Evropský tisk o útoku na USA

Čtvrtek 13. září 2001
Zpracovali Jan Čáp a Majka Ošťádalová

Evropské listy se nadále věnují úterním útokům na Spojené státy. Deníky se shodují v tom, že odpověď je nutná, tento konsensus však doprovází varování před unáhlenými akcemi. Řada listů na svých předních stranách přináší hrůzné snímky na pusté kontury Manhattanu, které halí prach a dým.

"Den poté" hlásá palcový titulek francouzského listu Le Parisien nad snímkem zbytků konstrukce Světového obchodního centra. "Proti komu bude vedena odvetná akce? Kde a kdy?" táže se podtitulek.

Italský deník L´Unita přínáší obrázek Sochy svobody, která se vztyčenou pochodní pohlíží na Manhattan. Na druhém snímku je americká vlajka, vzdorovitě zapíchnutá v sutinách. Stejná fotografie je také na přední straně francouzského deníku Liberation.

Německý Süddetsche Zeitung varuje před pátráním po duchovních motivech činů teroristů.

"Význam svých činů pachatelé spatřují v samotném zlu těchto skutků" píše list a dodává, že "náboženský fanatismus pomáhá vysvětlit, proč jsou ochotni spáchat sebevraždu. V islámském světě, jsou ještě stále lidé, a jejich počet se zřetelně zvyšuje, kteří věří, že po mučednické smrti vstoupí okamžitě do ráje. Takové přesvědčení znemožňuje racionální argumentaci," uzavírá Süddetsche Zeitung.

Válka proti fanatismu

Budapešťský Magyar Hírlap vidí úterní útoky jako první výstřely nového typu války. "Díváme se nevěřícně na počáteční scény první světové války vyvolané fanatiky a zjišťujeme, že jsme podcenili nebezpečí vznášející se nad celým světem."

"Nepřítelem není nějaká skupina nebo hnutí s určitým zaměřením, ale terorismus ve všech podobách. Svět snad nyní pochopí, že se musí spojit proti tomuto neuvěřitelnému, nečitelnému nebezpečí, které útočí bez vyhlášení války, " uzavírá Magyar Hírlap.

Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung píše, že "válku proti sebevražedným útočníkům nelze vyhrát. Můžeme se jen pokusit neprohrát."

Deník varuje, že rozsáhlá odveta je přesně tím, co útočníci chtějí, protože by posílila jejich pozici. "Závažnost tohoto zločinu," píše list, "se nemusí odrážet v počtu osob, které za něj nakonec budou zodpovědné, možná několika desítkám teroristů. Zločinné organizace a polovojenské jednotky neusilují o vytvoření států," upozorňuje deník.

"Snaží se o své uznání jako politických organizací a čím rozsáhlejší bude odveta ze strany Spojených států, tím většího uznání pachatelé teroristických útoků dosáhnou, " uzavírá Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Britský tisk o odvetě

Daily Telegraph si na základě Bushovy válečné rétoriky pokládá tři zřejmě klíčové otázky: Kdo konkrétně je nepřítel, jakými prostředky se válka povede a jak se dá vůbec vyhrát?

"Americká vláda na tyto otázky zatím odpovědi neposkytla," píše Telegraph," ale čas spolu s pochybami a hněvem americké veřejnosti hraje podle listu proti ní."

O nepříteli uvádí Daily Telegraph tolik, že nenávidí Ameriku, Izrael, západní styl života, křesťany, židy a otevřenou společnost, jejíchž výhod pouze využívá k tomu, aby ji zničil.

Pokud jde o to jak vyhrát, noviny přicházejí s různými recepty. Evropské mocnosti se nesmí uchylovat k rétorice, která nadržuje teroru, tak jako jsme toho byli podle Telegraphu svědky na rasové konferenci v jihoafrickém Durbanu.

Západ si prý musí uvědomit, že některé konflikty se přátelskou úmluvou řešit nedají a arabským státům, které udržují přátelské vztahy s USA, a přitom na svém území trpí výcvikové tábory pro teroristy, se musí jasně říct, že za svoji dvojakost budou od nynějška platit.

The Financial Times upozorňuje, že ve válce s neviditelným nepřítelem formálně vyhrát nejde. Mohutná vojenská operace proti takzvaně nestabilním státům může pak podle listu nepřátele Ameriky dozásobit novou vlnou sebevražedných rekrutů.

Dále ještě Financial Times upozorňují na to, že hrstka teroristů, která v úterý ráno unesla čtyři americké letouny mohla být vyzbrojená i jinak než noži a leteckým rychlokurzem.

USA a NATO: Bok po boku

The Times uvádějí, že podle odstavce číslo pět Severoatlantické úmluvy mají evropské mocnosti závaznou a ne jen pouhou morální povinnost stát za Washingtonem vojensky.

The Guardian ve svém komentáři cituje Blairovo prohlášení o setrvání "bok po boku" a tvrdí, že taková podpora Washingtonu nesmí být bezpodmínečná. List opravuje Tonyho Blaira v tom, že úterní útok nebyl veden proti demokracii, ale proti americké moci a zpochybňuje i jeho výrok o tom, že útočníci neměli smysl pro spravedlnost.

V této souvislosti mluví o nespravedlnostech, kterých se měl Washington dopustit v islámském světě, zejména pak na Blízkém východě. Podle listu má zdrženlivější pomoc Spojeným státům v poválečných dějinách svá opostatnění.

Guardian také vzpomíná na to, že před půl stoletím premiér Clement Atlee přesvědčil ve Washingtomu amerického prezidenta Harryho Trumana o tom, aby v Korejské válce nenasadil jaderné zbraně. Harold Wilson zase nenechal Británii vtáhnout do války ve Vietnamu.

Dnes Blairova Británie podle Guardianu nemůže stát Spojeným státům bok po boku ve všem. Podle deníku by to bylo proti zájmům Londýna, ale i Washingtonu.