Další pokusy o záchranu posádky ruské ponorky

Středa 16. srpna 2000

Připravil Eduard Strouhal

Ruské námořnictvo se za pomoci další záchranné kabiny snaží dostat se k 116 námořníkům, kteří jsou uvězněni už dva dny na palubě poškozené jaderné ponorky Kursk. Ponorka se nachází po výbuchu u dna Barentsova moře.

Předchozí pokusy o záchranu za pomoci potápěčského zvonu skončily neúspechem, protože ponorka se nachází v nevýhodné pozici. Záchranné práce ztěžují i prudké podmořské proudy a snížená viditelnost. Ruské úrady vyjadřují stále větší obavy o osud námořníků, kteří mají dostatek kyslíku pouze do pátku.

Tato havárie by se mohla stát největší katastrofou v novodobé historii ruského námořnictva - v případě úspěchu záchranné operace pak triumfem ruských namořních sil. Pokud se ovšem obejdou bez zahraniční pomoci.

Proč Rusko pomoc odmítá?

Šéf tiskového oddělení ruské flotily Igor Dygalo popírá, že by Rusko takovou pomoc odmítalo.

"Hovořit o přímém odmítnutí by bylo nesprávné. Nabídky byly učiněny a dostalo se jim okamžité odpovědi. Byla vyjádřena vděčnost a vstřícnost. Právě teď, tedy v nejbližší budoucnosti, poroběhnou v sídle NATO v Bruselu konsultace expertů z generálního štábu ruského námořnistva."

Přes tato ujištění však Rusko zatím oficiálně o pomoc Západu nepožádalo. Objevují se však náznaky, že svůj postoj mění. Skupina ruských důstojníků navštívila ustředí NATO v Bruselu, kde jedná o tom, jakou pomoc by aliance mohla namořníkům uvězněným v ponorce pod vrstvou ledové vody poskytnout.

Zapadní média hovoří o tom, že v tomto případě nejde jen o vojenské tajemství, které se Rusko snaží chránit. Podle Joanne Kiddové z Mezinárodního institutu strategických studií je obrázek ztroskotané ponorky na mořském dně metaforou upadajícího stavu ruského námořnictva.

"Velmi názorně to dokumentuje dva trendy v ruském námořnictvu - za prvé úpadek lodí a ponorek - nejen co do počtu, ale i pokud jde o údržbu a operační kapacitu těch lodí a ponorek, které zůstávají ve službě. Za druhé to poukazuje na nedostatek zkušeností ruských námořníků, kteří vyplouvají na moře stále méně a méně často."

Obyčejní Rusové jsou nemohoucnosti nebo ještě hůř neschopnosti ozbojených sil efektivně zasáhnout na záchranu námořníků zděšeni a nechápou, proč vláda nepožádala o zahraniční pomoc.

Co Rusové tají?

Nezavislý vojenský odborník Pavel Felgenhauer, se domnívá, že existují praktické důvody, proč ruské námořnictvo nevyužilo všech možností.

Ruské námořnictvo se obává, že když dorazí pomoc ze Západu, zjistí zapadní námořní důstojníci veškeré slabiny ruských ponorek a jejich konstrukce a budou vědět, jak je možné je zničit. A snaha udržet tento stav v tajnosti je možná důvodem, proč Rusko odmítá veškeré nabídky západní pomoci.

Komentátoři poznamenávají, že konec studené války byl sice potupou pro ruské ozbrojené síly, ale tato namořní katastrofa znovu odhalila přetrvávající aroganci nejvyššího ruského důstojnictva. To je také názor Alexandra Pikajeva z moskevské Carnegieho Nadace.

"Ruská armáda a velení ruského námořnicta je bohuzel stále příliš pod vlivem sovětského vzdělaní a zdá se, že životy 116 námořníků jsou pro ně stále méně důležité než takové chiméry jako je prestiž nebo kultura utajování."

Zpravodajové BBC uvádějí, ze havárie ruské ponorky v Barentsově moři je především hrůzným lidským dramatem a tragedií. Nakonec by však mohla mít podstatný dopad na zásadní přestavbu ruských ozbrojených sil, kterou si předsevzal prezident Putin.

Související odkazy:
Boj o záchranu posádky havarované ruské ponorky