Na kosovské hranici s americkými vojáky

Američtí vojácineradi pokládají své životy v evropském konfliktu

Sobota 7. dubna 2001


Připravil Jonathan Marcus

Alepoň prozatím boje mezi albánskými povstalci a makedonskými ládními jednotkami utichly. Území na kosovské straně hranic je pod správou mezinárodních sil pod velením Spojených států.

Samotní Američané jsou velmi kritizováni za to, jakým stylem jejich mírové jednotky v oblasti působí - malá angažovanost a příliš velký spoleh na technologii. Do této pohraniční oblasti se na pravidelnou hlídku vypravil společně s malou americkou jednotkou zpravodaj BBC Jonathan Marcus.

Žádný epos

Dosavadní zkušenosti americké armády na Balkáně zatím hollywoodské výrobce filmových trháků ze židle nezvedly. Nic z toho, co se zde zatím stalo, se nedá srovnat se Spielbergovým eposem z druhé světové války "Zachraňte vojína Ryana".

Jestli tu však má vzniknout film oslavující působení amerických mírových jednotek v Kosovu, pak by se mohl jmenovat "Zachraňte vojína Pichlemyera". Ano... zdá se, že to bylo skutečně jeho jméno. Stálo tam v zářivých barvách na předním skle jeho zaprášeného armádního vozu - vzorný vojín Pichlemyer.

Auto prokličkovávalo skrze kontrolní stanoviště v Ghilane na jihu Kosova. Mladý černý voják téměř usínal, vyparáděn v maskáčové helmě, na sobě neprůstřelnou vestu.

"Proč každé americké armádní vozidlo vytrubuje jména své posádky do světa?"

"To proto, že nikdy nevystoupí ze svých vozů," podotkl jeden kolega, "jinak byste se nikdy nedozvěděli, kdo jsou".

Zdrženliví Američané

Tento náhled na typicky americký styl mírových jednotek se stal v žurnalistice o Balkánu téměř zažitou frází. Jedním ze slov, kterými se dá styl amerických jednotek označit je "zdrženlivý". Totiž obavy ve smyslu - co na to řeknou doma.

Zdá se, že američtí velitelé mají mnohem větší zájem avé vojenské jednotky chránit než je ukazovat. Američané v plné vojenské výzbroji a neprůstřelných vestách jsou srovnáváni s ostatními vojáky KFOR.

Britští vojáci se svými lehkými barety působí bezprostředněji, i když - pravda - své helmy a neprůstřelné vesty mají vždy po ruce. A po několika dnech jízdy po Kosovu se ukazuje, že Britové jsou do značné míry výjimkou.

Většina ostatních vojáků, které jsem viděl - Poláci, vojáci ze Skandinávie a řada dalších - všichni se oblékali spíše v americkém stylu. Jednoduše řečeno, byl to Pentagon, kdo stanovil vzor pro to, jak má vypadat nejlépe oblékaný voják mírových jednotek.

V průzkumné jednotce

Abych zjistil, v čem tento styl amerických vojáků na Balkáně skutečně spočívá, požádal jsem, zda bych se nemohl připojit k průzkumné jednotce na drsných kosovských hranicích s Makedonií.

"Býval to tichý kraj, proto jsou tam Američané," podotkl můj skeptický kolega. Pak se však k této pohraniční oblasti s téměř alpskou krásou přiblížila bouře.

Albánští ozbrojenci vedli proti makedonským vládním jednotkám občasné ozbrojené útoky. Zásoby a výzbroj pro povstalce přicházely přes hranice s Kosovem. A jednotky KFOR si opožděně uvědomily, že musí na těchto děravých hranicích upevnit své pozice.

A tak brzy ráno po dlouhé a drkotavé jízdě, při které nad naším Land Roverem čněl americkou armádou doprovázený vůz typu Humvees - moderní nástupce jeepu, jsme dorazili do malého, poněkud zchátralého domu. Byl to domov průzkumné hlídky Recon, čety prvního pluku 324. výsadkové jednotky.

Tato strana hor nad malým městečkem Vitina se nachází nedaleko makedonských hranic. Když jsme se vydali na pěší obchůzku, seržant ukázal na hraniční linii na obzoru, kde před několika týdny stříleli vojáci z jeho praporu na dva ozbrojené muže. Důkaz, že když je třeba, umí Američané být drsní.

Mezi americkými vojáky

Do balkánských hor přišlo jaro. Na vrcholcích hor byl ještě sníh, ale tu a tam už začínaly vykukovat na strmých loukách polní květiny. Pochodovali jsme v zástupu a rozhodně jsme nebyli na válečném území. Jediné nezvyklé zvuky vydávala výstroj pochodujících vojáků a občasné hlášení z vysílaček. Tu a tam se ozvala detonace minometů na druhé straně hory.

Viditelnost byla poměrně dobrá, protože stromy jsou většinou ještě bez listí. Ale za chvíli na hřebenech hor propukne opravdové jaro a údolí pokryje zeleň. Reconova četa se bude muset spolehnout na moderní přístroje k vidění v noci a ostatní prostředky. A bojové vrtulníky typu Apač se základnou poblíž tábora Bondsteel si možná také příjdou na své.

Jak jsme se škrábali do kopce, po chvíli jsem zjistil, že vedle mě pochodují vojáci z malých měst v Texasu, Michiganu, Severní a Jižní Karolíny. Jeden mi pověděl, že toto je - jak řekl - obrovská zkušenost. Nejen pro něj, ale pro celou americkou armádu.

Neobvyklý a složitý boj

Moderní americká válečná mašinérie je ušitá spíše pro operaci Pouštní bouře než tuto balkánskou epizodu. Vojáci si musí zvykat na zcela odlišnou kulturu - neskutečně složité nepřátelské vztahy a historii, která je tak vzdálená té jejich.

	Vojáci si musí zvykat na zcela odlišnou kulturu - neskutečně složité nepřátelské vztahy a historii, která je tak vzdálená té jejich.

Nebylo to vždy jednoduché. Ano, Američané neradi pokládají své životy v evropském konfliktu, který řada "lidí doma" považuje za nekonečný boj vzájemně propleteného dobra a zla.

Zamysleme se tedy alespoň na okamžik nad vojínem Pichlemyerem. Zdá se, že kritika Američanů svádí jako hromosvod frustrace Evropanů nad balkánským vývojem.

Když nastoupil do Bílého domu George Bush, začaly sílit obavy, že Američané se z Balkánu stáhnou úplně. Ale jestli sem budou přicházet tito obyčejní Pichlemyerové, pak se to nestane. Jsou zapáleni pro svou roli tak, jako každý jiný voják.

A soudě podle velkých betonových stanovišť ve vojenském táboře Bondsteel to vypadá, že Američané v Kosovu zůstanou ještě dlouho.

Související odkazy:
Zintenzívnění bojů v Makedonii
Střety mezi Kosovem a Makedonií pokračují
Srážky na makedonsko-kosovské hranici

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.