily jako zástěrka pro vybudování vojenských výcvikových táborů, jako už před tím v Afghánistánu. Později, tyto tábory byly opuštěny.

Za svého pobytu v Súdánu se stal středem pozornosti různých zpravodajských služeb. Jednak budoval svou vlastní organizaci, Al Kajdu a zároveň vytvářel alianci islámských teroristických skupin. Ve Washingtonu CIA zřídila zvláštní útvar, jehož úkolem bylo zjistit, jaké má Usáma bin Ládin v Súdánu cíle. Sledovali ho, používali tajné agenty a odposlechová zařízení.

	Bin Ládin se vždy záměrně od všech teroristických útoků distancoval. Když se podíváte na jeho finanční síť, tak je to, jako když loupáte cibuli: jedna slupka za druhou.
	Stanley Bedlington

Podle odhadů bin Ládin disponoval dvěma sty milionů dolarů. Značná část byla v hotovosti, ale něco bylo investováno prostřednictvím nastrčených společností v Chartúmu. Pro odborníky CIA bylo těžké zjistit, kde byly jeho finanční prostředky uloženy a k jakému účelu sloužily. O tom bývalý vrchní analytik CIA Stanley Bedlington:

"Bin Ládin se vždy záměrně od všech teroristických útoků distancoval. Když se podíváte na něj a jeho finanční síť, tak je to, jako když loupáte cibuli: jedna slupka za druhou."

Výzva k útokům na Američany

V polovině 90. let bylo zjištěno, že teroristické skupiny v asi dvaceti zemích dostávají podporu od Usámy bin Ládina. Útoky na Filipínách, zastřelení turistů v Egyptě, pumové atentáty v Saudské Arábii, při nichž zahynuli američtí vojáci. Bin Ládinovi spolupracovníci se též pokoušeli koupit na černém trhu komponenty pro výrobu chemických a atomových zbraní. Opět Stanley Bedlington:

"On zastává roli jakéhosi finančního kmotra. Pokud vím, tak ještě nikdy nenařídil nějaké skupině, aby podnikla nějakou konkrétní akci. Co dělá je, že si zvolí skupinu, dá jí finanční prostředky a jaksi ji pouze nasměruje."

V roce 1998 Usáma bin Ládin vyhlásil vytvoření formální koalice, jejíž členové jsou považováni za nejobávanější teroristické skupiny na světě. A vyhlásil fatvu, tedy instrukci jak postupovat, v níž vyzval k útokům na americké civilisty:

"Všechny tyto zločiny spáchané Američany nejsou ničím jiným než vyhlášením války Alláhovi, jeho prorokovi a muslimům. Je povinností každého muslima této instrukce uposlechnout a zabíjet Američany a jejich spojence - a to jak civilisty, tak vojáky."

Afghánistán - poslední útočiště

V islámském světě se před bin Ládinem postupně zavíraly jedny dveře za druhými. Súdán podlehl nátlaku a vypověděl ho ze země. Ve Washingtonu prezidentovi poradci uvažovali o možnosti bin Ládina unést, ale pak ji zamítli.

Usáma bin Ládin se v té době ukrýval v Afghanistánu pod ochranou extrémistického hnutí Taliban. Bývalý náměstek ředitele FBI Oliver Revell vysvětluje, co přimělo Washington k zápornému rozhodnutí:

"Myslím, že jedním důvodem bylo, že by současně byla způsobena značná vedlejší škoda, že by byly značné oběti nejen mezi místními obyvateli, ale i mezi vojáky, kteří by nájezd prováděli a že by to vyžadovalo značné operativní úsilí při dopravě vojáků na místo akce a při jejich návratu."

