Adam Drda
Na první pohled je situace jasná: Český statistický úřad použil špatná data a zkreslil údaje o růstu hrubého domácího produktu v roce 2002. Jde o klíčový ukazatel pro politiku i ekonomiku a tudíž taky o zásadní chybu.
Když nějaká instituce podobným způsobem selže, bývá v civilizované společnosti zvykem, aby za to někdo nesl odpovědnost - zpravidla nejen řadový úředník, ale nejvyšší představený.
 |  |  |  |  | | | ČSÚ dělal co mohl, aby vládě přinášel samé dobré zprávy. | |  |  | Martin Kocourek, poslanec ODS |  | Ne proto, že se na tvorbě chyby" nutně musel podílet, ale proto, že instituci reprezentuje, garantuje její serióznost a jeho vysoké postavení i příjem jsou podmíněny tím, že bude v případě vážných potíží takříkajíc "první na ráně".
A hlavně: nejvyšší šéf jistě nemusí, respektive nemůže vědět o všem, co se pod ním odehrává, ale má vytvořit takovou kontrolu, která o všem vědět bude.
Tohle však platí v případě, že je chyba bezpečně na straně jeho instituce. Předsedkyně ČSÚ Marie Bohatá odstoupit nehodlá a může to působit, jako by prostě pokračovala v neblahé české zvyklosti držet se koryta za každou cenu.
Premiér Vladimír Špidla vyzval pár dní poté, co se malér provalil, Bohatou k rezignaci - ona to však odmítla s tím, že úřad dostal špatná data od Generálního ředitelství cel.
To obvinění popírá, ačkoli ho podle Bohaté i českých novin ještě předevčírem připouštělo. Co se opravdu stalo nevíme, teď je tu tvrzení proti tvrzení, a jen nezávislá kontrola v obou institucích může pravdu odhalit.
Je třeba odpovědět na otázky, zda ČSÚ skutečně dostal špatné informace, zda si je měl a mohl někde ověřit, zda mohl odhadnout, že na datech od celníků něco "nesedí".
Stejně tak je potřeba vědět, do jaké míry ovlivnila práci ČSÚ srpnová povodeň, která zlikvidvala jeho sídlo.
Rychlost, s níž premiér Špidla v pondělí určil viníka, je docela zarážející. Seděl přece ve vládě, která nikdy nebyla nakloněna "zbrklému vyvozování osobní odpovědnosti".
Nepamatujeme se, že by Špidla doporučoval třeba rezignaci tehdejšího šéfa zahraničí Jana Kavana, když se provalila kauza Český dům a první aféry Karla Srby, nebo že by podporoval odvolání Miroslava Šloufa, když se běžně psalo o praktikách jeho poradcovské skupiny.
S Bohatou však byl Špidla rychle hotov. Člověk by to mohl přivítat jako nástup v Česku nové sympatické zvyklosti, ale pořád je tu to ředitelství cel.
Ví premiér, že tam nikdo neudělal klíčovou první chybu? Pokud to ví, měl by to říct. A ředitelství cel má přece taky nějakého šéfa ...
Včera vzal Špidla zpátečku a prohlásil, že na dnešním jednání vlády odvolání Bohaté nenavrhne, protože jde o složitý právní problém, navíc prý nechce hodnotit její osobnost a eventuální selhání.
Dobrá - ale proč potom pan premiér předsedkyni ČSÚ vyzýval k rezignaci? Jeho argumentace není srozumitelná.
Reakce politiků jsou vůbec kuriózní: ministr Zdeněk Škromach oznámil, že statistici z úřadu mohli pochybit úmyslně, aby ovlivnili výsledky senátních a komunálních voleb, rozumí se v neprospěch sociální demokracie.
Poslanec za ODS Martin Kocourek kontroval "ČSÚ dělal co mohl, aby vládě přinášel samé dobré zprávy". S těmito výroky se dá zřejmě naložit jediným způsobem, totiž nechat je, aby se vzájemě vyrušily.
Marie Bohatá také naznačuje, že za snahou o její odvolání jsou politické tlaky.
Nesděluje konkrétně jaké a může to tedy být pustá výmluva - tomu by nasvědčovalo i tvrzení některých ekonomických analytiků, že její úřad pochybil vícekrát, stejně jako fakt, že odvolala z funkcí své dva podřízené.
Proč to dělala, když si je jistá, že osudnou chybu způsobili celníci?
Faktem nicméně zůstává, že požádala statistický úřad Evropské unie, aby v ČSÚ provedl hloubkovou kontrolu. A nutno přiznat, že to zní dost rozumně.
Než budou známy výsledky a než se provede podobné šetření u celníků, může klidně zůstat ve funkci - bude to spravedlivé a nezdá se, že by to někomu mohlu způsobit újmu. |