Ondřej Štindl
Volby hlavy státu, zdá se, všem trochu přerostly přes hlavu.
 |  |  |  |  | | | Výsledek prezidentské volby dá odpověď na otázky, které loňské parlamentní volby kvůli svému nejasnému výsledku nezodpověděly. | |  |  | |  | Novináři před dnešní druhou volbou vyčerpali snad všechny nabízející se metafory, včetně těch, pro současnou situaci nevhodných.
Nemohoucnost ve věci výběru dalších slov je ovšem jen příznakem nemohoucnosti širší - jako by před volbou už všichni udělali všechno a jako by to ještě pořád nebylo dost.
Orgie poslanecké aritmetiky, které se strhly před první volbou, byly ještě vysvětlitelné zvláštnostmi volby parlamentem, který vznikl v poměrném systému.
Situace ovšem zhoustla. Kuloáry se šíří protichůdné a někdy dost hrozivé informace, například o tom, že lidé z okolí jistého kandidáta prý kupují hlasy.
Pokud je to lež, přišly v předvolebním boji na řadu už skutečně těžké a i v českých poměrech neobvyklé kalibry.
A pokud se s hlasy skutečně obchoduje, je to samozřejmě zavrženíhodné a také trochu zvláštní a svědčilo by to o jistém stupni zoufalství.
Protože takový nákup hlasu by v situaci tajné volby znamenal investici do služby, která by se platila předem a plátce by neměl šanci ověřit si, jestli vůbec byla poskytnuta.
Nakonec se vnucuje otázka, proč vlastně ten prezidentský úřad zúčastněným za tolik stojí.
Asi proto, že výsledek prezidentské volby konečně dá odpověď na otázky, které loňské parlamentní volby kvůli svému nejasnému výsledku nezodpověděly.
Tedy zda změna poměrů, kterou - jak se tehdy mohlo zdát - nastolily, bude mít dlouhé trvání.
Dramatický potenciál dnešní situace navíc posílilo Špidlovo vedení ČSSD, které význam prezidentských voleb podle všeho podcenilo.
Vladimír Špidla se dostal do situace, kdy jen reagoval na kroky zemanovského tábora a navíc na ně reagoval většinou dost nešikovným způsobem - viz zcela nepovedené vnitrostranicko veřejné referendum.
Kromě toho, že prezidentské volby budou tečkou nebo spíš vykřičníkem za těmi parlamentními, dost možná způsobí i další otřesy další.
Ty nejsilnější by se mohly dotknout ČSSD, v níž se dá předpokládat, že způsob, jímž ve straně předvolební boj probíhal, v obou táborech vzbudil chuť na konečné zúčtování.
Nesmírně důležitý bude výsledek prezidentské volby i pro komunisty, kteří se momentálně těší mimořádnému zájmu médií i dalších politických stran.
"Časy se mění," pochvaloval si včera Miroslav Grebeníček. A jako by tomu skutečně všechno nasvědčovalo. Ale co když ty komunistické hlasy nakonec nikomu vítězství nepřinesou.
V tom případě by se ona "hvězdná hodina", kterou KSČM v současnosti, prožívá, a od níž by se měla odrazit k světlým zítřkům, mohla smrsknout na příslovečných "patnáct minut slávy", po nichž obvykle následuje rychlý pád.
Stručně řečeno - kdekomu jde o všechno a nikdo nic neví, alespoň ne s určitostí. Není divu, že jsou všichni tak nervózní. |