Německo slaví desáté výročí sjednocení

Oslavy pádu berlínské zdi, díky němuž se Německo sjednotilo

Úterý 3. října 2000

Zpracoval Ondřej Tuček

Německo dnes oslavuje desáté výročí svého sjednocení. Je to historické výročí, ale i připomínka, jak přehnaná byla asi očekávání obyvatel bývalého východního Německa, na jehož teritoriu přetrvává silná skepse k demokratickému a hospodářskému rozvoji uplynulé dekády.

Vytvoření jednotného německého státu však zdaleka není uzavřenou kapitolou. Spolková vláda sice do bývalého Východního Německa investuje zhruba 140 milionů marek ročně, ale nezaměstananost v této části země stále převyšuje až dvojnásobně západoevropský průměr.

Po deseti letech německého sjednocení se názor na jeho důsledky v západních a východních spolkových zemích liší. Zatímco na západě si demokratický režim pochvaluje 70 procent dotázaných, v bývalém východním Německu jen necelá polovina.

Oslavy bez "sjednotitele"

Oslav se účastní kdekdo, jen hlavní postava událostí z roku 1990 bude chybět - bývalý spolkový kancléř Helmut Kohl byl vzhledem k finančnímu skandálu CDU vyškrtnut ze seznamu řečníků, a jen přihlížet se mu nechtělo.

Friedbath Phlueger, služebně nejstarší poslanec za CDU v Bundestagu je přesvědčen, že při takové příležitosti Kohl neměl být opomenut.

"Jsem přesvědčen, že musíme velmi jasně rozlišovat mezi různými událostmi Kohlova politického života. Mezi tím, čeho dosáhl jako kancléř na jedné straně a finanční aférou, za níž nese do značné míry odpovědnost na straně druhé. Proto si myslím, že desetiletí německého sjednocení je příležitostí jak vzdát Kohlovi čest a jasně říci, že jeho politika zůstává pro Německo vzorem."

Východ deset let poté

Zpravodaj BBC Peter Morgan hodnotí dopad sjednocení v někdejší výspě sovětského bloku deset let po pádu berlínské zdi.

V ocelárnách bývalého Východního Německa se - jak popisuje náš zpravodaj - z vysoké věže valí jakoby výbuchem ohně a páry roztavený kov. Toto je Eisenhüttenstadt, dříve též Stalinstadt - město postavené jako pomník neochvějné moci a síly komunismu.

S pádem komunismu přišel i pokles zdejšího ocelářského průmyslu. V místním hostinci sedí hrstka bývalých zaměstnanců oceláren, kteří zažili na vlastní kůži nárůst nezamněstnanosti o 25 procent. Jeho následkem si mladá generace sbalila kufry a šla si hledat štěstí jinde.

Jeden z návštěvníků hostince Weiner Konrad se domnívá, že politici nemohou mít zájem na tom, aby všichni mladí lidé Eisenhüttenstadt opustili a z města se stal domov důchodců. "Pan Konrád má zajisté pravdu," domnívá se náš zpravodaj, "protože sjednocená spolková vláda rozhodně nechce dopustit, aby se z východu země stala průmyslová poušť."

Kurt Biedenkopf je předsedou Budesratu, horní sněmovny spolkového parlamentu a tento týden bude jednou z hlavních postav na oslavách 10. výročí německého sjednocení.

"Dohnat čtyřicetileté zpoždění je nesmírně náročné. Západní Němci se proto rozhodli pomoci tím, že poskytnou své znalosti a - což je velmi důležité - své peníze. Proces sjednocení po roce 1990 se stal jednou z nejpozoruhodnějších ukázek národní solidarity, které znám."

Rozdíly přetrvávají

O tom, čeho lze takto vynaloženými penězi dosáhnout, vypovídá například město Freiburg, jedno z center německého vinařství. Místní vinařský závod vyprodukuje 1 milión lahví šumivého vína týdně. Za posledních deset let tak objem jeho výroby vzrostl o 300 procent.

Ale i tento úspěch má svůj rub. Z celkové produkce se jen deset procent prodá na západních trzích, kde spotřebitelé na víno z východu stále hledí s jistou nedůvěrou.

Rozdíly tedy přetrvávají. Nezaměstnanost na východě je stále vyšší a platy nižší, ale za deset let od sjednocení bylo dosaženo obrovského pokroku, Jen málokdo by se chtěl vrátit do dob před pádem berlínské zdi - míní náš zpravodaj. A jak podotýká Kurt Biedenkopf, ne všechny rozdíly jsou tak úplně na škodu.

"Co se týče rozdílů mezi východem a západem, Německo není homogenní země. Vždycky zde budou rozdíly mezi severem a jihem, západem a východem. Například lidé z Porýní považují všechno, co je na druhé straně řeky Labe, za poněkud nezvyklé. Německo nyní objevuje samo sebe."

Související odkazy:
Německo čelí pravicovému extremismu