Sobota 15. září 2001

předcházející

Tisíce Britů uctilo památku obětí útoku na Spojené státy u bran Buckinghamského paláce

Připravil Pavel Rohan

Srdce Británie přestěhovalo po útocích na Spojené státy za Atlantik. Ze všech národů mimo území Spojených států Britové snad prožívali hrůzy z úterního dopoledne nejintenzivněji.Američanům se v Británii někdy říká "naši bratranci, naše sestřenice", do Spojených států cestuje kde kdo, skoro každý tam má příbuzné nebo známé, pro spoustu Američanů je let do Británie jejich první cestou do zahraničí, pojí nás společný jazyk a zpočátku i sdílené dějiny, státníci při oficiálních návštěvách nikdy neopomenou zmínit "special relationship" - zvláštní vztah.

Spousta Britů ve Spojených státech pracuje, několik set jich v osudný den pracovalo v budově Světového obchodního centra, nejméně sto jich spolu s Američany v úterý ráno v troskách Světového obchodního centra zahynulo.

A tak když se v londýnské katedrále svatého Pavla, podobně jako v jiných evropských městech konala za účasti královny a dalších členů královské rodiny vzpomínková slavnost, byly to nejen slzy solidarity s Američany, bylo to i truchlení za naše vlastní blízké a příbuzné.

Britské slzy solidarity s Američany

Mezi světovými státníky, kteří útok odsoudili, byl i britský premiér Tony Blair: "Co se týče těch, kdo tyto útoky provedli, neexistují slova, kterými bychom je mohli odsoudit, jejich barbarství bude na věčné časy i jejich hanbou. Takovýto masový terorismus je novým zlem našeho světa. Lidé, kteří se ho dopouštějí neberou ani v nejmenším ohled na nedotknutelnost či hodnotu lidského života. A my, světové demokracie, se musíme semknout a potřít ho."

Tony Blair brzy po útoku na americké cíle předsedal mimořádné poradě výboru britských bezpečnostních složek, takzvané Cobry. Jak Tony Blair oznámil, výbor přijal řadu nouzových opatření:

"Posílili jsme bezpečnostní opatření na letištích na nejvyšší možnou úroveň, pozastavili jsme většinu letů soukromých letadel, a příletové trasy do Londýna byly změněny, tak aby dopravní letadla nepřelétávala nad centrem Londýna. Posílili jsme bezpečnostní opatření u řady vládních a vojenských objektů. Byla vyhlášena nejvyšší pohotovost policie a britských vojenských útvarů po celém světě."

Blair také oznámil na pátek mimořádnou schůzi parlamentu.

"Ať už se těchto teroristických činů dopustil kdokoliv, zavraždil přinejmenším sto britských občanů a možná mnohem víc. Vražda britských občanů v New Yorku se v ničem neliší od jejich zavraždění zde, v srdci Británie. Jsme proto nejen pouze zainteresováni, nýbrž máme přímo povinnost pohnat pachatele k odpovědnosti."

Předseda britské vlády zdůraznil, že tito teroristé zcela postrádají smysl pro humanitu, slitování či spravedlnost a že takovýto čin od nich vyžaduje míru fanatismu a zla, jaké se vymykají našemu chápání. Lidé všech vyznání a všech demokratických politických směrů mají nyní podle něj společný úkol – identifikovat tuto mašinérii teroru a co nejrychleji ji zlikvidovat.

V parlamentu zasedá i jeden muslimský poslanec, labourista Khalid Mahmood, který vyjádřil obavy britských muslimů z toho, jak se události za oceánem mohou odrazit na jejich komunitě.

"Hrůzný akt terorismu si vyžádal životy spousty lidí, včetně mnoha muslimů a bylo by nesprávné aby britští muslimové byli házeni do stejného rance s těmi, kdo tyto činy spáchali."

Britský ministr zahraničí Jack Straw řekl, že hrůzné útoky v New Yorku a ve Washingtonu od základů změnily svět a vyjádřil Spojeným státům solidaritu.

"Jedná se o poskytnutí morální podpory, jedná se o poskytnutí jakékoliv jiné okamžité podpory, jakou jsme schopni Spojeným státům dát, ale z dlouhodobějšího hlediska se jedná o to, abychom spolu se Spojenými státy a celým civilizovaným světem začali uvažovat o dalších opatřeních a jejich urychleném zavedení, abychom omezili na minimum nebezpečí, že se podobné teroristické akce budou někdy opakovat."

