Selhání bezpečnostních opatření

Na vnitrostátních letech nejsou bezpečnostní opatření dostatečná

Středa 12. září 2001

Zpracoval Jan Čáp

Prezident George Bush ve svém projevu Američany ujistil, že pachatelé teroristického útoku nezůstanou nepotrestáni. Řekl, že dal k dispozici všechny zpravodajské a policejní zdroje, aby vypátraly pachatele a přivedli je ke spravedlnosti.

Mnoho lidí si ovšem klade otázku, zda právě americké bezpečnostní složky neselhaly, když k podobné hrůzně účinné akci vůbec mohlo dojít. Téměř simultánní vzdušné útoky na New York i Washington efektivnost amerických zpravodajských služeb FBI i CIA zpochybnily a ukázaly na nedostatečnost bezpečnostních opatření na vnitrostáních letech v Severní Americe.

Vyšetřování začíná

"Tisíce agentů FBI v našich kancelářích po celé zemi i na zahraničních pobočkách spolupracují s pracovníky ministerstva spravedlnosti na vyšetřování případu," těmito slovy ujistil ameircký ministr spravedlnosti John Aschcroft americkou veřejnost, že na případu jednoho z největších teroristických útoků v dějinách už se pracuje.

Newyorský Manhattan po útoku na Twin Towers

Zasažením cílů v samotném srdci dvou amerických měst ale útočníci ukázali, jak zranitelné a nepřipravené jsou Spojené státy na sebevržedné útoky extrémistických skupin. Na Achillovu patu americké ochrany civilních obyvatel poukazuje profesor Paul Wilkinson, který se na univezitě ve skotském Dundee zabývá mezinárodním terorismem:

"Terorismus je zbraň, kterou je možné v otevřené společnosti použít bohužel poměrně snadno, teroristé bez větších problémů dokáží získat prostředky i dobrovolníky, kteří na strategických místech v cílové zemi útoku shromáždí potřebné informace. Všechny teroristické organizace, které chovají vůči Spojeným státům nenávist, si musely uvědomovat slabinu, která leží v zajištění jejich vnitrostátních letů," tvrdí profesor Wilkinson."

Federální úřad letectví o chystaném útoku však ani netušil a většina bezpečnostních analytiků nemohla uvěřit, jak snadno a s jakým ničivým dopadem mohli teroristé napadnout samotné nervové centrum americké síly - ministerstvo obrany ve Washingtonském Pentagonu.

Zbraně v letadlech

Že se únoscům podařilo na palubu čtyř letadel podařilo dostat zbraně ovšem nepřekvapilo analytika časopisu Jane´s defence Weekly Chris Yatese:

"Je děsivé, že se něco takového mohlo stát v zemi jako je Amerika. Ale ne možná až tak překvapivé - Spojené státy mají problémy se zajištěním bezpečnosti v letecké přepravě už řadu let. Nefunguje například kontrola zavazadel, které si cestující berou s sebou do kabiny a především kvalita práce kontrolorů. Někteří z nich jsou velmi špatně placeni - zaměstnanci v restauracích McDonalds jsou často lépe placeni než oni. Někteří z nich jsou velmi špatně vyškoleni a při zkouškách se dokonce prokázalo, že mnozí z nich nedokážou rozeznat výbušniny a zbraně ukryté v zavazadlech. Při některých zkouškách selhali až ve dvaceti procentech případů."

	Informace o laxních bezpečnostních opatřeních ve Spojených státech byla veřejnosti volně k dosažení od roku 1996.
	Chris Yates

Ale i kdyby k takovým selháním docházelo, včerejší akce jistě vyžadovala až neuvěřitelnou organizační přesnost a akceschopnost.

"Musíme mít na paměti, že informace o laxních bezpečnostních opatřeních ve Spojených státech byla veřejnosti volně k dosažení od roku 1996 - navíc se o některých z těch problémů nahlas mluvilo a psalo dokonce předtím. Takže ti, kdo to provedli, nepotřebovali shromažďovat informace, aby mohli tento útok podniknout. Šlo vlastně jen o to, vzít si noviny a přesně si nastudovat, kde nechal tesař díru a jak ji nejlépe využít k vlastnímu prospěchu. A pak se už prostě začít připravovat."

Radary

Když už ale letadla vzlétla, jakto, že nikdo nezjistil, že se děje něco nekalého. Copak nefungovaly radary?

"Je velmi pravděpodobné, že letový dispečink zjistil, že se něco děje. Na to museli přijít - každé letadlo musí po vzletu nahlásit letový plán, ten je velmi přesně definován a obsahuje informace o trase letu. V okamžiku, kdy se letadlo od plánované trasy odchýlí, je standardním postupem, aby se dotyčný dispečer s pilotem spojil a nepřestal žádat odpověď, než se dozví, co se děje. Pokud letadlo neodpovídá, pak by teoreticky měl požádat vojenská stíhačky, aby se na dotyčné letadlo podívaly. K tomu nedošlo a je možné, že na to nebyl v tomto případě čas," uvedl Yates.

Nedostatečnou bezpečnost zdůraznila i komise, které v roce 1996 předsedal tehdejší americký viceprezident Al Gore. Komise tehdy doporučila investici ve výši sto milionů dolarů do systému zabezpečení letů do roku 2005.

Unesené letadlo vlétlo od obydlené oblasti

"Vezměte si jen způsob, jakým se prohlížejí zavazadla, která si cestující berou na palubu, a efektivitu zaměstnanců, kteří u kontrol pracují. Někteří z nich mnohdy dostávají nižší mzdu než obsuha v prodejně hamburgerů. Nemají ani dostatečné školení a při většině bezpečnostních zkoušek se jim nepodařilo najít výbušninu ve dvaceti zavazadlech ze sta," řekl analytik časopisu janes defense Weekly.

Tajné služby bez informací

Fred Halliday, který přednáší mezinárodní vztahy na London School of Economics, si myslí, jako většina médií, že útok přišel jako blesk čistého nebe.

"Lidé o něm sice mluvili, ale výzvědné služby žádné varování nesignalizovali, a pokud ano, jejich varovné signály se ztratili v nějakém informačním toku ztratily. Existuje spousta lidí, kteří - jak oni tvrdí - by si rádi s Amerikou rádi splatili nevyřízené účty a kteří by včerejší akci také přivítali. A já se obávám, že závěr ze včerejších událostí je jednoduchý: Pokud se vám to zachce udělat, je to možné."

O čtyřech teroristických týmech, kterým se bez větších problému podařilo unést dopravní letadla a zasadit smrtelný úder Spojeným státům, zpravodajské služby zřejmě vědět měly. Paradoxní na celé situaci je, že americký prezident Bush viceprezidenta Cheyneho v květnu pověřil revizí práce zpravodajských agentru v boji proti mezinárodnímu terorismu. Svá doporučení měl Kongresu představit příští měsíc.