Zintenzívnění bojů na hranicích Makedonie

Makedonský voják v centru města Tetovo

Pátek 16. března 2001

Zpracoval Václav Moravec

Političtí představitelé na Balkáně hledají způsob mírového řešení výbušné situace v Makedonii. Boje mezi radikálními albánskými povstalci, z nichž většina pravděpodobně přišla z Kosova a makedonskými bezpečnostními silami, se podle nejnovějších zpráv přesunuly do středu města Tetovo.

Včera zahájily speciální policejní jednotky proti povstaleckým pozicím v horách u Tetova útok s použitím minometů a kulometů. Střety jsou hlášeny také z dalších částí země.

Obavy z rozšíření konfliktu

Celá oblast žije v obavách, aby boje nepřerostly v mnohem rozsáhlejší konflikt, který by ohrozil křehkou etnickou rovnováhu v Makedonii.

Kvůli pokračující krizi se dnes sešel na mimořádném zasedání makedonský parlament. Místní úřady uvedly, že jsou rozhodnuty zakročit proti povstalcům silou.

	Problémem je, že nejsme schopni předpovědět, kdy dojde k uklidnění. Počet albánských ozbrojenců se totiž stále mění.
	Nicolas Dimitrov, mluvčí prezidenta Makedonie

Makedonský prezidentský mluvčí Nicolas Dimitrov si není jistý, kdy se situaci podaří zvládnout:

"Problémem je, že nejsme schopni předpovědět, kdy dojde k uklidnění. Počet albánských ozbrojenců se totiž stále mění. Například před dvěma dny překročily hranici dvě stovky ozbrojenců v hornaté oblasti poblíž Tetova. Bez silného vojenského zásahu sil KFOR na druhé straně hranice nemůžeme skutečně odhadnout proti jaké síle - z vojenského hlediska - stojíme."

Postoj Albánie

Sousední Albánie zastává ke krizi v Makedonii umírněný postoj. Hovoří albánský ministr zahraničí Pascal Milo:

"Podporujeme jakýkoli institucionální pokus, který má za cíl zlepšit status a práva Albánců v Makedonii. Domníváme se, že násilné střety, které by mohly eskalovat k nekontrolovanému napětí a konfliktům, nejsou ani v zájmu Albánců ani v zájmu stability Makedonie."

Jugoslávští vojáci v Kosovu

Do nejnovějšího z dlouhé řady balkánských konfliktů již byla nepřímo vtažena Jugoslávie, jejíž jednotky byly se svolením Severoatlantické aliance rozmístěny v nárazníkové zóně podél severní a východní hranice Kosova, aby zde omezily aktivity různých skupin albánských radikálů.

Jugoslávský ministr zahraničí Goran Slivanovič zdůraznil nově vzniklou odpovědnost balkánských zemí zvláště Srbska a Albánie:

"Obě naše země sdílejí odpovědnost za mír a stabilitu na Balkáně a měli bychom učinit, co je v našich silách, abychom pomohli všem v naší zemi i v zemích našich sousedů žít v míru. Nesmíme se vyhýbat odpovědnosti - naopak uděláme všechno pro to, abychom zastavili balkanizaci Balkánu a ukázali lepší stránky své kultury. Myslím si, a s tím lze souhlasit, že lidé žijící na Balkáně disponují obrovským potenciálem."

Výzvy Řecka

Své obavy dnes vyjádřilo Řecko, další soused Makedonie, které vyzvalo Severoatlantickou alianci, aby na konflikt rázněji odpověděla.

Generální tajemník NATO George Robertson však po setkání s řeckým ministrem zahraničí prohlásil, že vojáci aliance do střetů na makedonsko-kosovské hranici vstupovat nebudou:

"NATO bere situaci s albánskými extrémisty velmi vážně. Vrámci našeho mandátu jsme zvýšili počet vojáků a rozšířili hlídky na kosovsko-makedonské hranici. Urychleně se snažíme uzavřít všechny přístupové cesty z Kosova do Makedonie, abychom tak extrémistům znemožnili přechod hranice. Jednáme také o jmenování zváštního vyslance NATO, který by působil ve Skopje a pomáhal při řešení krize."

Slovanská Makedonie

Makedonie je jedinou republikou bývalé federativní Jugoslávie, která tento svazek opustila bez boje.

Především na severozápadě země žije vedle dominantních slovanských Makedonců početná menšina Albánců.

Zatímco samotní Albánci uvádějí, že tvoří celou třetinu obyvatel Makedonie, podle vlády zahrnují asi 25 procent populace.

Související odkazy:
Střety mezi Kosovem a Makedonií pokračují
Srážky na makedonsko-kosovské hranici
Profil Makedonie

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.