Zástupci kandidátských zemí jednají ve Vilniusu o rozšíření EU

Mapa kandidátských zemí pro vstup do EU

Čtvrtek 14. září 2000

Zpracoval Ondřej Tuček

V litevském hlavním městě Vilniusu byla ve středu zahájena dvoudenní schůzka hlavních vyjednávačů a dalších vysokých představitelů dvanácti kandidátských zemí usilujících o vstup do Evropské unie. Jde o první takové setkání od prosincového summitu unie v Helsinkách a jeho smyslem je přimět Brusel k oživení skomírajícího procesu rozšíření.

Hlavní vyjednávač České republiky a první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička vysvětlil, proč se vilniuské schůzky neúčastní.

"Za Českou republiku se schůzky účastní můj zástupce Petr Kubernát, vrchní ředitel Sekce evropské integrace. Já mám totiž jednání v Praze, která mi nedovolují, abych do Vilniusu cestoval a také nejsou tato jednání koncipována jako jednání hlavních vyjednavačů, ale jako jako jednání vyšších vládních úředníků zodpovědných za problematiku EU. Neúčastní se ho proto i někteří další hlavní vyjednavači."

Pevné datum rozšíření

Očekává se, že ve Vilniusu znovu zazní výzvy ke stanovení pevných dat vstupu a jasného akcesního scénáře. Jak ale tento týden naznačil evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen, do konce letošního roku může Unie splnit jen část těchto očekávání.

Hlavní vyjednavači šesti předních uchazečů o vstup do Evropské unie Polsko, Maďarsko, Česká republika , Slovinsko, Estonsko a Kypr se od zahájení vstupních rozhovorů s Evropskou unií v březnu 1998 scházely každých šest měsíců k průběžným jednáním.

Tentokrát se však poprvé setkají i s dalšími šesti kandidáty, kteří byli do procesu rozšíření Unie začleněni loni v prosinci - Slovenskem, Lotyšskem, Litvou, Rumunskem, Buharskem a Maltou. Jednání se zúčastní i zástupce Turecka, dalšího navrženého kandidáta, který však ještě vstupní jednání nezahájil.

Atmosféra nejistoty

Hlavní vyjednavač Litvy - hostitelské země nynějších rozhovorů - Vygaudas Usackas prohlásil, že dvoudenní jednání má být projevem solidarity mezi všemi dvanácti kandidátskými zeměmi. Zároveň však zdůraznil potřebu uchovat důslednost, průhlednost a hybnou sílu akcesního procesu.
Schůzka ve Vilniusu se koná v době, kdy rozšíření Evropské unie obestřela atmosféra nejistoty. Komisař pro rozšíření Unie Günther Verheugen před deseti dny vyvolal jisté znepokojení, když navrhl, aby Německo na téma rozšíření uspořádalo referendum. Toto prohlášení sice později označil za vytržené z kontextu, ale začátkem týdne se ozvaly podobné hlasy.

Náměstek německého ministra zahraničí Krystof Zoepl označil naděje největšího kandidáta první vlny Polska na vstup do Unie před rokem 2005-2006 jako nerealistické. Na minulé schůzce v Lublani letos v červnu hlavní vyjednavači šesti prvních kandidátských zemí dali najevo zneklidnění nad nedostatkem politické vůle v členských zemích unie pro přijetí nových členů. Nálada ve Vilnjusu se v tomto ohledu zdá být ještě ponurejší.

Harmonogram! volají vyjednavači

Hlavní vyjednavači zopakují své provolání, aby Unie uchazečům do konce letošního roku předložila harmonogram vstupního procesu, jenž by jasně stanovil, které země budou přijaty jako první, v jakém seskupení a kdy. Je však nepravděpodobné, že se jim na tuto otázku dostane odpovědi na zasedání představitelů Evropské unie letos v prosinci ve francouzském městě Nice.

Günther Verheugen v Bruselu prohlásil, že od summitu v Nice oznámení vstupního data neočekává. Rovněž podtrhl, že je příliš brzy na zveřejnění vstupního harmonogramu, přestože - jak dodal - v tomto ohledu bude do letošního prosince dosaženo jistého pokroku.

"Na žádost Francie, která zastává předsednickou funkci v Unii, předložíme nový monitorovací systém. Již vypracováváme tabulky pro jednotlivé země, na jejichž základě budeme moci lépe posoudit současný stav té které země, určit fázi, ve které se jednání nacházejí, čeho bylo dosaženo a co zbývá vyřešit. Bodovací tabulka bude průběžně aktualizována, abychom přesně znali situaci."

Důraz na právní prostředí

Günther Verheugen uvedl, že je nejvyšší čas sdělit uchazečům, zda jejich vstupní proces bude pozdržen či dále upraven. Zároveň potvrdil, že výroční zprávy o vstupním procesu jednotlivých zemí budou zveřejněny na začátku listopadu a zdůraznil, že existuje pozitivní trend s ohledem na splnění politických kritierií členství.

	Pro investiční rozhodnutí je důležitější politické, společenské a právní prostředí v kandidátských zemích než obchodní příležitosti.
	Günther Verheugen, komisař EU

Za slabinu v některých uchazečských zemích naopak označil justiční systém a z něho vyplývající nedůvěru v investorských kruzích.

"Často hovořím s obchodníky, kteří mi říkají, že pro investiční rozhodnutí nejsou ani tak důležité obchodní příležitosti, jako, a to možná i ve větší míře, politické, společenské a právní prostředí. Pokud nelze zaručit majetková práva, pokud není průhledný daňový systém, pokud není možné obhajovat své nároky u soudu, pak to pochopitelně ovlivní rozhodování o tom, zda v této zemi investovat či ne."

Plané naděje?
Evropští představitelé potvrdili, že výroční zprávy vypovídají o tom, že v některých kandidátských zemích z privatizačního procesu vytěžila bývalá komunistická nomenklatura na úkor ostatních investorů. Skutečnost, že tato fakta budou poprvé začleněna do výročních zpráv, by mnozí mohly chápat jako vztyčení nové překážky v pokročilé fázi vstupních jednání.

A přestože Verheugen se o celkovém procesu rozšíření Evropské unie vyjádřil optimisticky s tím, že většina uchazečských zemí bude přijata ještě před koncem funkčního období současné Evropské komise v roce 2005 - pro mnoho středo a východoevropských zemí, tato slova začínají znít poněkud planě.

Související odkazy:
Euroskop
Informační server Evropské unie