	Jeho bezpečnostní opatření jsou velmi primitivní, ale velmi účinná. Je velmi opatrný při jednání s vnějším světem, velmi pečlivě si vybírá lidi.
	Saad al Fagih

Z Afghánistánu se Usáma bin Ládin nadále vysmíval americkému prezidentu Billu Clintonovi v různých propagandistických materiálech, například ve videofilmech, které rozšiřoval. Přitom však nezanedbával svou vlastní bezpečnost. Už pětkrát se ho několik jednotlivců pokusilo zavraždit. Je proto nadmíru obezřetný, jak vysvětluje saudskoarabský disident doktor al Fagih:

"Jeho bezpečnostní opatření jsou velmi primitivní, ale velmi účinná. Nemá u sebe žádné zařízení, nepoužívá běžné telefonní sítě, ani kolem něj nesmí být žádná elektrická zařízení. Tedy nesmí kolem něj být nic, co by vydávalo radiační signály. Je velmi opatrný při jednání s vnějším světem, velmi pečlivě si vybírá lidi, ale musím dodat, že osobně je velmi statečný."

Dobře organizovaní teroristé

V roce 1998 si Amerika uvědomila, jak odhodlanou a účinnou se bin Ládinova organizace stala poté, kdy budovu amerického velvyslanectví v hlavním keňském městě Nairobi zničila ohromná puma umístěná v nákladním automobilu. Téměř ve stejnou dobu byl proveden pumový útok na americké velvyslanectví v Dár es Salámu, hlavním městě sousední Tanzanie. Při výbuchu v Nairobi zahynul 201 Afričanů.

Na pomoc byli přizváni odborníci americké FBI. Zjistili, že mají co do činění s velmi dobře organizovanou teroristickou skupinou, schopnou sestrojit a současně přivodit k výbuchu dvě velké pumy ve dvou různých státech. Východoafrické pumové útoky poskytují cenné důkazy o způsobu, jakým bin Ládinovy teroristické buňky fungují.

Během několika dnů byli zadrženi dva muži, jeden Jordánec a jeden Jemenec, kteří se přiznali ke členství v organizaci Al-Kajda. Náměstek velitele keňské policie Peter Mbuvi uvedl, že většina podezřelých osob zatčených hned po incidentu hovořila o tom, že v pozadí stojí Usáma bin Ládin. A také doznali, že jsou na něj tak či onak napojeni.

	Nejprve několik lidí přijede do země a zřídí podpůrnou buňku. Někdy to je několik měsíců před útokem. Členové této buňky pozorují cíl, zřídí konspirační byty či domy, obstarají nezbytné osobní doklady atd. Pak přijede úderný tým a provede útok.
	Stanley Bedlington

Čtrnáct dní před pumovým útokem keňští členové skupiny přijeli do hlavního města Nairobi, kde byla puma sestrojena. Sešli se v hotelu Hilltop v centru města. Jiní členové organizace Al-Kajda přijeli ze zahraničí. Dva z nich byli odborníky na pyrotechniku. Ostatní pozorovali terč chystaného útoku.

Ale plán zničit pumovým výbuchem americkou ambasádu v Keňi vznikl už před pěti roky. Dva členové teroristické buňky se nenápadně usadili v zemi, kde si otevřeli malé obchůdky. Jeden z nich se dokonce oženil s Keňankou, a celou dobu shromažďoval výbušniny a rozbušky. K tomu opět bývalý vrchní analytik CIA Stanley Bedlington:

"Je to skoro klasický případ, jak takové akce provést. Nejprve několik lidí přijede do země a tam zřídí, jak tomu říkáme, podpůrnou buňku. Někdy to je až několik měsíců před útokem. Členové této podpůrné buňky budou pozorovat cíl, zřídí konspirační byty či domy, obstarají nezbytné osobní doklady a podobně. Pak přijede úderný tým a provede útok. Tak to patrně probíhalo v Nairobi a myslím že i v Dár es Salámu."

