| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Čtvrtek 29. listopadu 2001 - 11:00 SEČ Jaká bude obnova Afghánistánu ?
Zpracovala Andrea Máslová Jaké jsou principy při obnově takzvaných zkrachovalých států? Jak může Organizace spojených národů zajistit rekonstrukci Afghánistánu? A stojí to vůbec za ty obrovské peníze, které musí mezinárodní společenství zaplatit? V Bonnu pokračují rozhovory pod záštitou OSN zaměřené na vytvoření prozatímní koaliční vlády v Afghánistánu. Po dvou desetiletích konfliktů však ještě větším problémem bude obnova této zničené země a to nejen politická, ale i ekonomická.
Namísto nábojů volební urny Jeden z představitelů Organizace spojených národů popsal tento úkol jako největší pokus o obnovu země od Marshallova plánu. Podle některých odhadů dosáhnou náklady při obnově Afghánistánu až 20 miliard dolarů. Ale odkud v Afghánistánu začít? Co je pilíři obnovy země? "Nejdříve musíte zajistit určitou míru bezpečnosti - vzdát se využívání vnitřní síly. Nezbytná bude rekonstrukce městských a venkovských oblastí. Většina domů byla zničena. Bude nutné přesvědčit lidi, že věci se vrací k normálu. S tím samozřejmě souvisí zajištění potravin, protože v Afghánistánu po létech bojů a sucha hrozí hladomor. To vše v zimě," říká Peter Ferdinand z Univerzity v britském Warwicku Náboje musejí být nahrazeny volebními urnami. Válečné hospodářství je třeba dekriminalizovat. A všichni potřebují přijmout principy občanské společnosti - demokratická práva, svobodná média a spravedlivý justiční systém, založený na lidských právech. Jak bude možné tyto hodnoty vštěpovat zemi, jako je Afghánistán?
"Nejsem si jistá, jestli je opravdu nutné tyto hodnoty do Afghánistánu znovu zavádět. Četla jsem články o různých Afgháncích, kteří podle mne tyto hodnoty uznávají. Problém je, že v době války jsou tito lidé v exilu nebo vytlačeni ze společnosti. Myslím, že právě s nimi je nutné hovořit a radit se, jakým způsobem by podle nich bylo nejlepší zajistit například spravedlivou justici a zorganizovat poválečné uspořádání země. Pro lidi, kteří přicházeli zvenčí, jako například z OSN, to byla vždy potíž. Mají pocit, že musejí hovořit s válečnými veliteli a přitom existuje celá vrstva dalších lidí, kteří jim mohou pomoci v orientaci a od kterých se může odvíjet obnova demokratických hodnot, " říká profesorka mezinárodních vztahů v London School of Economics, Mary Kaldorová.
Nástrojem sloužícím k obnově Afghánistánu bude s největší pravděpodobností Organizace spojených národů. Jean-Marie Guehenno je šéfem mírových operací OSN v New Yorku. Vysvětluje principy, které OSN prosazuje při obnově nějaké země.
"Klíčem úspěšné snahy v přebudování určité země podle mne je, aby tento proces byl vlastní lidem v té zemi, aby za něj byli zodpovědni. Čím více je podpoříme a umožníme jim, aby byli ve vedení, tím lépe. Například na Východním Timoru vidíme, jak je důležité, že jsou Timořané odpovědni za budoucnost země, která má být příští rok nezávislá. Myslím, že lidé chtějí zodpovídat za svou vlastní budoucnost. Důležitá je vyváženost, to znamená neprosazovat vnější model a zároveň poskytnout fórum, na kterém lidé mohou řešit své rozdílné názory a nalézt společný základ pro řešení problémů. rep. Obnova Bosny a Hercegoviny přišla za pět let na 5 a půl miliard dolarů. Východní Timor dostává během tří let 350 miliónů dolarů," domnívá se Jean-Marie Guehenno. Oprávněnost výdajů Rekonstrukce Afghánistánu může stát až 20 miliard dolarů. Jsou investice mezinárodního společenství vzhledem k různým výsledkům dosavadních snah OSN rozumné nebo je to zbytečné vyhazování peněz?
"Nemyslím, že je to ztráta peněz. Třeba Kambodža je příkladem úspěchu. Na hodnocení výsledků v Bosně a v Kosovu je příliš brzy. Pokud však budete uvažovat o jiných možnostech, ke kterým mohlo dojít, pak je podle mne lepší pokusit se problémy řešit, zlepšit zoufalý stav těchto zemí, než si nad tím mýt ruce a neudělat nic pro jejich obnovu," říká Peter Ferdinand z Univerzity v britském Warwicku. Šéf mírových operací OSN v New Yorku Jean-Marie Guehenno souhlasí. "V devadesátých letech byly rozpadající se státy humanitárním problémem. Po událostech z 11. září vidíme, že mohou být také bezpečnostním problémem. Nesnažíme se tento problém řešit pouze penězi a technokratickým přístupem - zavedením politického a ekonomického modelu, ale snažíme se naslouchat lidem, kteří jsou konfliktem postiženi," říká šéf mírových operací OSN v New Yorku Jean-Marie Guehenno v reportáži, kterou z materiálů BBC zpracovala Andrea Máslová. Související odkazy: BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||