Historické gesto královny

Královna Alžběta se zúčastnila se svým manželem bohoslužby v katedrále sv. Pavla

Královna Alžběta II. mezitím učinila historické gesto. Mimořádně přerušila dovolenou ve skotském zámku Balmoral a nařídila, aby při pravidelném střídání stráží gardového pluku u Buckinghamského paláce byly obvyklé tóny královské kapely poprvé nahrazeny tradiční americkou melodií.

Soustrast vyjádřil i následník trůnu, prince Charles: "Hluboce prožívám poslední události v této prosté hrůzné tragédii, která je nad lidské chápání. Chtěl bych jen říci, že se neustále modlím a myslím na všechny, kdo přišli o život, na ty kdo přišli o své blízké."

V Londýně se v těchto dnech blíží k závěru každoroční populární festival klasické hudby, takzvaných Proms čili promenádních koncertů, v obrovské oválné budově Albert Hall u Hyde Parku. Poslední koncert probíhá tradičně v karnevalové náladě – posluchači se dostavují v nejroztodivnějších úborech, mávají vlajkami, skandují žertovná hesla, s dirigentem se navzájem dobírají a na vyvrcholení všichni společně zpívají tradiční anglickou chorál Rule Britania.

Letos tohle vše z piety odpadne,a tak místo bouřlivého hlaholu zavládne v Albertově síni minuta ticha za oběti. Organizátoři festivalu měli ovšem na vybranou – mohli závěrečný koncert zrušit. Pak se ale rozhodli pro jinou variantu – radikálně změnili program. Albertovou síní tedy hudba zní, avšak letos nikoliv hudba triumfální, nýbrž hudba utěšitelka.

V Anglii byly, podobně jako v ostatních evropských zemích, zrušeny nejrůznější akce, nebude se konat každoroční rozdávání cen v oblasti populární hudby, odborová ústředna přerušila na znamení solidarity svůj výroční sjezd v jihoanglickém přímořském letovisku Brighton, fotbalová utkání sice zrušena nebyla, nicméně hráči před zápasem uctí památku mrtvých minutou ticha a nastoupí s černými páskami na rukávech.

Šok a obavy britských muslimů

V šoku jsou i britští muslimové. Muslimský taxikář, který mne vezl z nádraží mně usilovně přesvědčoval, že korán ctí nedotknutelnost života, že zabít nevinného je smrtelný hřích. Tohle nebyli muslimové, to museli být blázni, říkal.

Podle předsedy muslimské rady ve středoanglickém městě Bradford, které se v létě stalo dějištěm rasově motivovaných nepokojů prohlásil: "My Muslimové říkáme, že svět musí být pokojný. Ten, kdo je za takovýto útok odpovědný, nemůže mít sympatie odnikud."

Šejk Abdul Džalíl Sádžíd, představený Rady muslimů v jihoanglickém hrabství Sussex, potvrdil názor všech imámů působících ve Velké Británii, že nedotknutelnost lidského života je svrchovaná a že tragedie podobné úterní ve Spojených státech jsou nepřípustné.

"S náboženskými fanatiky si promluvím, i s těmi, kteří si myslí, že naše víra dovoluje vzít někomu život. To není dovoleno podle žádné normy, podle žádného textu, podle žádné intrepretace. Nikdo nesmí říkat, že má dovoleno začít v ulicích střílet, po náhodných chodcích, a pak tvrdít, že to dělají jménem víry."

Odsouzení útoků

Tony Blair je stejného názoru – věří, že muslimové jsou ve své většině slušní a zákonů dbalí lidé, kteří sdílejí hrůzu pociťovanou nemuslimským obyvatelstvem nad tím, co se stalo.

Mluvčí britské rady muslimů Ikbal Sakrání připomněl učení koránu, že ztráta jediného nevinného života se rovná ztrátě celého člověčenstva. "Tento čin rozhodně odsuzujeme," prohlásil.

Londýnská ústřední mešita vydala prohlášení, v němž se praví: "Nedostává se nám slov k odsouzení tohoto teroristického útoku na nevinné lidi. Odporní lidé, kteří se těchto činů dopustili, budou na věky zatraceni."

Údajné všeobecné odsouzení útoků se strany britských muslimů, který zde žije několik set tisíc, neodpovídá ovšem zcela skutečnosti. Militantní muslimský představitel, šejk Abu Hamza, odmítl útok odsoudit s tím, že se spousta lidí zjevně raduje, že se čin podařil.

