Daniel Anýž redaktor BBC

Movitější Němci si musejí na péči připlácet

Žije zde dvě stě lidí, sto třicet na pokojích v hlavní budově a sedmdesát v režimu takzvaného asistovaného bydlení. V jednotlivých bytech s balkónky s výhledem do zeleně.

Devětaosmdesátiletá Elisabeth Janeckeová žije v jednom z pohodlných bytů s menším obývákem, kuchyňkou, koupelnou a se signálním zařízením pro přivolání pomoci.

"Sama už příliš ven nevycházím. Ale tady v bytě si uvařím snídani i večeři, jenom na oběd chodím do restaurace o kousek dál."

"Všechno ostatní je ale stejné, jako než jsem přišla sem. Pracuji rukama, šití, pletení a tak. To mě zaměstnává. Musíte se nějak zaměstnat," říká Elisabeth Janeckeová.

Dobrá, ale drahá péče

Ústavní péče je v Lichtenradě dobrá - není ale levná. Movitější klienti si musejí pobyt z části sami platit.

Každý zaměstnanec dnes dává do systému 0,9 procenta své mzdy Bruno Tiltman, ředitel firmy Alexa

Za movitějšího je přitom považován ten, jak vysvětluje sestra Brigitta Jablonková, kdo má na účtu v bance více než dva a půl tisíce Euro.

"Pro sebe si mohou nechat dva tisíce pět set euro. Když mají více, musejí to vybrat a věnovat domovu."

"Když mají svůj vlastní dům, musejí jej prodat. Jejich děti nemohou počítat s tím, že by si řekli: 'Fajn, máma má dům, tak nám ho dá.' To prostě není možné," dodává Brigitta Jablonková

Sedmasedmdesátiletý Gunther Mask, prodal dům, aby mohl nastoupit do domova důchodců. Přišel sem před šesti týdny.

"Bydleli jsme v našem domě třicet tři let. Já a moje žena. Za ta léta jsme jej vybudovali, nebylo snadné se jej vzdát. Nebylo to snadné. Ale co bychom si počali? Museli jsme se s tím smířit," vysvětluje Gunther Mask.

Více peněz do systému

Německý systém se může zdát přísný, ale je pravděpodobné, že Němci budou muset brzo platit ještě více.

Pro sebe si pacienti mohou nechat 2 500 euro. Když mají více, musejí to věnovat domovu Brigitta Jablonková, zdravotní sestra v Lichtenradu

V současnosti jsou nepokryté náklady na ústavní péči hrazeny z uzavřeného systému státního pojištění, který byl zaveden před osmi lety. Už teď je ale celý systém v dluhu.

"V roce 2000 jsme byli v propadu deset milionů euro. A letos očekáváme, že deficit dosáhne jedné miliardy euro."

"Takže do budoucna ten systém fungovat nemůže," míní Bruno Tiltman, ředitel soukromé firmy Alexa, která spravuje dům důchodců Lichtenrad a několik dalších ústavů po Německu.

"Každý zaměstnanec dnes dává do systému 0,9 procenta své mzdy. Stejně tak platí zaměstnavatelé. Ale protože stále a stále přibývá starých lidí, platby nejsou dostatečné," dodává.

0,9 procenta se nemusí zdá tak moc. Jenže Němci vedle toho platí ještě do státního systému zdravotního a sociálního pojištění.

A ne málo, po Norsku jde o největší platové zatížení v Evropě. Půlmiliónová nezaměstnanost tlačí na snižování těchto výdajů a němečtí politici se shodují, že systém potřebuje zásadní reformu.

Jen se nemohou shodnout, jakou.