News image
BBC Online Network| váš názor
News image
 Svět pod lupou
Zprávy 
Analýza 
Britský tisk 
Evropský tisk 
Radiofejeton 
Dobré ráno 
Interview 
Víkend 
Anglicky s BBC 
News image
News image
News image
VYSÍLÁNÍ BBC 
Frekvence 
Programy 
Redakce 
News image
Dobré ráno News image 
Svět o jedné News image 
Svět o páté News image 
Interview  News image 
News image
 
Other BBC sites:
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News imageUdálosti ve světě

Čtvrtek11. července na 2002 - 14.21 SEČ

Vědci objevili nejstarší lidskou lebku

News image
Nalezená lebka byla nazvána Toumai, což v místním jazyce znamená "naděje života"


V Čadu v centrální Africe objevila skupina francouzskýzch a čadských vědců fosilisovanou lebku, o níž se má za to, že jde o dosud nejstarší nález ostatku z vývojové větve člověka. Předek, který obýval Zemi před šesti až sedmi miliony lety, má jak šimpanzí, tak lidské rysy.

Podle některých odborníků jde o nejdůležitější nález v oblasti lidské evoluce za posledních 75 let, od doby kdy byly v Africe nalezeny pozůstatky "opičího muže".

News image
Dolní čelist byla nalezena po lebce
"Věděl jsem, že jednoho dne to najdu... Hledal jsem to 25 let," uvedl Michel Brunet z univerzity ve francouzském Poitiers.

Tým v Čadu následně našel i kus dolní čelisti, a její vzhled a rozmístění zubů jim prý dal důvod domnívat se, že šlo již spíše o ranného člověka. Zatím jde ale pouze o domněnku, že se jedná o "chybějící článek" v evoluci mezi člověkem a opicí.

"Asi nejsme daleko od oddělení šimpanse a člověka. Ale pořád nevíme, jak se člověk přesně vyvíjel. Druhá nejstarší lidská lebka je totiž o čtyři miliony let mladší," uvedl Michel Brunet.

Bílá místa evoluce

Oponenti ale namítají, že může jít o dosud neznámého příbuzného šimpanze či gorily, který nemusí mít s lidskou vývojovou větví co dělat.

Chris Stringer z londýnského musea dějin přírody ale tvrdí, že i tak by šlo o velmi významný nález.

News image"Jestli to nakonec doopravdy bude lidský předek, ukáže to, že k oddělení lidské linie došlo už před šesti miliony let, což je dříve, než by řada odborníků myslela. Mimo jiné by to také znamenalo, že zařazení některých pozdějších forem, o nichž jsme se domnívali, že šlo o blízké příbuzné, mohou být vývojově daleko vzdálenější," říká profesor Stringer.

Michel Brunet z university ve francouzkém Poitiers, který objev učinil, vysvětluje, jak dospěl k závěru, že jde o předchůdce člověka:

"Tenhle tvor, žijící před sedmi miliony let, nevypadá jako šimpanz není to ani gorila. Jasně jde o zcela nového tvora. Zcela jasně tu máte lidský charakter ve tváři, u zubů a v základní stavbě lebky. A společně s nálezy rostlin máme také dobré biochronologické naleziště určitě starší, než šest milionů let, pravděpodobně kolem sedmi milionů."

News imageBBC: Ape-Man
News imageFranco-Chadian Palaeoanthropological Mission

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.

 


News image
  Zpět nahoruNews image 
News image
News image
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
BBC