"Ne že bych čin přímo schvaloval, ale nečekejte ode mne, že ho odsoudím. Pokud byl proveden zoufalci, jejichž životy byly ohroženy, jedná se o seriozní věc, kterou nikdo nemůže odsuzovat. V takovém případě by lidé, kteří čin provedli, museli být považování za mučedníky," prohlásil Abu Hamza.

A vůdce dogmatické muslimské skupiny Al Muadžirůn, Andžem Čudárí konstatoval: "Lidé v Británii si musí uvědomit, že muslimové po celém světě dnes oslavují."

Právě takovýchto postojů se umírnění britští muslimové, kterých je většina, ovšem obávají. Mají strach, že se octnou v jednom ranci s extrémisty a že to jen vystupňuje rasové napětí, které už letos vyvřelo na povrch v několika anglických městech.

Británie - skrýš pro teroristy?

Tony Blair vyjádřil podporu Spojeným státům

Mezi událostmi na Manhattanu a Británii je ještě jedna spojitost. Předpokládá se, že řada extrémistických islámských organizací se rozhodlo usadit se právě ve Velké Británii. Když například probíhal v New Yorku soud se čtyřmi muži, obviněnými z útoků na americké zastupitelské úřady v Africe před několika lety, většina nejdůležitějších důkazů přišla právě z Británie.

Předpokládá se že islámské teroristické skupiny mají v Británii stoupence i sítě, a používají Londýn jako centrum pro shromažďování finančních prostředků. Británie získala pověst bezpečného útočiště proto, že britské soudy nedovolí vydat zpět do vlasti člověka, o němž se soudí, že by tam mohl být popraven.

V dnešním komplikovaném světě se ovšem může stát, že před tyranským režimem prchá člověk, který proti němu bojuje teroristickými prostředky a pokud se domnívá, že domácí tyran je podporován Spojenými státy, bojuje i proti Americe.

Postup britských úřadů

Proč proti nim ale britské úřady nezasáhnou? Odpověď bychom mohli hledat v obvyklé praxi zpravodajských služeb: Budeme je sledovat, budeme je hlídat, a budeme takto získaných poznatků využívat, ale zasáhneme proti nim pouze tehdy jestliže to bude zcela nevyhnutelné. Kdybychom je totiž zlikvidovali, budou místo nich vysláni jiní a potrvá zase delší dobu, než jim přijdeme na stopu.

Ale podle ministra vnitra Davida Blunketta nic zatím nesvědčí o tom, že by kdokoliv v Británii poskytoval teroristům aktivní podporu: "Naše bezpečnostní složky, MI5 a ti, kdo pracují v Kriminální zpravodajské službě jsou stejně odhodláni jako já a předseda vlády odhalit všechny kdo se zabývají podobnou činností. Ale v demokracii potřebujeme důkazy, domněnky nestačí."

Na internetu jsou však webové stránky zcela otevřeně provádějící nábor do ilegálních skupin. Jak na to reaguje David Blunkett? "Jestli si někdo opravdu myslí, že naše zpravodajské služby nesledují takovéto webové stránky, pak opravdu nemá příliš důvěry v ponaučení, které jsme si odnesli z posledních let, v neposlední řadě samozřejmě při řešení problémů v Irsku."

Britské zkušenosti

Britské úřady však přesto proti osobám podezřelým z napomáhání terorismu již několikrát zasáhli. V londýnské věznici je například zadržován Khalid al Fawwaz, který čeká na vydání do Spojených států právě v souvislosti s pumovými atentáty na velvyslanectví v Nairobi a v Dar es Salaamu a o kterém se soudí, že vedl londýnskou síť islámských teroristů.

Jeho a podobné skupiny se snažily získávat mladé dobrovolníky, například do války v Čečensku, Afghánistánu či v Kašmíru, šířily propagandu radikálních organizací ze Středního východu, jako je Hamas či islámský Džihád, a buňku zde měli zřejmě i srílanští separatisté, Tamilští tygři.

Ovšem jedním z problémů při boji proti terorismu jsou samotné britské zákony a britské soudy, které tyto zákony interpretují a prosazují. Zákony byly schváleny většinou ještě před vznikem globálního terorismu a dnešní realitu dostatečně neodrážejí. Na pořadu dne se proto podle všeho opět objeví zavedení občanských průkazů.

