Ondřej Štindl
Čerstvá zkušenost učí, že v souvislosti s volbou českého prezidenta riskuje blamáž ten, kdo příliš suverénně věští její výsledek. Pravděpodobnost vyplnění jedné předpovědi ovšem hraničí s jistotou.
 |  |  |  |  | | | Pro člověka, který na politice oceňuje bezskrupulóznost, účelovost a příležitostný cynismus, začal tento týden velice slibně. | |  |  | |  | Pokud se senátorka Jaroslava Moserová rozhodne ucházet se o úřad hlavy státu, první českou prezidentkou se v pátek nestane.
Její případná kandidatura ovšem může přispět k tomu, že nebude zvolen ani nikdo další, což - kromě připravování si půdy pro přímou volbu - může být i hlavním motivem její případné účasti.
Mechanismus takového zablokování by mohl být následující:
Do druhého kola prezidentské volby postupují ti, kdo získali nejvíce hlasů ve sněmovně a v senátu. Je velmi pravděpodobné, že v dolní komoře zvítězí jeden ze dvojice Miloš Zeman, Václav Klaus.
V senátu ale Jaroslava Moserová má určitou šanci - pokud by ji podpořili všichni lidovci, unionisté a většina nezávislých, získala by absolutní většinu.
Tu by přitom ani nemusela potřebovat - pokud by zástupci ODS a ČSSD hlasovali každý pro svého stranického kandidáta.
Z dvojice Zeman Klaus by tak do druhého kola postoupil jen jeden, jedna z možných variant je, že odpůrci Miloše Zemana mezi poslanci stran vládní koalice včetně ČSSD by v prvním kole volili Václava Klause, aby tak Zemanovi připravili osud podobně potupný tomu, jímž v první volbě prošel Jaroslav Bureš.
Známé řečnické klišé ovšem hovoří o šedé teorii a zeleném stromu života a v případě volby českého prezidenta je ten strom skutečně zelený tak, až oči přecházejí.
Možnost, že protizemanovští sociální demokraté ve volbě podpoří Václava Klause, asi registruje i známý stoupenec kandidatury Miloše Zemana místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Ten včera adresoval Vladimírovi Špidlovi nepříliš skrytou výhružku, když řekl, že Klausovo zvolení by pro Špidlu mohla být situace "až smrtelná".
Volba českého prezidenta je zkrátka momentálně ve stadiu, kdy si její účastníci domlouvají spoustu třeba protichůdných věcí se spoustou lidí.
A ani až sčítací komise sečte hlasy, nebude možné se stoprocentní jistotou říci, které dohody byly dodrženy a které porušeny. Volba je totiž tajná a právě její tajnost si členové českého parlamentu žárlivě střeží.
V posledních dnech se dokonce rozmohlo, že dotázáni na to, koho budou v pátek volit, politici odpovídají s tím, že ptát se na něco takového je vzhledem k tajnosti volby neoprávněné, ba dokonce neslušné.
Dokonce i předseda ODS Miroslav Topolánek se v reakci na tuto otázku pro včerejší Lidové noviny rozčílil, místo aby řekl tu jedinou odpověď, která se v takové situaci dá čekat - a to že bude volit kandidáta strany, jíž předsedá.
Stačí připomenout, že před podobně tajnými parlamentními volbami, politici sdělují, komu dají svůj hlas i těm, koho to příliš nezajímá.
Stručně řečeno - pro člověka, který na politice oceňuje bezskrupulóznost, účelovost a příležitostný cynismus, začal tento týden velice slibně. |