Stupňující se útoky

Usáma bin Ládin se tehdy dostal na seznam nejhledanějších osob FBI. Na jeho hlavu byla vypsána odměna pěti milionů dolarů. Usáma bin Ládin se nikdy veřejně nepřihlásil k odpovědnosti za pumové útoky ve východní Africe. Ale jeho propagandistická videa jasně ukazují, že on tyto pumové atentáty pokládá za velké vítězství v boji proti Spojeným státům. V době po těchto útocích na americká velvyslanectví začala být videa organizace Al-Kajda ještě ostřejší a agresivnější. Bin Ládin a jeho stoupenci se chystali dovést boj až k břehům Ameriky.

	Plodem výcviku je svatá válka Džihád za jednoho jediného Boha, protože naši bratři v Izraeli od vás čekají, že rozdrtíte Spojené státy a Izrael.
	Usáma bin Ládin

V předvečer milénia, když se Amerika připravovala uvítat začátek 21. prvního století, jeden z bin Ládinových stoupenců nastoupil na trajekt v Kanadě a přeplavil se do Spojených států. Bdělý celník na hraničním přechodu z nějakého důvodu tohoto motoristu zastavil. V jeho autě bylo nalezeny trhaviny, se kterými by se dal vyhodit do vzduchu celý dům. Cílem zatčeného muže bylo letiště v Los Angeles.

O deset měsíců později bin Ládin podnikl dosud největší akci proti americké vojenské přítomnosti v oblasti Perského zálivu. Do lodi amerického vojenského námořnictva USS Cole narazil člun plný třaskavin. Tři pachatelé zahynuli, ale útok si vyžádal životy sedmnácti amerických námořníků. Byla to další úkazka fanatismu bin Ládinových stoupenců.

Poslové smrti

To, že se podobné útoky budou opakovat potvrdil samotný bin Ládin začátkem letošního roku na videoagitce zachycující výcvik dobrovolníků svaté války proti Spojeným státům:

"Plodem tohoto výcviku je svatá válka Džihád za jednoho jediného Boha, protože naši bratři v Izraeli od vás čekají, že rozdrtíte Spojené státy a Izrael."

Západní svět ničivé útoky ve Spojených státech šokovaly mimo jiné skutečností, že mezi muži, kteří tak chladnokrevně provedli masové vraždy nevinných lidí, byli lidé poměrně vzdělaní - tedy překvapiví kandidáti na sebevražedné mise.

"Lidé si myslí, že člověk, který spáchá sebevraždu, tak činí ze zoufalství, hladu a deprese, že si chce vzít život, protože nemá, co ztratit. To ale není případ mnoha muslimů, především pak ne 'týmu Usámy bin Ládina'. Lidé, kteří věří v obětování vlastního života, mohou být bohatí a vzdělaní jedinci, jak jasně dokazují případy dobře vycvičených pilotů, kteří se rozhodnou sprovodit se tak výjimečným způsobem ze světa," vysvětluje Saad al Fagih z Hnutí za islámskou reformu v Arábii.

Jistota CIA

Když se 12. září slunce vyhouplo nad zdevastovanou siluetu mrakodrapů jižního Manhattanu, americká zpravodajská služba téměř s jistotou znala odpověď na otázku, kdo stojí za útoky, které předchozího zpustočily Světové obchodní centrum, jakož i budovu ministerstva obrany ve Washingtonu - Pentagon.

	Okamžitě po útocích jsme zachytili informace, z nichž obzvlášť jedna, kterou si předali lidé považovaní za stoupence bin Ládina v New Yorku a ve Washingtonu , zněla "obě akce proběhly úspěšně."
	Stanley Bedlington

Jak ale CIA této jistoty nabyla? Odpovídá vrchní analytik jejího protiteroristického centra z let 1988 až 1994 Stanley Bedlington:

"Okamžitě po útocích jsme zachytili informace, z nichž obzvlášť jedna, kterou si předali lidé považovaní za stoupence Usámy bin Ládina ve Washingtonu a v New Yorku, zněla "obě akce proběhly úspěšně."

Americké úřady uvedly, že jeden z únosců byl napojen na skupinu, která podnikla útok na loď amerického vojenského námořnictva USS Cole v jemenském přístavu Adenu. Další z únosců před odjezdem do Spojených států údajně podstoupil výcvik v jednom z vojenských táborů organizovaných Usámou bin Ládinem.

