Evropský tisk o odvetě USA

Pondělí 8. října 2001
Zpracovali Tomáš Pavlíček a Jan Čáp

Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung uvádí, že začátek těchto operací znamená, že Taliban už přestal psát scénář konfliktu, za který je téměř jistě zodpovědný.

V komentáři nazvaném "Končíme", list píše, že dny Talibanu jsou pravděpodobně sečteny, ale varuje, že boj proti terorismu bude trvat dlouho. Frankfurter Allgemeine Zeitungupozorňuje, že ještě není jasné, kdy tento boj skončí a jak zjistit, zda byl úspěšný.

Vojenské údery jsou jenom jednou z metod, tvrdí list, základní a bezpochyby poslední a nejdramatičtější, ale podle všeho nikoliv nejdůležitější v boji proti terorismu.

Deník dodává, že pro mezinárodní koalici teď bude zásadní, zda vydrží pohromadě - jak píše - kombinace stabilních demokracií a režimů s pochybnou reputací.

Podle vídeňského Die Presse začala válka proti - jak doslova uvádí - době kamenné. List vyjadřuje naději, že tato vojenská intervence proběhne v intencích amerických úspěchů v Iráku a Jugoslávii a nezapíše se do historie jako neúspěch podobný Vietnamu nebo Somálsku.

"Rakousko tak jako Amerika mohlo udělat víc v zápase s hladem a chudobou ve světě. Politika západních zemí vůči Blízkému východu nebyla příliš prozíravá," dodává deník.

Podle Die Presse to ale nemění nic na skutečnosti, že hlavní zodpovědnost za tento konflikt nespočívá na západních státech, ale na těch, kteří navedli dráhu letadel na mrakodrapy a mysleli si, že tak zabrání vytvoření lepšího světa.

Zodpovědnost mají i ti, kteří skrývají teroristy a předstírají, že jim jde o něco jiného, uvádí list a uzavírá: Právě z těchto důvodů Rakousko vkládá svou naději do americké operace.

Nebezpečí dlouhého konfliktu

Švýcarský Le Temps varuje, že nebezpečí spojená se zahájením vojenské akce proti talibanskému režimu jsou vysoká, zvláště pokud konflikt neskončí rychle.

"Pokud budou úspěchy přicházet pomalu a bin Ládin bude moci dělat dlouhý nos na svoje nepřátele, jak se mu to podařilo v předvečer útoků, zvyšuje se riziko, že ze zločince se stane hrdina a mučedník pro celý muslimský svět," píše Le Temps.

Jak ženevský deník připomíná, muslimové představují hlavní politickou sílu ve většině arabských zemí. "Nemůže být pochyb o tom, že pokud bude konflikt trvat příliš dlouho, mohlo by se spojenectví řady těchto režimů se Západem rozpadnout," uzavírá Le Temps.

Francouzský Libération píše, že použití síly, byť legitimní, vytváří extrémně vážný krok. Deník varuje před odpovědí, která je vedená touhou po odvetě a tvrdí, že údery by měly být zaměřeny na oslabení talibanského režimu a izolaci Usamy bin Ládina.

"Ale prosím vás, neříkejte nám, že v zemi tak zničené jako je Afghánistán, jsou stále tisíce cílů, které si říkají o mohutné a dlouhodobé bombardování. To totiž nevyhnutelně zasáhne lidi, kteří jsou rukojmím jak vnějších mocností, tak svých vlastních diktátorů," píše Libération a upozorňuje, že ještě není jasné, kdy tento boj skončí a jak zjistit, zda byl úspěšný.

Vojenské údery jsou jenom jednou z metod, tvrdí list, základní a bezpochyby poslední a nejdramatičtější, ale podle všeho nikoliv nejdůležitější v boji proti terorismu. Deník dodává, že pro mezinárodní koalici teď bude zásadní, zda vydrží pohromadě kombinace stabilních demokracií a režimů s pochybnou reputací.

Jak zažehnat mezinárodní krizi?

Guardian tvrdí, že nedělní večer představoval druhou fázi nejvážnější mezinárodní krize od té kubánské v roce 1962. Čtenáři se prý mají modlit, aby byla ta současná zažehnána stejně pokojně.

Daily Telegraph zas oslavuje britsko-americkou spolupráci v období krize a vyslovuje naději, že pokud budou obě země jednat stejně jako když měly v historii společného nepřítele, pak podle Telegraphu o konečném výsledku kampaně nemůže být pochyb.

Financial Times se zabývá možnou situací po zažehnání krize v komentáři nazvaném "Afghánistán po raketách". Prezident Bush i premiér Blair mluvili podle listu moudře, když zdůrazňovali, že válku s teroristy nevyhrají pouze ostřelováním vojenských cílů. Oba prý správně chápou, že po útocích se budou muset dlouhodobě angažovat politickou i humanitární pomocí.

Američané už podle Financial Times s pomocí začali, když přispěli více než třema sty miliony dolarů na podpůrný fond OSN a zapojili se do takzvané ženevské iniciativy hospodářské pomoci Afghánistánu.

List také upozorňuje, že pracovníci humanitárních organizací, kteří z Afghánistán před útokem odešli, už jen čekají, až budou moci po vojenské intervenci ještě intenzivněji pomáhat Afghánistánu zevnitř. Jinak OSN by po zažehnání krize měla podle komentáře budoucímu vedení v zemi pomoci rozmístěním mírových jednotek.