Ukončení mise Nezbytná sklizeň

Vojáci NATO během mise Nezbytná sklizeň vybrali od albánských povstalců 3,381 zbraní

Středa 26. září 2001

Zpracoval Václav Sochor

Aliance NATO začíná stahovat většinu svých vojáků z Makedonie. Třicetidenní operace Nezbytná sklizeň, během níž vojáci NATO vybírali zbraně od albánských povstalců, skončila. Nyní má makedonský parlament za odevzdané zbraně schválit ústavní reformy ve prospěch albánské národnostní menšiny v zemi.

Předběžný souhlas s konstitučními změnami už poslanci vydali, ale na cestě ke konečnému schválení stojí ještě řada překážek. Pozornost mezinárodního společenství upřena k Afghanistánu a je otázkou, zda ještě vůbec existuje politická vůle zajistit přežití mírového procesu v Makedonii.

Nové úkoly Aliance

Poslední čtyři týdny rachotily na makedonské obloze vrtulníky NATO převážející vojáky do skladů zbraní, které tento týden začnou odvážet ze země.

	Ústavní změny
	Povolení užívání albánštiny v úředním styku Poměrné zastoupení Albánců ve státních službách a policii

To je závěr operace, kterou aliance označuje za triumf, který Makedonii pevně navede na cestu míru, a je to i přání řady představitelů, kteří si v posledních dnech ve Skopje podávají dveře.

Podle jednoho z nich, britského vládního činitele Dennise McShanea, je čas přemístit zdroje NATO do jiných krizí:

"Chceme se zaměřit na to zásadní, což je dnes velká mezinárodní kampaň proti terorismu a politickému fanatismu. A Makedonie se musí k této koalici přidat, obnovit mír, a naši vojáci se vrátí domů."

To ale ještě bude chvilku trvat. Politická součást procesu - reformy zajišťující Albáncům v Makedonii kulturní a občanská práva - má stále větší zpoždění.

Oslabený zájem o mír

Pro makedonské politiky není jednoduché smířít se s ústavními změnami, které byly - jak oni říkají - vynuceny se zbraní v ruce. Teď po tragických událostech ve Spojených státech, mohou své názory jen dále radikalizovat.

V největší pravoslavné katedrále ve Skopje je den ode dne živěji, s tím jak se stále více lidí obrací k církvi pro radu a inspiraci. Duchovní Georgij Čakšaski je jedním z knězů v katedrále:

"Dvacet procent světové populace jsou muslimové a polovina jejich lid bojuje: v Kašmíru, na Balkáně, v Bosně, Kosovu, Makedonii, všude, kde jsou muslimové, jsou i problémy."

Georgij Čakšaski by souhlasil s tím, aby makedonské ministerstvo obrany a makedonská policie obnovily vojenské operace proti Albáncům.

Albánci pro ochranu NATO

Nelze se za této situace divit tomu, že albánští političtí a povstalečtí vůdci žádají NATO, aby v zemi zůstalo i po vypršení mandátu. Pro vysoce postaveného albánského politika Mohammeda Haliliho je aliance jedinou zárukou:

	Je nezbytné, aby tu NATO bylo nejen po dobu odzbrojování, ale i dál, pro stabilitu této země v budoucnosti.
	Mohammed Halili

"Je nezbytné, aby tu NATO bylo nejen po dobu odzbrojování, ale i dál, pro stabilitu této země v budoucnosti."

Aliance NATO z Makedonie neodejde docela - několik stovek vojáků tu zůstane, aby chránili zahraniční pozorovatele. Je to ale jen zlomek z několikatisícového sboru, který zemi opouští.

Na místech, kde se shromažďují zbraně, odmítají povstalečtí bojovníci prozradit svá jména, ale říkají, že jsou připraveni odevzdat zbraně a rozpustit své jednotky přesně v souladu s mírovou dohodou. V soukromí nicméně tvrdí, že mohou kdykoli vykopat ze země zbraně, které alianci nepředali.

Tak daleko to ale zajít nemusí: Makedonci si totiž začínají uvědomovat, že jim hrozí státní bankrot. V rozpočtu je díra ve výši 150 milionů dolarů a země zažívá období hospodářského poklesu. Mezinárodní společenství je ochotno pomoci, ovšem pouze v případě, že mírový plán bude přijat a naplněn beze zbytku a bez výhrad.