Diskuse o změně praktik CIA

Po teroristických útocích se v USA hovoří o nutnosti změnit styl práce zpravodajských služeb

Středa 19. září 2001

ZpracovalPetr Nosálek

Zatímco život v New Yorku se po útocích teroristů jen velmi ztěžka probírá z traumatu minulého úterý, ve Washingtonu se radikálně a ještě před pár dny nepředstavitelným tempem mění vojenská, politická i diplomatická pravidla. Jednou z institucí, jichž se to podle všeho bude týkat, je zpravodajská služba CIA.

Zpravodajci byli po pádu mrakodrapů v New Yorku vystaveni výčitkám, že jim útočníci proklouzli mezi prsty. A dny, kdy se do běžného slovníku politiků dostal výraz "válka", se podepsaly i na debatě o legislativních mantinelech, v nichž se CIA může pohybovat. Mluví se o potřebě takových změn, které by této bezpečnostní službě napříště umožnily využít i méně čistých způsobů hry.

Doba drsných agentů

Vrtulníky kroužící nad Capitolem jsou nepřehlédnutelnou známkou zpřísněných bezpečnostních opatření ve Washingtonu. Manévry amerických politických a zpravodajských špiček však probíhají v naprostém utajení.

Nálada Američanů se změnila. Bude to dlouhá a špinavá válka, říkají. A ta si v první řadě vyžádá, aby se zpravodajská služba CIA vrátila k najímání agentů s ne zrovna nejčistším štítem. Poté, co byly odhaleny kompromitující vazby na eskadry smrti v zemích střední Ameriky, se v polovině 90. let změnily směrnice.

	Myslím, že směrnice by měly být uvolněny. Vstoupily v platnost koncem roku 1995 a jsou příliš svazující.
	James Wolsey

Podle bývalého ředitele CIA Jamese Wolseyho však změny zašly příliš daleko:

"Myslím, že směrnice by měly být uvolněny. Vstoupily v platnost koncem roku 1995 a jsou příliš svazující. Neznamenají sice absolutní zákaz najímat lidi, kteří se v minulosti dopouštěli násilí nebo porušovali lidská práva, ale zpravodajcům přece jen znepříjemňují život. Je to, jako kdybyste nařídili FBI, aby pronikla do struktur Mafie, ale přitom by nemohla najímat různé darebáky jako své informátory."

Špinavá válka

Vlivný republikánský senátor Chuck Hagel to formuluje ještě méně zaobaleně, neboť se domnívá, že mezi nařízením z Clintonovy éry a neschopností CIA dělat pořádně svou práci je přímá souvislost:

"Při téhle práci se nejedná v rukavičkách, je to špinavá, drsná práce. Máme při ní co do činění s pěknými gaunery, takže se nedá hrát podle našich pravidel, sepsaných ve Washingtonu - nepřináší to žádané výsledky. Myslím, že události uplynulých dnů jsou toho důkazem."

Jestliže tedy - abychom se drželi slovníku pravidel této hry - jde o špinavou válku, postačí, aby Amerika hrála jen trochu proti pravidlům? Ještě jednou senátor Hagel:

"Myslíte, že je v souladu se zásadami zdravého rozumu říkat, že nelze spolupracovat s někým, kdo se někdy podílel na spáchání těžkého zločinu, nebo dokonce mít takového člověka na výplatní pásce? Kdo si myslíme, že páchá zločiny? Slušňáci? Platíme si tedy slušňáky a ti pak dopadnou tak akorát jiné slušňáky. Tak to opravdu nemůže fungovat."

Opatrná Clintonova administrativa

Tyto argumenty zahánějí členy Clintonovy administrativy do defenzivy. Když reportér BBC naznačil před bývalým ministrem obrany Williamem Cohenem, že nařízení bylo omylem, Cohen se to příliš nesnažil vyvrátit:

	Když máte proniknout do teroristických organizací, budete muset kontaktovat lidi, jejichž pověst a trestní rejstřík mají daleko k neposkvrněnosti.
	William Cohen

"Teď se to všechno reviduje. Samozřejmě že když máte proniknout do organizací, teroristických organizací, budete muset kontaktovat lidi, jejichž pověst a trestní rejstřík mají daleko k neposkvrněnosti."

Opatrnější jsou úvahy o případném zrušení nařízení prezidenta z roku 1976, jehož smyslem je zabránit agentům CIA ve svévolném provádění atentátů. V uplynulých týdnech byla ve Spojených státech podrobena značné kritice izraelská strategie cílených atentátů na palestinské vůdce. Dnes titíž kritikové v soukromí říkají, že na tomto brutálně jednoduchém přístupu něco je.

Obavy z přesudků

Někteří politici, jako je například vůdce demokratů ve Sněmovně reprezentantů Dick Gephardt, však nabádají k obezřetnosti:

"Nechceme v této zemi ztratit svobodu, nechceme vůči lidem uplatňovat diskriminační a předpojatá opatření. Myslím, že jednou z věcí, proti níž se musíme bránit, je jednat tak, jak jsme někdy jednali v minulosti. Za 2. světové války jsme nespravedlivě uvěznili Američany japonského původu. Mezi našimi spoluobčany je spousta amerických vlastenců arabského původu a my nechceme podnikat žádné nespravedlivé, nesprávné kroky."

Všechny tyto otázky jsou pro Američany velmi naléhavé. Odpovědi na ně totiž nejen zásadně ovlivní činnost CIA i způsob, jakým Spojené státy povedou válku proti teroristům, ale v dlouhodobé perspektivě budou formovat samotnou tvář Ameriky.