Evropský tisk o útoku na USA

Středa 12. září 2001
Zpracovali Jan Čáp a Martin Řezníček

Titulní stránky všech britských listů představují jen obrovské fotografie hořících mrakodrapů na neworském Manhattanu a titulky hovoří o "Osudném dni" v případě Independentu, "Útoku na celou Ameriku" ve Financial Times nebo o "Vyhlášení války" v Daily Telegraphu a Timesech.

Amerika podle britských deníků utrpěla největší ránu od náletu na Pearl Harbour, ale tentokrát je její nepřítel neviditelný.

Komentář Daily Telegraphu s názvem "Bouře dlouho předvídaná" uvádí, že dnešní teroristé kopírují americké katastrofické filmy a načasování útoku na symbol amerického bohatství - budovy World Trade center a ameické vojenské moci - tedy Pentagon - by podle listu zajistilo perfektní drama, kdyby při něm zároveň nepřišlo o životy tisíce skutečných lidí.

List píše, že útok sice přišel doslova z čistého nebe, ale upozorňuje, že i odborníci v Pentagonu upozorňovali na takzvanou "asymetrii zbrojních arzenálů", kdy chudé části světa vyzbrojené vlastní ideologií - tedy takzvané "nestabilní státy" - představují nyní větší hrozbu než tradiční mocenské bloky.

Jinak britský Daily Telegraph naznačuje, že se útočníci mohli přiučit i i Irské republikánské armády, se kterou začala Británie o míru vyjednávat také až ve chvíli, kdy IRA útočila na významná průmyslová střediska v Londýně.

Komentář Independentu tvrdí, že odpověď na barbarský útok musí být civilizovaná. "Jako jsme byli několikráte svědky na Blízkém východě, teroristé vítězí jen v tom případě, když civilizovaný svět opustí civilizované hodnoty a uchýlí se k násilí na nevinných," píše Independent, který ohledně odvety vyzývá ke zdrženlivosti.

Independent upozorňuje, že prezident Bush stojí před největší americkou krizí od časů války ve Vietnamu, a tvrdí, že Američané se od včerejšího dne už nikdy nemohou cítit na vlastním kontientě bezpečně.

Podle Financial Times však včerejší tragédie zároveň Americe ukázala, jak se dají veškeré obranné deštníky obejít. I když nebyla prokázána žádná spojitost mezi včerejším útokem na Manhattanu, nebo ve Washingtonu a Blízkým východem, tolerance násilných akcí Izraele proti palestincům podle Financial Times už dlouho stupňovala reakce extrémistů celého světa.

Také Guardian poukazuje na to, že Amerika si musí i přes svou obrovskou bolest zachovat klid.

"Útok na Pearl Harbour ve srovnání s tím, co se stalo v New Yorku a Washingtonu, bledne," tvrdí francouzský list Le Nouvel Observateur. V roce 1941 byli agresoři známi a odvety byly možné, ale dnes se podle listu nedá nic předpovědět a všichni odmítají odpovědnost.

Události by prý mohly vést k izolaci Spojených států a k rozdělení světa. "Po úterní události se budeme cítit jako sirotci," soudí Le Nouvel Observateur.

"Jakákoli debata o antiamerikanismu bude lehkovážným cvičením, a jak se bude stahovat do své ulity, může Amerika zanechat ještě horší vakuum než kdykoli předtím," uzavírá francouzský list.

Rakouský Der Standard uvádí, že ničivé útoky na americké cíle světovou velmoc naprosto paralyzovaly. Rozsah útoků je prý největší od konce druhé světové války. Zničení federální budovy v Oklahoma City v roce 1995 bylo předzvěstí toho, co může přijít.

"Úterý v New Yorku rozpoutalo nový teror. Scény z tohoto města, dodává rakouský list, byly jak z hollywoodského fantastického filmu. Filmová fikce se stala realitou a Amerika se nachází ve výjimečném stavu," uzavírá Der Standard.

Stockholmský deník Svenska Dagbladet v úvodníku nazvaném Solidarita se Spojenými státy tvrdí, že nastal čas, aby se západní síly spojily v boji proti zlu. Teroristé budou moci chvíli slavit škodu, kterou napáchali.

"Dříve či později ale zjistí, že je obtížné zničit myšlenky svobody, na kterých je americká společnost postavena a o kterých mají teď Švédové důvod přemýšlet," končí Svenska Dagbladet.

Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung píše, že to, co se odehrálo v New Yorku, byla noční můra, která se stala realitou. "Nic už nebude stejné. Všichni teď mohou vidět zranitelnost Spojených států vůči terorismu," píše list.

Útočníci použili podle frankfurtského deníku nejen vyspělou technologii ale i chladnokrevnost, která vedla k masové vraždě, k fanatické snaze zahynout spolu se svými obětmi. Pro otevřenou společnost, jako je ta americká, je zvláště těžké tyto lidi nepotrestat.

Jediná věc je podle Frankfurter Allgemeine Zeitung jasná. Terorismus využívající vyspělé technologie už není jen výsadou thrillerů, ale skutečné existuje jako zbraň jednadvacátého století.

Podle dalšího německého deníku Frankfurter Rundschau útoky krutě dokládají to, že se Spojené státy nemohou od ostatního světa izolovat. "Nemůžete se z něj politicky stáhnout a nechat věci napospas jako na Blízkém východě," soudí lidst.

Útoky na New York ale zároveň nelze vysvětlovat jen zoufalstvím utlačovaných a mučených lidí. Vše spíše naznačuje tomu, že jde o útoky na symboly západní moci a že za nimi stojí nábožensko-fanatické pozadí, uzavírá Frankfurter Rundschau.

Italský deník La Stampa popisuje události jako válku bez nepřítele, proti němuž je k ničemu jaderná bomba nebo protiraketový systém.

Podle komentátora portugalského Expressa je nějaká forma odvety ze strany Spojených států v následujících hodinách nevyhnutelná. Vidět je totiž jejich otevřený zármutek, zraněnou pýchu a oslabenou autoritu.

Španělský El País píše, že musíme být připraveni na silnou odpověď, ale zároveň upozorňuje, že spěch při pojmenovávání pachatelů není na místě a mohl by vést k velkým nespravedlnostem.

Ruský deník Nezavisimaja Gazeta uvádí, že jediná přežívající supervelmoc zažila ránu nevídané síly a že washingtonské ministerstvo obrany, které má chránit celou zemi, nebylo schopné ochránit samo sebe.

Moskovskij Komsomolec píše, že Amerika na svém území nezažila ničivé důsledky druhé světové války, ale že Rusové nabízejí pomocnou ruku.

"Pro masové zabíjení neexistuje žádné ospravedlnění. Ať už lidé vyznávají jakékoli náboženství. Pokud tragédie sjednotí lid starého a nového světa, pak to bude nejlepší "protiletecká" obrana proti zlu," uzavírá Moskovskij Komsomolec.