Pro amerického prezidenta George Bushe tyto informace znamenaly jasnou výzvu k válce, když v New Yorku, mezi jiným, prohlásil: "Slyším vás, slyší vás celý svět, a brzy nás všechny uslyší i lidé, kteří zbořili tyto budovy."

Začátek války s terorismem

Za tím účelem si prezident Bush buduje co nejširší celosvětovou koalici, která jej podpoří v boji proti mezinárodnímu terorismu. To, že hlavním terčem tohoto úsilí je Usáma bin Ládin, George Bush znovu potvrdil, když jej přirovnal k pistolníkům hledaným na divokém západě:

"Chci spravedlnost, tak jako za starých časů na západě, kde visely zatykače se slovy: "Hledán: Musí být dopaden mrtvý nebo živý."

Usáma bin Ládin svou účast na ničivých útocích ve Spojených státech nicméně popírá. V prohlášení, které zveřejnila arabská satelitní televize Al-Džazíra, bin Ládin tyto sebevražedné atentáty v New Yorku a Washingtonu označil za akce jednotlivců, kteří jimi sledují své vlastní cíle.

Další podezřelí

Někteří odborníci se obávají, že soustřeďuje-li se veškerá pozornost pouze na Usámu bin Ládina je zde nebezpečí unáhleného řešení, které jen částečně a nedostatečně naruší rozsáhlou síť mezinárodního terorismu. K nim patří Laurie Milroyová z Amerického institutu pro výzkum veřejné politiky ve Washingtonu, která se zabývá úlohou Iráku v protiamerickém terorismu.

Milroyová soudí, že účastníkem spiknutí je Irák a možná i bin Ládin. Poukazuje na to, že Spojené státy vedou válku s Irákem, spolu s Británii pravidelně Irák bombardují a uplatňují proti Iráku sankce, které jsou důsledkem války. Podle ní má ten nejlepší motiv Saddám.

Přes veškerá ujištění amerického prezidenta, že spravedlnosti bude učiněno zadost, někteří analytici pochybují, že se mu podaří získat proti bin Ládinovi dostatečné důkazy. Daleko náročnějším úkolem však pro George Bushe bude, aby svými důkazy přesvědčil nikoli své západní spojence, ale ty, bez jejichž pomoci se neobejde v rozděleném a nervózním muslimském světě.

Nepolapitelný?

Dopadení Usámy bin Ládina nebude snadný úkol. A i když se to Spojeným státům a jejich spojencům povede - jak podotýká doktor Saad Al Fagih - nebude to znamenat konec hrozby terorismu:

	Pokud zamýšlejí zničit bin Ládina a Afghánistán, pak tím nedosáhnou ničeho, protože většina jeho přívrženců se nachází mimo Afghánistán.
	Saad Al Fagih

"Pokud zamýšlejí zničit bin Ládina a Afghánistán, pak tím nedosáhnou ničeho, protože většina jeho přívrženců se nachází mimo Afghánistán - a ti mají dnes daleko větší schopnosti, jsou mnohem důmyslnější. Mohou snadno obnovit své síly, v tom se skrývá další nebezpečí."

Prezident George Bush v projevu k americkému Kongresu připravil půdu pro, jak řekl, válku mezi svobodou a strachem. Mezi jiným také zdůraznil, že Spojené státy vedou válku proti terorismu a nikoliv proti islámu a dodal:

"Naše odpověď přesáhne rámec okamžité odplaty a ojedinělých útoků. Američané by neměli očekávat jednu jedinou bitvu, ale dlouhoutrvající kampaň, jakou jsme ještě neviděli. Mohou to být dramatické údery přenášené televizí, ale také skryté akce, které zůstanou utajené i v případě, že budou mít úspěšný průběh. Každý stát a každá oblast se nyní musejí rozhodnout: "Buď jste s námi nebo jste s teroristy."