Rozloučení s českými vojáky
v Bosně a Hercegovině


Na podzim skončí účast českých vojáků v misi SFOR

Čtvrtek 30. srpna 2001

Připravil Martin Řezníček

Česká vláda včera schválila návrh ministra obrany Tvrdíka, podle něhož má být do šesti let vojsko kompaktnější a zcela profesionální. "Výkladní skříní" České armády dosud byly jednotky, které Česká republika vyslala od roku 1992 na Balkán. Kromě Kosova působili čeští vojáci v Bosně a Hercegovině, kde dohlíželi v mezinárodních stabilizačních silách SFOR na plnění Daytonských dohod.

Ze severozápadního cípu Bosny, kterou měli na starost, se začnou do republiky vracet v polovině září. Zároveň bude mírně posílena česká účast v kosovských silách KFOR. Včera se na základně v Banja Luce s českými vojáky slavnostně rozloučili nejvyšší představitelé mise SFOR.

Chvále českých vojáků

"Dnes slavíme a gratulujeme. Slavíme splnění úkolů České armády a gratulujeme českým vojákům za jejich pomoc v Bosně a Hercegovině. Srdečné pozdravy posílají i generální tajemník NATO George Robertson a velitel sil aliance v Evropě Joseph Ralston. Děkujeme vám mnohokrát," řekl včera velitel sil SFOR v Bosně americký generálporučík Michael Dodson.

	Dnes slavíme a gratulujeme. Slavíme splnění úkolů České armády a gratulujeme českým vojákům za jejich pomoc v Bosně a Hercegovině.
	Michael Dodson

Slova chvály pěli a českým vojákům tleskali i další vysocí představitelé stabilizačních sil, kteří se včera zúčastnili slavnostní přehlídky, na níž čeští vojáci dostali medaile Severoatlantické aliance.

Za devět let se na Balkáně vystřídalo více než 10 tisíc českých vojáků. Devět jich při plnění úkolů zahynulo, v současnosti jich v SFOR slouží přes šest stovek. Ti všichni se až na několik důstojníků, kteří v Bosně zůstanou, v průběhu podzimu vrátí zpět do České republiky.

Podle velitele jihozápadní divize SFOR Kanaďana Ricka Hilliera je sice dobré, že si stabilizační síly mohou již kvůli zlepšujcící se situaci v Bosně dovolit poslat domů stovky vojáků. Na druhou stranu se ale Hillier mimo jiné přiznal k tomu, že mu bude scházet český smysl pro humor, který prý doprovázel každou činnost, kterou Čechům zadal.

Nedostatek peněz

Důvody, proč se česká vláda rozhodla vojáky z Bosny stáhnout, vysvětlil velitel českého kontingentu plukovník Jan Neplech:

"Jsem přesvědčen, že hlavním důvodem jsou finance. Armáda České republiky už není schopná utáhnout dvě takto početné mise. Český zájmem z politického hlediska je ukončit misi SFOR a pokračovat v misi KFOR, ve které bude 400 vojáků českých a 100 slovenských, se nimiž v Kosovu utvoříme nový kontingent."

Čeští vojáci působili na severozápadě Bosny

Již jednou zmiňovaný velitel jihozápadní divize Rick Hillier v rozhovoru pro BBC uvedl, že o postupu české strany ohledně stahování vojáků byl sice informován, ale příliš ho ovlivnit nemohl:

"Jednání se vedla především v centrále NATO. Když se Česká republika rozhodla, že své vojáky z Bosny stáhne, tak nám samozřejmě byly sděleny podrobnosti týkající se termínu. My jsme doporučovali, aby zde Češi zůstali, ale postup české vlády přirozeně respektujeme."

Ministerstvo obrany počítá s tím, že po plánované profesionalizaci armády by za šest let mělo v zahraničních misích působit mnohem více vojáků než dosud. První náměstek ministra obrany Štefan Füle tvrdí, že ideální číslo se pohybuje někde okolo deseti procent všech českých vojáků.

Výhoda českých vojáků

V uplynulých letech se velmi často mluvilo o tom, že čeští vojáci mají k obyvatelům bývalé Jugoslávie například vzhledem ke společným slovanským kořenům a podobnému jazyku blíže než ostatní jednotky.

Vydal jsem se proto na českou základnu v Ljubiji a zeptal se kapitánky Miloslavy Volfové, která tam slouží od dubna, na její zkušenosti:

	Máme velkou výhodu, že jejich jazyku částečně rozumíme, takže místní lidé k nám byli velice vstřícní a ochotní, pomáhali nám.
	Miroslava Volfová

"Máme velkou výhodu, že jejich jazyku částečně rozumíme, takže místní lidé k nám byli velice vstřícní a ochotní, pomáhali nám."

Z rozhovorů s místními lidmi ale vyplynulo, že jim ani tak nezáleží na tom, zda na se na uniformách SFOR skví česká, britská nebo kanadská vlajka. Hovoří asi pětatřicetiletý Srb žijící jen pár kilometrů od základny v Ljubiji:

"Důležité je, aby tu vojáci SFOR zůstali, třeba i proto, že spousta místních lidí u SFOR pracuje."

Budoucnost jednotek SFOR

Názor na budoucnost jednotek SFOR je jedním z mála, na kterém se shodnou místní znesvářené komunity Srbů a muslimů. Slovo má asi padesátiletý zástupce posledně jmenované skupiny obyvatel:

"Já jsem se sem vrátil asi před rokem a s českými vojáky nemám žádné problémy, vlastně naopak. Když potřebuji, tak mi pomohou. Můžu díky nim v noci klidně a beze strachu spát," řekl bosenský muslim.

Shodou okolností ve stejný den, kdy se v Bosně pompezně slavil odjezd českého kontingentu, vyšla zpráva, která tvrzením amerických a kanadských velitelů o profesionalitě vojáků ubírá na síle.

Vyšetřovatel totiž obvinil tři české vojáky působící v misi SFOR v Bosně a Hercegovině z trestných činů v souvislosti s červencovým úmrtím jejich kolegy Ivana Zapadla. Vyšetřování prý totiž prokázalo, že obvinění hrubě porušili své povinnosti a neoprávněně zneškodňovali zajištěnou munici.