Zastaralost zákonů se také projevuje při žádostech o vydání hledaných zločinců z jedné země do druhé. Je tedy třeba zákon pozměnit?

"Ano, zákon musí být změněn, musíme vzít v potaz to že v různých zemích existují různé právní systémy a musíme se pokusit je sladit, je například absurdní, když soud dospěje k závěru že nemůžeme vydat do Francie teroristu, který je v Británii už pět let za mřížemi," říká ministr vnitra David Blunkett.

Dopady útoků na ekonomiku

Británie zpřísnila kontroly na letišti v Heathrow

V londýnské City sídlí desítky bank a velkých peněžních ústavů. Ty všechny mají v New Yorku pobočky, většinou právě ve Světovém obchodním centru nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Spousta jejich spolupracovníků je nezvěstná a po tom co jsme viděli v televizi si málokdo ještě dělá naději, že by se s nimi ještě někdy setkal.

Ale pokud bylo cílem teroristů útokem na centrum amerického a světového obchodu rozvrátit světovou ekonomiku, zřejmě se jim to nepovedlo. Co tedy hospodářské aktivity po útocích? Londýnská burza, podobně jako burzy jinde na světě, sice zpočátku reagovala prudkým poklesem cen akcií, nicméně nezhroutila se a už druhý den se začalo zase obchodovat.

Jiná otázka ovšem je, zda nové situace nepřispěje ke zpomalení americké a tím i světové ekonomiky. V každém případě budou muset být radikálně přehodnoceny některé dosavadní předpoklady. To se týká v prvé řadě leteckých společností a leteckého průmyslu. Britská vláda už nařídila dvojí kontrolu všech cestujících, což se nutně odrazí na nákladech.

Zvýšení bezpečnosti v letecké dopravě

Vláda také uvažuje o různých způsobech jak zpřesnit identifikaci cestujících, například pomocí otisku celé dlaně. Jiný návrh předpokládá neprůstřelnou přepážku mezi prostorem pro cestující a pilotní kabinou. Podle odborníka na civilní letectví Phila Butterworth-Hayse, by teroristické útoky a nutná protiopatření mohly mít na civilní leteckou dopravu katastrofální dopad.

Počet cestujících prudce klesne. Ti kdo se rozhodnou cestovat, musí počítat s delším časem na cestu, protože se budou muset podrobit zdlouhavým bezpečnostním prohlídkám. Zpřísnit se bude muset i identifikace cestujících.

Butterworth-Hayes připomíná, že pumový útok na letadlo společnosti PanAm nad skotským městem Lockerbie měl rovněž dramatický účinek na civilní leteckou dopravu a společnost PanAm přestala existovat. Pokud skutečně nastane pokles na transatlantických linkách, mohl by podobný osud potkat britské letecké společnosti Virgin a British Airways, které spoléhají na tržby získané od zákazníků cestujících právě mezi severní Amerikou a Evropou.

Co bude dál?

V Británii se mezitím rozproudila také debata o tom, jak by měly Spojené státy na útoky reagovat a množí se hlasy volající po zdrženlivosti a zdravém rozumu. V Timesech například v pátek profesor historie na oxfordské univerzitě Sir Michael Howard volá po tom, aby se rozhodovalo hlavou, nikoliv jen srdcem:

"Pokud se Spojené státy pokusí mohutným úderem zlikvidovat teroristy a všechny, kdo je podporují, znamenalo by to, že strategie provokace uspěla a že prezident Bush se řídí scénářem, který mu přichystali jiní. Spojené státy totiž ve skutečnosti v žádné válce v běžném slova smyslu nejsou, a v žádném případě ne ve válce, ve které lze zvítězit. Staly se však obětí odporného mezinárodního zločinu, jehož pachatelé musí být v rámci možností identifikováni, izolováni a zničeni, ale ne způsobem, jaký by vyvolal ještě větši nenávist vůči Spojeným státům a vytvořil ještě více mučedníků, ochotných položit životy v boji proti Velkému Satanáši."

Ale to není zdaleka jediná debata, která se v Británii rozproudila. Lidé se také začínají ptát, zda je správné, že sdělovací prostředky se od úterka nezabývaly skoro ničím jiným, než teroristickým útokem na Spojené státy, vždyť právě co nejširší publicita je jedním z cílů teroristů.