Úterý 16. dubna 2002 - 12.06 SEČ

České investice v Afghánistánu

Češi si musejí pospíšit, pokud se chtějí podílet na obnově Afghánistánu

Připravil Martin Řezníček

V Kábulu se před několika konala konference mezinárodních dárců, kteří hodlají přispět na obnovu této zničené země. Řada zemí totiž přislíbila, že Afghánistán dostane 4.5 miliardy dolarů, přičemž letos téměř polovinu z této částky. Zatím však do země dorazil jen fragment z přislíbené pomoci.

Afghánské prostředí je z hlediska západních podnikatelských standardů značně nejisté, takže se sem i přes přislíbené peníze investoři zatím příliš nehrnou. Afghánský ministr financí Amín Arsala zněl ale na zmíněné kábulské konferenci optimisticky:

"Máme velkou radost, že mezinárodní společenství a dárci podpořili náš plán národního rozvoje a také rozpočet. Ale ještě více než na tuto věc jsem hrdý na to, že Afghánci mohou ve vlastním hlavním městě vidět, jak jsme si vyhrnuli rukávy a jak spolupracujeme se svými partnery."

Afghánský zájem

Je tedy jen otázkou času, než si první vlaštovky ze západních podnikatelských kruhů najdou do Afghánistánu cestu. Před pár dny začala ve větších městech fungovat první síť mobilních telefonů, připravuje se výstavba silnic, mostů, kanalizace či vodovodů.

	Afghánci čekají na naši nabídku. Podle nich umíme kromě výroby zbraní stavět silnice, mosty, opravovat domy, vyrobit textil, boty.
	Petr Přibík

O možných českých investicích má jednat delegace podnikatelů, kteří budou doprovázet ministry zahraničí a obrany Jana Kavana a Jaroslava Tvrdíka během jejich nadcházející cesty do Afghánistánu. Podle českého velvyslance v Pákistánu Petra Přibíka, který má v působnosti i Afghánistán, už afghánští politici projevili o české investice zájem:

"Afghánci čekají na naši nabídku. Podle nich umíme kromě výroby zbraní stavět silnice, mosty, opravovat domy, vyrobit textil, boty."

K tomuto účelu má v Kábulu v dohledné době začít pracovat člověk, který bude zakázky pro Českou republiku shánět. Čeští obchodníci, které jsme oslovili, mimo mikrofon ale přiznávají, že jejich šance na afghánském trhu uspět jsou minimální.

Pokud peníze na obnovu věnují Američané a Evropská unie, je prý bláhové se domnívat, že by k zakázkám pustili firmy z jiných zemí. A když už, říkají, tak české společnosti mohou fungovat jen jako subdodavatelé.

Nejisté investice

Důležité pro české podniky, které jsou ve srovnání se svou zahraniční konkurencí finančně slabší, je také pojištění proti rizikům, které z obchodování s Afghánistánem vyplývají. Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP zatím vývozy do Afghánistánu nepojišťuje, ale jak tvrdí její náměstek Arnošt Böhm, v dohledné budoucnosti by mohla:

Obnova bude trvat roky

"V zemi chybí fungující bankovní systém, a proto EGAP stejně jako další úvěrové pojišťovny považuje v součastnosti Afghánistán za nepojistitelný. Jsme ale připraveni vytvořit pro české vývozce podmínky pro účast v akcích mezinárodního společenství," slibuje Arnošt Böhm.

Samotné české podniky s vývozem nebo investicemi do Afghánistánu zatím nepospíchají, a pokud zájem existuje, tak pouze opatrný, což BBC potvrdili šéfové Svazu průmyslu a Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Mezinárodní konkurence

Naopak v sousedním Německu je o zakázky financované z peněz mezinárodního společenství dlouhodobě zájem, jak z Berlína potvrzuje spolupracovník BBC Jaroslav Šonka:

"Svaz stavebního průmyslu dokonce sám provozuje politicko-analytickou jednotku, která ví mnohem lépe než někteří politici, jak se bude politika v příštích měsících vyvíjet."

Po válce v Perském zálivu na začátku 90. let si Československo například v Kuvajtu udělalo dobré jméno, které ale pak nedokázalo při obnově této bohaté země dostatečně využít. Naopak Němci, kteří se bojů přímo neúčastnili, získali lukrativní zakázky.

Aby se to nestalo i v případě Afghánistánu, musí si Česká republika podle velvyslance Petra Přibíka pospíšit: "Musíme začít jednat hned, jinak v mezinárodní konkurenci zanikneme."