Německo čelí pravicovému extremismu

Pátek 4. srpna 2000

Zpracoval Ondřej Tuček

Národnědemokratické strana Německa (NPD) je nejagresivnější neo-nacistickou silou v zemi a přední němečtí politici nyní poukazují na důkazy, podle nichž tato strana podporuje krajněpravicové násilí, které minulý týden vyvrcholilo pumovým útokem, při němž bylo zabito 9 cizinců, 6 z nich židovského původu.

Násilí vůči cizincům se tak stalo nejžhavějším politickým tématem v Německu. Vládní ministři označili pravicové násilí za formu terorismu a a hodlají proti němu rázně zakročit.

Odhodlání proti pravicovému extremismu bojovat

"Pravicové násilí si vyžádalo více obětí než levicovový terorismus v sedmdesátých letech." tvrdí ministr životního prostředí ze strany Zelených Jürgen Trittin, který jako jeden z prvních vyzval k úplnému zákazu ultrapravicové strany NPD.

Mluvčí kancléře Schrödera však o účinnosti takového zákazu vyjádřil jisté pochyby, přestože zdůraznil potřebu o něm diskutovat. Úplný zákaz extrémních politických stran podle něj dosáhne pouze toho, že se tyto síly uchýlí k podzemní činnosti, kterou bude mnohem obtížnější sledovat.

"Je třeba důrazně uplatňovat zákony, není nutné trestat tvrdě, ale rychle ty, kdo pravicové násilí páchají a za druhé musíme vést diskusi o otázce, zda zakázat strany jakou je NPD."

	Víme, že jde o terorismus, vidíme to na vlastní oči.
	Heinz Tropman

Politický tlak, aby se dosáhlo rychlého řešení, však narůstá a jak tvrdí bavorský ministr vnitra Günther Bechstein, na sáhodlouhé diskuse je v tomto okamžiku již pozdě.

"Měli bychom Národnědemokratickou stranu zakázat. Nepotřebujeme diskusi, ale zákaz. Extrémisté se dopouštějí vražd, projevy násilí jsou horší než dříve, a proto musíme vyvinout větší úsilí než v minulosti."

Podle oficiálních statistik si pravicové násilí v Německu od pádu berlínské zdi vyžádalo na třicet lidských životů. Některé zdroje však tvrdí, že obětí bylo více než sto. Posledním z nich byl jeden bezdomovec, kterého na severu země ukopali k smrti mladí neofašisté.

Zákaz extrémní politických stran

Člen policejních odborů GDP Karl Heinz Tropman je pro uvalení zákazu extrémních politických stran.
"Myslím, že by nám to usnadnilo práci a členové odborů by tento signál podpořili. Víme, že jde o terorismus, vidíme ho na vlastní oči."

Jistou dobu se zdálo, že vlna xenofóbních násilností z poloviny devadesátých let částečně opadla, ale ukazatele z posledních 3 měsíců svědčí o kritickém obratu událostí. Oproti loňskému roku se opět vzedmula vlna antisemitismu a množí se zločiny, do nichž jsou zapojeni pravicoví extrémisté. Často jde o útoky na jednotlivce, k nimž dochází na východě země.

Tichý souhlas na východě

Jak uvádí Jörgen Hograffi z časopisu Der Spiegel, násilnosti, kterých se dopouštějí pravicoví extrémisté, se v některých oblastech bývalého východního Německa do velké míry přehlíží.

"Obávám se, že v některých částech země se stali vůdčí silou. Když projíždíte malými městy a vesnicemi, označují tam tyto oblasti za osvobozená pásma. Mohou si dělat, co chtějí. Policie proti nim nezakročí. Ale řadový občan si to takříkajíc nelajsne. Takže jde o zcela neúnosnou situaci, která podněcuje krajněpravicové extrémisty k ještě větším násilnostem než dříve."

Spolková vláda v Berlíně se konečně, i když poněkud opožděně, začala xenofóbními útoky proti cizincům vážně zabývat. Otázkou však zůstává, zda se pouhým zákazem existence extrémně pravicových organizací podaří "hnědý terorismus" skutečně vykořenit.