Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Asistenční služba na venkově na rozdíl od větších měst neexistuje

Příjemcem sumy je farní charita ve středočeském Novém Kníně, přibližně dvacet kilometrů od Dobříše.

Jedna věc je ale projekt dobře napsat, druhá pak projekt uskutečnit.

Novoknínská charita má tu výhodu, že pečovatelskou a asistenční službu provozuje v podstatě už od svého vzniku, tedy zhruba 12 let.

"Letos jsme zakládali dvě nová střediska, ve Štěchovicích a v Kamíku nad Vltavou. Projekt předpokládá rozšíření středisek ve Štěchovicích, Kamíku a Kníně do plné síly a založení dalších tří až čtyř středisek během tří let – nejspíš ve Středočeském kraji," říká Stanislav Žák, hlavní autor projektu.

Nové podmínky fungování

Rok co rok shánět peníze z českých nadací a ministerstev bylo skoro jako žebrat o almužnu u chudých příbuzných.

Bude nás mnohem víc a díky tomu budeme moci posloužit mnohem většímu počtu starých i tělesně postižených lidí Stanislava Krejčíková, regionální koordinátorka

Nyní má charita na tři roky vystaráno díky grantu Evropské unie.

Získala tolik peněz, že po tuto dobu bude mít pětinásobek toho, co byla schopna získat z české strany.

Znamená to, že se v práci Bruselem obdařené charity musí něco změnit?

"Bude nás mnohem víc, a díky tomu budeme moci posloužit mnohem většímu počtu starých i tělesně postižených lidí. Nyní pomáháme 58 lidem."

"Pokud by se nám povedlo rozšíření na šest až sedm středisek, mohli bychom posloužit tak 110 lidem," říká Stanislava Krejčíková, regionální koordinátorka.

Stanislava Krejčíková má na starosti zatím 27 pečovatelek. Charita teď hledá další.

Plat podle tabulek

Práce to však není příliš výdělečná. Průměrně berou pečovatelky kolem osmi až devíti tisíci korun hrubého za měsíc.

Staří lidé jsou často odkázáni na pobyt v nemocnicích

Částka se ani po získání štědrého grantu z Evropské unie příliš nezvedne, protože měsíční plat se vypočítává přesně podle výplatních tabulek.

Mezi těmi, kterým prodloužení projektu přinese úlevu, je dvaasedmdesátiletá Marie Holá z Malé Hraštice.

Kvůli revmatickým potížím nemůže chodit, příbuzní žijí daleko, a tak by jí, nebýt charity, nezbylo nic jiného než hospitalizace v nemocnici nebo jiné instituci pro staré lidi.

"Sestřička sem chodí každý den, jsem moc spokojená. Nemůžu chodit. Ve všem mi pomáhají. Jsem ráda, že u mě teď můžou strávit víc hodin."

Práce, která uspokojí

Marii Holou každý den na šest hodin navštěvuje pečovatelka Anna Kunčická z Mokrovrat, která to k ní má dva kilometry přes les.

Je to úžasná práce. Dělám to dva měsíce. Nikdy jsem nic lepšího nedělala. Člověk má pocit, že je potřebný Anna Kunčická, ošetřovatelka

"Chodím sem ráno v šest a zůstávám do poledne. Ráno zatopím, nanosím uhlí. Opatřím paní Holou, dám jí snídani, umyju ji, dojdu nakoupit."

"Je to úžasná práce. Dělám to dva měsíce. Nikdy jsem nic lepšího nedělala. Člověk má pocit, že je potřebný," říká Anna Kunčická.

Opuštění na venkově

Ve větších městech je asistenční nebo pečovatelská služba u starých lidí zcela běžnou věcí. Na venkově je to ale něco nového.

Jenom v okolí Nového Knína jsou stovky opuštěných starých lidí, kteří se o sebe už nedokáží postarat.

"Lidi nikdy nebudou mládnout, ale my jsme tu od toho, abychom je na jejich cestu doprovodili, ne abychom je nechali umřít někde mimo domov," říká Stanislava Krejčíková.