Středa 26. července 2000

Zpracoval Ondřej Tuček

V úterý večer havarovalo u Paříže poprvé v historii britsko-francouzské letadlo Concorde. Ačkoli je létání jedním z nejbezpečnějších způsobů osobní dopravy, letecké nehody vždycky vzbudí velkou pozornost. Důvodem je jednak právě jejich poměrně malý počet, a svou úlohu tu vedle určité atavistické hrůzy z létání jistě hraje i skutečnost, že si podobné havárie zpravidla vyžádají velký počet obětí.

U pařížského letiště Charles de Gaulle zahynulo 109 lidí na palubě Concordu a o život přišli také 4 zaměstnanci hotelu, jehož část letadlo při pádu poškodilo, v městečku Gonesse.

Následující den pomalu začaly vycházet najevo další okolnosti - pilot Concordu hlásil těsně před havárií selhání jednoho z motoru, společnost Air France oznámila, že část téhož motoru - číslo dvě - musela být krátce pred startem vyměněna, očití svědci hovoří o tom, že motor začal hořet už na letišti.

Letoun se zřítil krátce po vzlétnutí z pařížského letiště Charles de Gaulle poté, kdy z jednoho ze čtyř motorů vyšlehl dlouhý plamen a letadlo se zjevně stalo neovladatelným.

Mluvčí společnosti Air France Francois Brousse ve středu ráno na tiskové konferenci popřel zprávy, podle nichž havarovaný Concorde prošel v předchozích dnech generální technickou kontrolou, ale připustil, že mechanici prováděli úpravy na letadle těsně před startem, který byl z toho důvodu o témeř půlhodiny opožděn.

Na otázku, zda technické úpravy na poslední chvíli jsou neobvyklou respektive podezřelou praktikou, Francois Brousse odpověděl: "Ne. Víte, naše bezpečnostní pravidla jsou taková, že pokud má posádka jakékoli pochyby o sebemenším problému, pak tento technický zásah je prakticky automatický."

Francouzský ministr dopravy Jean-Claude Gayssot ve středu oznámil, že se v troskách letadla se podařilo nalézt dvě takzvané černé skřínky se záznamem letových informací. Odmítl se však blíže vyjádřit k příčinám havárie.

"Jedno je však jasné - jmenovitě, že v okamžiku, kdy při rozjezdu dosáhnete určité rychlosti, je pak nutné se odpoutat od země. Před tímto bodem rychlosti je stále možné zabrzdit a zastavit. Ale je pravda, že pro všechna letadla platí to samé: jakmile překročí kritický bod rychlosti, musejí vzlétnout."

Concorde byl vždy elitou mezi cestovními letadly. Svým způsobem též symbolizoval spolupráci mezi vládami Francie a Británie v oblasti vědy a techniky. Poprvé se Concorde vznesl k nebi v roce 1969. Světovou veřejnost tehdy nadchl jeho futuristický vzhled, nadzvuková rychlost a moderní technické vybavení. Nadšení sdíleli nejen cestující, ale i samotní piloti letounu.

V souvislosti s leteckým neštěstím se objevily spekulace, že motor, který začal hořet, způsobil vzlanutí i vedle umístěného motoru a letoun pak letěl pouze na pohon dvou motorů na opačném - pravém - křídle. Letecký odborník časopisu Flight International Guy Norris se ptá, zda právě tento aspekt řešení pohonu letedla Concorde nebyl příčinou včerejší havárie.

"Návrh Concordu byl vypracován na přelomu padesátých a šedesátých let, kde se motory na letadlech běžně umisťovaly vedle sebe. Vyšetřování se bude muset pochopitelně soustředit na bezpečnost tohoto designu, který by dnes nedostal povolení k provozu v civilním letectví. Vzhledem k tomu, že k sobě motory přiléhají, je možné, aby jeden z motoru, pokud u něj nastane selhání následkem výbuchu, poškodil i ten přiléhající."