Výsledek voleb v Srbsku rozhodne o sankcích

Slobodan Miloševič - hlavní viník sankcí vůči Srbsku

Úterý 19. září 2000

Připravil Jaroslav Beránek

Francouzský ministr zahraničí Hubert Vedrine včera v Bruselu jménem Evropské unie prohlásil, že toto společenství odvolá sankce uvalené na Srbsko, pokud tam v nedělních volbách zvítězí protimiloševičovská opozice.

Šéf francouzské diplomacie dodal, že Unie by po vítězství opozičních sil přispěla k politickým a hospodářským reformám v Srbsku a nabídla by mu ekonomickou pomoc. "Hlasovat pro demokracii by znamenalo hlasovat pro návrat Srbska do Evropy," prohlásil ministr Vedrine.

Námitkám, že Brusel se snaží podobnou rétorikou ovlivňovat vnitřní věci suverénního státu, v rozhovoru pro BBC čelil Javier Solana, odpovědný za zahraniční politiku Unie.

"To není vměšování do volebního procesu, ale jen opakujeme, co jsme říkali pořád, že nemáme nic proti srbskému lidu, ale proti nynějšímu bělehradskému režimu," podtrhl Javier Solana, podle něhož jakákoliv změna v této balkánské zemi může být jen k lepšímu.

	Nemáme nic proti srbskému lidu, ale proti nynějšímu bělehradskému režimu.
	Javier Solana, představitel EU

"A i když víme, že volební proces v Srbsku nebude čistý, v každém případě vytvoří bezpochyby novou, dynamickou situaci," nechal se slyšet představitel Unie pro zahraniční vztahy.

Hlavní opoziční kandidát Vojislav Koštunyca, který v předvolebních průzkumech jasně vede nad Miloševičem, nabídku Unie přivítal. Naopak s notnou dávkou skepse hodnotí včerejší hlas Bruselu redaktor opoziční rozhlasové stanice B2-92 Boris Husovič, podle něhož žádné takové intervence nemají pro budoucnost jeho země valný smysl.

Srbská opozice

Vnímá iniciativu Evropské unie podobně i většina stoupenců opozice v Srbsku? Otázka do londýnského studia pro Václava Sochora, který situaci na srbské předvolební scéně sleduje.

"Myslím, že většina Miloševičových odpůrců v Srbsku ten příslib Evropské unie vítá. A to bylo ostatně i záměrem unie - podpořit oposici v nadcházejících volbách. Jak jsme slyšeli ve zprávách, slib návratu Srbska do Evropy přivítal i oposiční prezidentský kandidát Vojislav Kostunica, ačkoli možná v jeho výrocích zazněla trochu ozvěna slov Borise Husoviče, když prohlásil, že Evropa ke svému závazku zrušení sankcí neměla připojovat podmínky.

Když jsme u toho, Koštunicu je třeba vnímat jednak jako oddaného demokrata, taková je alespoň jeho dosavadní image jak v zaharaničí, tak mezi jeho příznivci, tak ale zároveň i jako, řekněme, umírněného nacionalistu, který těžko skrývá jisté rozladění, pokud se kdokoli ze zahraničí snaží zasahovat do jugoslávských záležitostí.

Navíc - opoziční představitelé se mohou obávat toho, že voliči dopřejí sluchu Miloševičově propagandě, která prohlášení Evropské unie označila za další důkaz toho, že oposiční předáci jsou loutkami Západu a zrádci národních zájmů. A to zrovna Kostunica určitě nerad slyší."

Miloševičovy plány

Kostunica ale podle posledních průzkumů veřejného mínění jasně vede nad Miloševičem. Přitom si lze ovšem jen těžko představit, že by se Miloševič dobrovolně vzdal moci a spekuluje se o tom, co asi podnikne, aby v úřadě zůstal. Objevily se už nějaké konkrétnější náznaky toho, co by mohl chystat?

"Zatím se snaží zaujmout voliče tím legračním soudem, který v Bělehradě probíhá proti Clintonovi, Albrightové, Schroederovi, Chiracovi a já nevím komu ještě obviněným z válečných zločinů. Tím ale volby nevyhraje. Jeho záměry známy nejsou, ale nemluvil bych o spekulacích, já bych považoval za jisté, že něco podnikne, protože představme si situaci, že by vítězná opozice začala zavádět demokratické změny, v jejichž rámci by velice brzy muselo dojít na právní zúčtování s Miloševičem a jeho klikou.

Právní stát by nemohl přehlížet fakt, že Miloševič je stíhaným válečným zločincem. No a s takovouhle perspektivou je pro Miloševiče pochopitlně nemožné vítězství opozice dopustit. Jedinou, ovšem silně teoretickou možností, kterou bych viděl, je nějaká dohoda mezi Miloševičem a oposicí o zachování jeho imunity, nepostižitelnosti. Tam se ale musíme ptát za prvé jak by se v takovém případě zachovalo mezinárodní společenství a za druhé co by Miloševič musel udělat, aby měla opozice zájem na takovéto řešení přistoupit. Čímž se dostáváme tam, kde jsme byli - Miloševič bude muset tak jako tak do volebního procesu nějak zasáhnout, aby si zachránil kůži."

Srbský volič

Vezmeme-li v úvahu všechny tyhle argumenty, jaký vliv na běžného, řekněme dosud váhajícího srbského vliče, to prohlášení Evropské unie tedy může mít?

"Byla by drzost se vciťovat do role srbského voliče, ale můžeme popsat situaci, v níž se takový "typický nerozhodnutý volič" nachází. Z jedné strany se na něj valí ze všech nezakázaných sdělovacích prostředků extrémní nacionalismus, z druhé strany ho tlačí už skutečně bídná ekonomická situace. Když si to dá dohromady, měl by se rozhodnout pro opozici, ovšem na druhou stranu Západ podniká kroky, které i mnoho Miloševičových odpůrců v Srbsku považuje za chybné, protože našeho váhajícího voliče strhávají spíše k tomu nacionalismu.

Takovým krokem je třeba zahrnutí Černé Hory, dosud součástí Jugoslávské federace, do nedávno vyhlášeného programu balkánské obnovy. Tohle si jen málo Srbů nevyloží jako pokus o rozbití Jugoslávie. Takže vše je otevřeno a otázka není, kdo vyhraje volby, ale kdy Miloševič oznámí svá vlastní pravidla volebního boje."