|
Jak se žije důchodcům ve Velké Británii a v Česku? | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Se slovem důchodce (případně dědeček a babička) si obvykle nikdo příliš nespojuje představu člověka trávícího hodně času v posilovně či fitcentru. Ovšem v Británii takoví důchodci jsou. A podle průzkumů jsou i zdravější, uvolněnější a bohatší než dříve. Projevuje se to právě jejich častější přítomností v tělocvičnách. Důchodci v Británii prý svou docházkou do tělocvičen dvojnásobně předčí britský průměr, tráví zde až čtyři hodiny týdně. Není divu, že až třetina z britských důchodců sama o sobě říká, že se cítí ve skvělé formě. Cvičením proti stárnutí Představitelkou této aktivní generace je šedesátiletá Joe Blondeová z východního Londýna. Ta dokonce v takzvaném "fitku" tráví každý týden šest hodin: "Trápila mě velká bolest kloubů, kdykoli jsem si doma jen sedla, nebo se zase postavila. Zlobila mě kolena a pořád jsem proto jedla nějaké prášky." "Říkala jsem si, že je to prostě jen průvodní jev stárnutí, ale pak jsem si uvědomila, že se bolesti můžu zbavit cvičením." Tato aktivní dáma pravidelně střídá hodinu aerobiku, posilování a chůze na běžícím pásu. K jejímu zdraví přispívá i změna každodenního rytmu života bez starostí se splácením hypotéky, každodenního shonu a stresu. Moderní důchodci V šedesátimilionové Británii je třetina lidí starší padesáti let. Odhaduje se, že na dva miliony důchodců žijí na hranici chudoby. Jakkoli jsou v Británii i důchodci, kteří musí počítat každou penci, natož aby si mohli platit cvičení ve fitness centru, dnešním šedesátníkům se podle profesora Michaela Murphyho z London School of Economics vede dobře: "V dětství trpěli jen málo nemocemi, ve srovnání s předchozími generacemi měli i dostatek jídla, během doby rostla předpokládaná doba života, mají i více peněz." "Sledují i trendy, takže vědí, že cvičení je pro jejich zdraví přínosné a také se podle toho řídí." A jak žijí čeští důchodci? Výzkumy, které by zjišťovaly, jak tráví čeští důchodci svůj volný čas, v Česku téměř neexistují.
Jediné šetření, které se tohoto tématu dotklo, provedl před třemi lety Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Průzkum, který zpracovala Věra Kuchařová, kromě jiného ukázal, že záleží na tom, jak lidé trávili svůj volný čas v době, kdy chodili do práce, ale i na tom, jaké mají vzdělání. Ti s vyšším vzděláním své hobby aktivně rozvíjejí i v důchodu, a to i co se týče sportu. Nejvíce ale záleží na tom, jak se cítí po fyzické stránce, jak moc jim dovolí jejich tělesné neduhy vzdalovat se z domova, a také samozřejmě na tom, jak vysoký mají důchod. Klid, zdraví a lidi okolo Andrej Mirošovský (75) bere 8 180 korun důchodu, z toho měsíčně platí 5 tisíc jako nájem a s tím spojené služby, zbývající peníze dělí na tři části: jídlo, denně si dá malé pivo a cigarety:
"Volný čas a samota, to je pro mě hrob. Teď už mě nebaví ani číst. Je to nuda. Do hospody ani do divadla nemůžu. Vypiju kafe, vykouřím cigaretu, v poledne mám sraz důchodců." Pan Mirošovský šetří peníze, kde se dá, například ve všední den chodí do nedaleké knihovny přečíst si noviny. Za ideální by považoval alespoň dvojnásobný důchod. Andrej Mirošovský si ale nestěžuje, říká, že na stará kolena chce mít hlavně klid, zdraví a lidi kolem sebe. Statistika o českých důchodcích Ústav zdravotnických informací a statistiky, což je příspěvková organizace Ministerstva zdravotnictví České republiky, v roce 2002 zjistil, že se zdravím jsou na tom Češi poměrně špatně. Ze statistiky vyplývá, že muži umírají průměrně ve 72 letech, což je o čtyři roky dříve než je průměr v zemích staré evropské patnáctky. České ženy umírají o tři roky dříve než je evropský průměr. Přitom paradoxně podle jiných údajů, vyplývajících ze šetření European Community Householding Panel, se Češi po zdravotní stránce cítí lépe, než je průměr v ostatních zemích Evropy. Respondenti odpovídali na otázku "Jste omezen ve svých každodenních aktivitách nějakým fyzickým nebo psychickým problémem, nemocí nebo postižením?" Šárka Kasalová-Daňková, redaktorka internetového serveru demogafie.info, shrnuje výsledky průzkumu: "Ve věkové kategorii 65 až 74 let uvedlo nějaké omezení přibližně 33 procent mužů a 53 procent žen. V kategorii osob starších 75 let to bylo ještě více, přibližně 65 procent mužů a 80 procent žen." |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||