Evropský tisk o možné odvetě USA

Pondělí 17. září 2001
Zpracovali Andrea Máslová a Ondřej Tuček

Pařížský list Libération píše, že o Usámovi bin Ládinovi se hovoří jako "o jedné jediné osobě" zodpovědné za útoky z 11. září z důvodů komunikace.

"Možnost pojmenovat člověka, stojícího za tragédiemi v New Yorku a Washingtonu, je svým způsobem uklidňující. Pravda však podle všeho bude mnohem složitější a američtí představitelé to dobře vědí," uvádí list, podle kterého bude bin Ládinova síť lidí bezpochyby pokračovat v činnosti i v případě jeho smrti a rozšíří se za hranice Afghánistánu.

Libération nevylučuje, že na útocích se mohly podílet jiné teroristické organizace a možná i některé státem řízené zpravodajské služby. Podle listu bude nutné vyvinout "skutečnou politiku" v souvislosti s Izraelem a Palestinci a doplnit ji mezinárodní spoluprací v boji proti terorismu a jeho financování.

"Pokud k tomu nedojde, hrozí řada ještě horších typů terorismu s použitím chemických, bakteriologických a možná i nukleárních prostředků," uzavírá Libération.

Ekonomické důsledky

Úvodník dalšího pařížského listu Le Monde píše, že "stejně jako boj proti terorismu se musí stát běžným i boj proti jeho následkům." List dodává, že je nutné vynaložit veškeré úsilí, které by v souvislosti s tragédiemi v New Yorku a Washingtonu zabránilo globální recesi.

"K útokům z 11. září došlo s ohledem na ekonomickou a finanční morálku Američanů v nejhorší možné době," dodává list. Podle něj hrozí velké riziko, že se americká burza propadne, což by způsobilo recesi na druhé straně Atlantiku a mělo nevyčíslitelné důsledky na další ekonomiky v Evropě a Japonsku, a bezpochyby ještě horší následky v zemích třetího světa," uzavírá Le Monde.

Německý list Berliner Zeitung píše, že Bushova nová strategie zastarala dříve, než mohla být aplikována. "Američané už nechtějí jednat samostatně a už se nechtějí sami postavit svým nepřátelům ozbrojeným technicky vyspělými zbraněmi," píše list a dodává, že "izolacionismus a jednostrannost" jsou pryč.

Bush podle listu ví, že má podporu veřejného mínění Američanů a zároveň nepochybuje o podpoře ze Západu. "Stejně jako na počátku války v Perském zálivu, když otec Bush vyvolal vytvoření válečné koalice, je nyní taková aliance nezbytná i pro jeho syna," uzavírá Berliner Zeitung.

Podle rakouského listu Der Standard řada lidí nepochybuje o tom, že reakce Spojených států na úterní útoky bude "nevhodná a kontraproduktivní". To může být podle listu označováno pouze za "protiamerickou zatrpklost".

Der Standard nicméně dodává, že způsob, jakým Američané řešili krizi první dny po útocích, byl pod kontrolou a nanejvýš racionální, a vyjadřuje naději, že tomu tak bude i nadále.

"Až dosud žádný americký politik nehovořil o přímé spojitosti mezi islámem a terorem," píše list. "Ačkoliv 'rozzlobený dav' střílel puškami na mešity, politici varovali před útoky na jakékoliv muslimy žijící ve Spojených státech," zavírá Der Standard.

Švýcarský list Le Temps píše na adresu jakékoliv vojenské akce, která přijde, že když začnou hovořit zbraně, nebude to spravedlivé.

"Násilnosti a krev se v mnohem vyšší míře než v jiných konfliktech mohou stát velmi rychle nespravedlivými a nepřijatelnými," píše list a varuje: "Noví američtí nepřátelé nepřijmou žádnou ránu bez odvety," a vyzývá k základním změnám na Blízkém východě.

Podle něj tato oblast nebude v klidu, dokud konflikt mezi Izraelci a Palestinci nebude řešen vážně a dokud Palestinci nebudou mít životaschopný a uznávaný stát.

"Bushovi muži varují, že válka potrvá několik let a bude špinavá," stojí v titulku úvodníku madridského listu El Mundo, který se také zabývá následky útoků na Spojené státy. List zároveň upozorňuje na varování finančních expertů, podle kterých ceny na Wall Street po dnešním znovuotevření burzy spadnou o deset procent.

Hon na teroristy

Daily Telegraph se zamýšlí nad mírou pozornosti, která se v posledních dnech soustředila na teroristickou síť, v jejímž čele stojí saúdskoarabský magnát Usáma bin Ládin.Deník připomíná, že s podobnou vervou západní svět kdysi reagoval na roli libyjského plukovníka Kaddáfího ve světovém terorismu. Úlohu Sýrie - země mocnější než Libye - však Západ tehdy přehlížel.

Důvod, který se za tímto postojem skrýval, Daily Telegraph označuje termínem "realpolitik". V současné krizi by z podobných důvodů některým zemím - list zmiňuje Francii a Německo - mohlo vyhovovat omezení americké reakce na zásah výhradně proti Usámu bin Ládinovi, aby se vyhnuly akcím proti státům jako jsou Írán a Irák.

Vše podle Daily Telegraphu nasvědčuje tomu, že koordinované útoky na Spojené státy minulý týden se nemohly obejít bez finanční a politické pomoci některého či některých států, pro které je Usáma bin Ládin pouhým subdodavatelem služeb.

Celý víkend byl ve znamení spekulací o tom, jak a zda vůbec se USA podaří sestavit koalici proti dosud nepřesně definovanému protivníkovi. Nejzajímavější názor na tyto spekulace otiskuje Financial Times.

Tento list se odvolává na prohlášení amerického ministra zahraničí Colina Powella, jenž uvedl, že útoky v New Yorku a ve Washingtonu vytvořily mezník, podle kterého budou Spojené státy třídit své spojence. List tuto situaci přirovnává k rozdělení světa v dobách studené války.

Financial Times zde varují, že takto nastavené dělítko by mohlo vést k překvapivým a potenciálně znepokojivým spojeneckým uskupením. Spojené státy si podle deníku snaží zajistit podporu zemí přilehlých či přímo sousedících s Afghánistánem, včetně Pákistánu, Ruska, Číny a někdejších sovětských středoasijských republik.

Deník v této souvislosti vybízí Spojené státy k opatrnosti, aby antiteroristická kampaň v některých zemích nevedla k útlaku politických oponentů, natož k protimuslimského tažení. "George Bush se chvályhodně zastal Američanů arabského původu," uvádějí Financial Times a dodávají, že americký prezident by měl vyjádřit stejnou podporu muslimům v celé střední Asii.

"Spojené státy naleznou více spojenců spíše mezi samotnými obyvateli než mezi režimy zemí v této části světa," uzavírají Financial Times.

Timesy se vyjadřují k úloze Pákistánu. Washington podle deníku Islamabádu bez servítků předložil požadavek spolupráce, kterou vojenský vůdce země Parvíz Mušaraf přijal, ačkoliv jej to postavilo před volbu mezi dvěma vzájemně se vylučujícími možnostmi.

Timesy poznamenávavjí, že na jedné straně může aktivní podpora Spojených států Mušarafa připravit o mocenskou pozici. Na druhé mu hrozí izolace a dezintegrace země.