Pokračuje úsilí o záchranu posádky havarované ruské ponorky

Úterý 15. srpna 2000

Připravil Vít Pohanka

Na dně Barentsova moře se odehrává drama: pokračuje úsilí o záchranu více než stovky ruských námořníků z paluby jaderné ponorky Kursk, která není po havárii schopná pohybu a nachází se v hloubce asi 150 metrů na dně Barentsova moře. Pracovníci záchranných čet ponorku vidí a jsou s posádkou ve spojení tím, že na trup ponorky vyklepávají Morseovy značky.

Ale záchranným pokusům brání špatné počasí, i když se podle psoledních zpráv snad trochu zlepšuje. Ale pesimistická nálada sílí. Vrchní velitel ruského námořnictva prohlásil, že naděje na záchranu nejsou velké. A sto šestnáct mužů v jaderné ponorce, jejíž jaderný reaktor byl z bezpečnostních důvodů zastaven, je možná v zoufalé situaci. K tomu Rob Forsyth, bývalý kapitán britské ponorky:

"Vzhledem k tomu, že rozsah poškození ponorky zatím není znám a vzhledem k povětrnostní situaci, není vůbec jasné jak mohou být námořníci zachráněni. Teoreticky by mohla pomoci Británie tím, že by tam poslala záchrannou ponorku. Ale to by mohlo trvat několik dní a pak není jisté, zda by nouzové průlezy v obou plavidlech byly shodné, aby jimi mohli námořníci uniknout. A ruský vojenský odborník Alexandr Pikayev navíc soudí, že únikové průlezy ponorky jsou patrně vážně poškozeny."

Přestože Rusko nemá technicky vyspělé záchranné ponorky, jako Británie nebo Spojené státy, o pomoc nepožádalo. Jak uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany, admirál Craig Quigley, Američané přitom pomoc nabídli. Pentagon uvedl, že ačkoli oblast monitoruje, nemohlo jít o kolizi s americkým plavidlem, protože se tam v době havárie žádné nepohybovalo.

Mnozí lidé se ale ptají, proč Rusko takovou pomoc odmítá. Jeden Moskvan říká, že by se pomoc odjinud měla přijmout, ale že na to jsou Rusové příliš hrdí. Myslí, že je lepší nechat lidi umřít, než vzít pomoc od někoho druhého.

Podle jiné ženy Rusové pomoc potřebují, aby se zabránilo dalšímu utrpení, že to sami nezvládnou. Jiní však doufají v optimistický výsledek. "Tisk všechno zveličuje, tvrdí další účastník ankety. Nic hrozného se prý nestane. Je si skoro stoprocentně jist, že ti, co jsou dosud na živu, budou zachráněni."

Možná že to je otázka národní hrdosti, ale to a poměrný nedostatek informací o nehodě, některým pozorovatelům připomínají jadernou havárii v Černobylu před čtrnácti lety, kdy se stát snažil celou věc udržet v tajnosti. Norsko, které také leží u Barntsova moře se obává ekologických důsledků.

Mluvčí ministerstva zahraničí Karsten Klepsvik, se snaží zachovat chladnou mysl: "Jelikož to je jaderná ponorka, tak nám dělá starosti možný únik radioaktivních látek. Ale zatím jsme nic takového nezpozorovali."