Konference o klimatických změnách

V Haagu jednají zástupci 180 zemí o klimatických změnách na zemi

Úterý 14. listopadu 2000

Zpracoval Julek Neumann

V nizozemském Haagu včera začala šestá konference o klimatických změnách pořádaná OSN. Jejím smyslem je především posílit mezinárodní spolupráce při omezování výskytu takzvaných skleníkových plynů, které mají na svědomí podle řady expertů globální oteplování.

V Británii a jinde v severní Evropě se mu přičítají současné záplavy, ale neobvyklé a v některých případech až katastrofální meteorologické jevy bylo možno v uplynulém roce pozorovat na celém světě. Způsobuje tedy člověk životnímu prostředí celé planety dlouhodobé škody?

Haagská konference má formalizovat pravidla protokolu podepsaného na předchozí konferenci v japonském Kyotu, ale odborníci, kteří před poškozováním globálního životního prostředí varují už dlouho, budou žádat konkrétní výsledky.

Intenzívnější boj s emisemi

"Musíte na adresu soukromého sektoru vyslat přesvědčivý signál, že se snižování emisí plynů, jež způsobí skleníkový efekt, vyplatí. Jakmile o tom podnikatelé a podnikatelky budou přesvědčeny, můžeme se spolehnout, že přijdou s

	Musíte na adresu soukromého sektroru vyslat signál, že snižování emisí plynů, způsobujících skleníkový efekt, se vyplatí.
	Kofi Annan, generální tajemník OSN

ekologicky přijatelnými technologiemi, které povedou ke vzniku pracovních a jiných příležitostí." Takto včera generální tajemník OSN Kofi Annan definoval jeden z cílů konference, která může mít zásadní důsledky pro ostatní svět.

Katastrofální povodně a záplavy, které v posledních čtrnácti dnech postihly Británii, nemohly být z hlediska konference v Haagu načasovány lépe, neboť jejich důvodem je podle některých odborníků právě globální oteplování. Ekologické skupiny tvrdí, že jednání zástupců sto padesáti zemí má v současné situaci klíčový význam.

"Tohle je rozhodně konference, na níž musejí být závazky, jež členské země učinily před třemi lety v japonském Kjótu, s konečnou platností finalizovány a rozhodnuty. V tomto smyslu je to všechno anebo nic, ale když se podíváte na důsledky, které se na celém světě ustavičně stupňují, pak si především postižené státy musejí uvědomit, že je nezbytné udělat rozhodnutí co nejdříve," uvedla Stephanie Tunmorová, která je členkou organizace Greenpeace.

Nechuť vlád zavázat se ke snížení emisí

Holandský ministr životního prostředí Jan Pronk, který jednání předsedá, prohlásil, že před deseti lety vědci jenom tušili, že něco jako skleníkový efekt možná existuje, ale dnes prý už nemůže o jeho existenci být pochyb. Jedním z okamžiků zvratu v chápání a akceptování klimatických změn byla právě konference v Kjótu před třemi lety.

Protokol z Kjóta zněl skutečně impozantně: účastníci se zavázali, že sníží emise plynů jako je kysličník uhličitý nebo metan nejprve o pět procent pod úroveň z roku 1990, a později ještě víc. Ale řada vlád odmítla protokol ratifikovat, s odůvodněním, že není jasné, jak se bude snižování emisí provádět v praxi a kolik budou nutné změny v průmyslu a zemědělství stát.

Mluvčí ekologické organizace Přátelé země Rhoda Verheynová tvrdí, že protokol je vzhledem k současné situaci už málo. "Jednotlivé země musejí přistoupit na mnohem podstatnější zásahy, je třeba zredukovat až osmdesát procent emisí plynů, způsobujících skleníkový efekt, musíme postupně vyřadit z používání fosilní paliva, abychom předešli nebezpečným klimatickým změnám."

Nárůst živelních pohrom

A dochází také ke změně vnímání celého problému. Ničivé cyklóny jako Orissa v Indii, záplavy a povodně v Mozambiku, Bangladéši, povodně a vlny letních veder ve Spojených státech a v Evropě nutí vlády postižených států, aby se začaly problémem zabývat - i když zatím není jasné, jestli živelní pohromy posledních let nejsou jen podivnou shodou okolností.

Ian Davis vede britské Středisko pro řešení katastrofických situací na Cranfieldské univerzitě: "Zatím je tady spousta nejistoty v otázce, jestli se jedná o důsledek globálního oteplování, nebo zda je to cyklická změna. Odborníci o tom zatím pořád ještě vedou rozsáhlou debatu, ale bez ohledu na skutečnou příčinu je nutné začít něco s klimatickou změnou dělat. A to je pro vlády velká výzva, protože tady najednou musejí přemýšlet v širších souvislostech a ne jako obvykle v krátkodobých horizontech úvah o výsledku příštích voleb."