Čtvrtek 3. ledna 2002 - 11.52 SEČ

Křest eura ohněm

První pracovní den po zavedení eura byl zatěžkávací zkouškou pro všech 12 zemí eurozóny

Zpracoval Vít Pohanka

Mince a bankovky jednotné evropské měny eura začaly sice nahrazovat národní měny ve dvanácti zemích eurozóny už na Nový rok, ale včerejšek byl pro jednotnou evropskou měnu první zatěžkávací zkouškou, protože šlo o první pracovní den, kdy byla v oběhu.

"Tu a tam může docházet k jistým problémům, ale vcelku probíhá všechno báječně hladce," hodnotil včera přechod na euro evropský komisař pro ekonomické a finanční záležitosti Pedro Solbes.

Nefungující rakouské bankomaty

Dva z našich zpravodajů sledovali situaci v Rakousku a Řecku. Z Rakouska se přihlásila Bethany Bellová:

	V Rakousku došlo k menší trapné poruše - všechny peněžní automaty se odpoledne asi na hodinu zhroutily.
	Bethany Bellová

"Došlo zde k takové menší trapné poruše - všechny peněžní automaty v Rakousku odpoledne se asi na hodinu zhroutily. Podle lidí, kteří systém obsluhují, to nebylo kvůli přechodu na euro, nebo nedostatku bankovek. Příčinou byla závada na hlavním počítačovém serveru, který všechny bankomaty ovládá a náhradní systém nefungoval. Později se ale všechno podařilo dát do pořádku a lidé, se kterými jsem mluvila, byli sice mírně znepokojeni, ale v podstatě nebrali celou záležitost příliš vážně."

Tuto závadu lze asi opravdu považovat pouze za nepodstatné zaškobrtnutí, vezmeme-li v úvahu, že euro má používat 300 milionů lidí jako každodenní měnu.

Atény bez eura

Paul Wood z řeckých Athén hlásil, že tam byly s přechodem na euro spojeny zřejmě největší problémy:

	V centru Atén jsme nemohli najít jediný obchod, restauraci, stánek nebo jiný podnik, které by vracely zpět europeníze, jak to vyžaduje zákon.
	Paul Woods

"Obávám se, že podobně jako v Rakousku to nejde úplně hladce. Tady v Aténách jsme například v turistickém centru nemohli najít jediný obchod, restauraci, stánek nebo jiný podnik, které by vracely zpět europeníze, jak to vyžaduje zákon. Lze namítnout, že středa nebyla ještě normálním pracovním dnem a podniky dostávaly jen určitý příděl eur. To je problém, který bude podle bankéřů řešen postupně."

Sžívání se s novou měnou

Podívejme se ovšem ještě na to, jak se k euru lidé v různých evropských zemích stavějí - je to měna, kterou přijmou za svou? Ještě jednou z Vídně Bethany Bell:

"Mezi Rakušany zdá se panuje pocit, který se dá asi nejlépe vyjádřit slovy 'musíme se s tím smířit', nebo alespoň mezi těmi lidmi, se kterými jsem mluvila. Jeden z ekonomů mi například řekl, že si zdejší obchodníci zachovávají vůči euru z velké většiny chladný postoj. A ze své vlastní zkušenosti to mohu jenom potvrdit. Je to jako by říkali: 'Zpočátku to možná bude trochu těžké, ale nakonec si na to zvykneme'."

Národní hrdost

Před přechodem na euro se často mluvilo o tom, že země se slabší měnou - jako je právě řecká drachma - se jí budou snažit zbavit co nejdříve. Vypadá to tak i při pohledu z Athén? Ptáme se nakonec Paula Wooda:

"To určitě je politické poselství ministrů řecké vlády. Myslím, že Řekové považují euro za dobrou věc jak pro ně samotné, tak pro jejich stát. Na druhé straně je to velmi hrdý národ, který dost lpěl na řecké drachmě. Hezkým důkazem je příhoda ze středečního dopoledne, kdy došlo na severním předměstí Atén k první bankovní loupeži. Když lupič dostal požadovaný pytel s eury, zarazil se a zeptal se, jestli by mu nepřihodili i pár drachem. Takže si z banky odnášel pytel eur, v němž ale nechyběly i staré dorbé drachmy. A myslím, že podobné pocity má mnoho Řeků."