| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Připravila Andrea Máslová Francouzský Le Monde připouští, že zavedení nové měny podle všeho proběhlo hladce, ale zároveň vyzývá k určité opatrnosti po novoročním "velkém třesku". "Ačkoli praktické uskutečnění měnové unie prošlo na výbornou, stále ještě to není definitivně uzavřená otázka. Užívání jednotné měny znamená především společnou ekonomickou politiku pro určitý region, kde se tato měna užívá. Proto, jak konstatuje Le Monde, nedostatek jednotné ekonomické politiky, vedl k určitému "deficitu v důvěryhonodnosti", což zase vyústilo v několik "velkých zklamání" či dokonce "neúspěchů". "Od svého zavedení před třemi léty - ztratilo euro 25 % své hodnoty oproti americkému dolaru. A právě dolar zůstává jedinou světovou "rezervní" měnou," soudí francouzský list. Na určité disharmonické tóny při přechodu na novou měnu ve státech, jež ji budou užívat, upozorňuje italská L'Unita. Jak list vysvětluje, toto "zaskřípání" přichází z Itálie - kde se premiér Silvio Berlusconi podle všeho necítil na to, organizovat jakékoli oslavy a ani - jak to učinili někteří jeho evropští kolegové - aby dal najevo alespoň nějaké symbolické osobní gesto, kterým by tuto příležitost byť jen připomněl. Lhostejnost, rezervovanost a dokonce panika - tak reagovala v den zavedení eura italská vláda pravého středu i vedoucí místa v Římě. Pro ilustraci L'Unita uvádí výroky některých politiků, například ministra bez portfeje, člena kabinetu za Ligu severu Umberta Bossiho, který tvrdí, že ho "euro vůbec nevzrušuje", anebo slova ministra obrany Antonia Martina, který připomíná "velké riziko, že celý experiment skončí nezdarem". Berlínský Die Welt se podivuje nad tím, jak atypicky a v podstatě neněmecky země novou měnu přijala. "Musíme se připravit na nová klišé, jež budou spojována s Němci, jejich mentalitou a financemi," píše list. Skutečnost, že vláda zažádala o nejdelší období, v němž se bude stará a nová měna překrývat ukazuje na to, že si vláda myslela, že loučení s markou bude těžké, a možná dokonce slzavé a dlouhé, soudí list. Švýcarský deník La Tribune Geneve přináší obrázek lidí, čekajících po tisících v Curychu, Basileji nebo Ženevě, aby vyměnili švýcarské franky za - téměř magické - eurobankovky. "Byli to švýcarští eurofilové v tom nejlepším smyslu toho slova, příslušníci generace, která prošla druhou světovou válkou a která se modlila, aby k takovému krveprolití už nikdy historii nedošlo. Evropská měna je skutečně na světě," konstatuje La Tribune Geneve a její zrození je labutí písní monetárníno nacionalismu.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||