Začíná vyšetřování příčin havárie

Úterý 22. srpna 2000

Připravil Václav Sochor

Pondělní ráno přineslo definitivní a smutnou odpověď na otázku, zda někdo přežil zkázu Kursku. Ruské úřady zahájily oficiální vyšetřování příčin havárie ruské jaderné ponorky Kursk a prezident Putin vyhlásil středu 23. srpna dnem státního smutku na památku zahynulých námořníků. Putin tak vyjádřil smutek nad ztrátou posádky Kursku a zároveň vyslovil soustrast příbuzným a rodinám mrtvých námořníků. Jak uvádí analytik BBC pro ruské záležitosti, Putin zřejmě předpokládá, že vyhlášení státního smutku omezí kritiku na adresu vlády.

Na vyšetřování se budou podílet i norští potápěči, kteří odeberou vzorky vody z vnitřku ponorky a odešlou je na chemický rozbor. Prozkoumají také mořské dno v okolí ponorky a pokusí se zjistit, zda zde nejsou stopy po srážce s jiným předmětem. Někteří zainteresovaní odborníci to označují za druhé dějiství dramatu ztroskotalé jaderné ponorky a hovoří o možném dopadu katastrofy na životní prostředí.

Strach z vraku ponorky

Především skandinávští sousedé Ruska se obávají úniku radioaktivity z nukleárních reaktorů Kursku a zároveň si kladou otázku, kolik takových dalších Kursků brázdí dna světových oceánů. Jsou plavidla na jaderný pohon potenciálními tragédiemi, které jen čekají na svou příležitost? Redaktor největšího finského deníku Helsingin Sonomat Ollie Kivinen říká, že Finové sledují především ruskou Baltskou flotilu se značnou nervozitou už delší dobu.

"Nejvíce nás - a celý region - znepokojuje všeobecný nedostatek odpovědnosti při zacházení se vším, co se týká jaderné energie, ať už jde o vojenský či civilní sektor. To je hlavní problém. Samotná ponorka Kursk zřejmě žádnou větší hrozbu nepředstavuje, předchozí zkušenosti nám ukázaly, že podmořské úniky a potopení různých materiálů mají jen velmi omezený dopad. Může to být zlé pro norské rybáře v dané oblasti a tak dále, ale ne pro další země."

Radioaktivita se nezvýšila

Skandinávské státy sledovaly osud Kursku velice bedlivě a odborník na jaderný odpad Thomas Neilson ze švédské ekologické skupiny Bellona má do značné míry odlišný názor na potenciální nebezpečí z havarované ponorky. Zeptali jsme se ho, na co se dá usuzovat z dostupných informací o poškození Kursku.

"Máme potvrzeno, že první čtyři části ponorky, od sektoru s torpédy až po kontrolní středisko, jsou zaplaveny vodou - to potvrdilo ruské námořnictvo. Páté oddlení je jaderná část. Pokud exploze poškodila strukturu ponorky natolik, že v její první části je voda, tak je velmi pravděpodobné, že byla poškozena i naprostá většina ostatních sektorů včetně jaderného, v němž se nacházejí dva reaktory. Mimochodem jde o dva největší nukleární reaktory, které v současnosti ruské námořnictvo má. Takže panují obavy, že celý jaderný sektor je zaplaven a podle nejhoršího scénáře mohlo dojít k malým únikům radioaktivní chladící vody z reaktorů do moře."

Zatím ale žádná zvýšená radioaktivita zaznamenána nebyla. Mohlo tedy dojít k nejlepšímu scénáři, že reaktory jsou v zatopené ponorce nepoškozeny. Byly by v takovém případě bezpečné?

"Z krátkodobého hlediska pokud neexistuje přímý kontakt reaktorů s vodou mimo ponorku, žádné nebezpečí úniku radioaktivity nehrozí. Jsme si dost jisti, že pokud k úniku už nedošlo, pak k němu v blízké době ani nedojde. Samozřejmě ale není příliš dobrý nápad tam tu ponorku s jejími dvěma jadernými reaktory prostě nechat ležet - v jedné z nedůležitějších oblastí rybolovu na světě."

Budoucnost potopených ponorek

Jsou tu nějaká nebezpečí pro budoucnost? Může postupné rezivění Kursku nějak podstaně zvýšit radioaktivní nebezpečí? "Dříve nebo později v důsledku koroze k přímému kontaktu mezi vysoce radioaktivními palivovými články a podmořským životem dojde. Půjde ale o proces dlouhý desítky let. Jde ale o ponorku, která leží jen v hloubce kolem jednoho sta metrů, což je nejproduktivnější oblast Barentsova moře, takže radioaktivita samotná je jedna věc, ovšem dalším faktorem je, že lidé se budou bát kupovat ryby z Barentsova moře kvůli pověstem o radioaktivitě."

Podle dostupných informací zatím došlo k pěti haváriím a potopením ponorek, dvě byly americké a tři ruské. Jsou ale po světě ještě nějaké starší a třeba mnohem nebezpečnější ponorky?

"U břehů poloostrova Kola a ve vojenských námořních přístavech a základnách v Murmansku se nachází 110 jaderných ponorek vyřazených z provozu. Největším problémem je, že 72 z nich má ve svých reaktorech i nadále vyhořelé palivo, což je nejradioaktivnější materiál. Rusové nejsou schopni toto palivo z ponorek vyjmout, protože pro ně nemají žádný pozemní sklad."

A jsou vůbec někde na Zemi takovéto sklady k dispozici? Je možné tento problém vyřešit? "Už dochází k pokusům o spojení sil v této otázce mezi Evropskou unií, Spojenými státy a Norskem za účelem pomoci ruskému námořnictvu a úřadům vypracovat nějaký plán. Jde to velice pomalu - jednak proto, že to je nasmírně drahá záležitost, ale také proto, že ruské ponorky kotví uvnitř vojenských prostor, nepřístupných západním expertům, kteří by mohli pomoci. A my tak neučiníme, dokud budou Rusové střežit tato svá vojenská tajemství."

Související odkazy:
Havárii ponorky nikdo nepřežil
Velká Británie vyslala k ponorce pomoc