Mikuláš Kroupa redaktor BBC

	Zvyšování nájmu by podle zákona mělo procházet šestiletým obdobím

Na jedné straně ho kritizují majitelé domů, tvrdí, že zákon je protiústavní, protože podle nich nerespektuje nálezy Ústavního soudu.

Ten už dříve uvedl, že cenová regulace nesmí majitelům domů bránit v získání prostředků na běžné opravy nemovitosti a v dosahování přiměřeného zisku.

Na druhé straně protestují nájemníci. Těm se zase nelíbí, že podle tohoto zákona bude nájemné každoročně růst - celkem po dobu šesti let.

A to tak, aby se roční nájemné dostalo v cílovém roce 2012 na úroveň pěti procent z ceny bytů. Což by například v Praze znamenalo až trojnásobné zdražení.

Klidný domov, přiměřené ceny?

Rozčilení nájemníci v pondělí v Praze dokonce demonstrovali: pod heslem "Klidný domov za přiměřené ceny" se na Palachově náměstí shromáždilo asi 150 lidí.

Z našich zkušeností vyplývá, že v obecních bytech bychom odhadovali asi 5 procent bytů, které nejsou obývány Jiří Pácal, Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí

Na otázku, jak vysoké mají podle nich být ony přiměřené ceny za bydlení v Praze¨, postarší paní odpovídá: "Tak jako je teďka."

Názor opodál postávajícího pána je, že mají být "25 korun za metr čtvereční", kolem čehož se rozpoutá bouřlivá diskuse. "Co chtějí udělat s důchodci ? Kam je chtějí vyhnat?" vkládá se emotivně do diskuse jedna z účastnic demonstrace.

Zákon, který mají projednávat poslanci, se snaží snížit dnes tak obrovský rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným.

Chce toho dosáhnout metodou, která je - podle autorů zákona z ministerstva pro místní rozvoj - údajně nejšetrnější právě vůči nájemníkům.

Podle zákona - zvyšování nájmu bude procházet šestiletým přechodným obdobím, během kterého se nájem bude navyšovat postupně. Faktem ale je, že nakonec nájem místy stoupne i několikanásobně zvláště v bytech v centru Prahy.

Jestliže nyní je regulovaný nájem bytu první kategorie v Praze 1 o velikosti 75 metrů čtverečních - 2780 korun, za šest let by nájemné mělo podle tohoto zákona stoupnout až na sedm tisíc čtyři sta dvacet korun.

Mnozí ekonomové, kteří se zabývají modelováním trhu s nemovitostmi, spočítali, že regulované a tržní nájemné by se s největší pravděpodobností tímto zákonem téměř srovnalo.

5-10 procent 'neobývaných bytů'

Protože pokud by lidé museli platit více za regulovaný nájem, uvolnila by se na trhu řada bytů a nájmy by musely klesnout. Obecních bytů, ve kterých nikdo nebydlí, je nejvíce právě v Praze, domnívá se Jiří Pácal z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí:

	Neobývaných obecních bytů je nejvíce v Praze

"Z našich zkušeností vyplývá, že v obecních bytech bychom odhadovali asi 5 procent bytů, které nejsou obývány. Tam ty důvody jsou zpravidla v tom, že regulace nájemného umožňuje lidem, kteří nepotřebují byt pro sebe okamžitě využívat, to, že byt nechají prázdný a sami bydlí třeba ve svém rodinném domku."

"Z bytu platí směšně nízké regulované nájemné a drží si ho třeba pro své děti, aniž by to kdokoliv zpozoroval a kdokoliv se tím zabýval. Bude se to určitě lišit obec od obce. Na malých vesnicích bude třeba to procento zanedbatelně, ale třeba v Praze to bude klidně až 10 procent, prostě protože Praha je velká a dohled nad majetkem je v Praze značně vzdálený."

Převis poptávky v Praze

Za pravdu tomuto obchodníkovi s nemovitostmi dávají sociologové z Akademie věd, autoři studie Bytová politika v České republice: efektivněji a cíleněji.

Hned v prvních kapitolách této studie tvrdí, že "obecně nelze o bytovém nedostatku v ČR hovořit, z hlediska ukazatelů vybavenosti bytovým fondem je situace v ČR srovnatelná s řadou zemí západní Evropy.

Jeden z autorů studie, Petr Sunega ze Sociologického ústavu AVČR, dodává, že sice nelze obecně hovořit o nedostatku bytů v Česku, nicméně že v Praze coby specifickém regionu se o převisu poptávky mluvit dá.

Podobné je to podle něj i v řadě západních zemí, kde je poptávka po bydlení v hlavních městech vyšší než jinde.