BBCi Home PageBBC World NewsBBC SportBBC World ServiceBBC WeatherBBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
 Zprávy: ČR
středa 21. srpna 2002, 10:49 SEČ
Analýza: Slábnoucí mýty osmašedesátého



Adam Drda

Pražské jaro, tzv. obrodný proces ukončený okupací 21. srpna 1968 a koneckonců celá česká reformní 60. léta patří k největším tuzemským mýtům.

Čím déle trvá skutečná demokracie, tím víc mýtus slábne, ale zároveň pořád přežívá v politice i v intelektuální sféře. Není divu: byl tak silný, že zasáhl několik generací, včetně dnešních třicátníků.

 Reformní česká 60. léta jsou v rámci mýtu pojímána jako více méně demokratická a "liberální" doba. Těm, kdo nepoznali nic jiného než stalinský totalitní systém se tak nutně musela jevit, ale z nadčasového hlediska šlo pořád o diktaturu. 
Dospívat v době pozdní normalizace totiž znamenalo žít v podvojnosti. Na jedné straně fasovat v hodinách občanské nauky brožurku nazvanou "Poučení z krizového vývoje" a učit se o potlačené kontrarevoluci.

Na straně druhé pak doma na půdě či ve sklepě nacházet různé noviny nebo časopis Mladý svět s černými vtipy o ruských vojácích, fotografiemi tanků, rozstřílených náměstí a spravedlivě rozzuřených vlastenců.

Z tohoto hlediska bylo těžké nezískat třeba k Pražskému jaru silnou zpětnou náklonost. Dnes jsou na dané téma k dispozici desítky knih a statí, a tak snad stojí za to jen pár poznámek.

Reformní česká 60. léta jsou v rámci mýtu pojímána jako více méně demokratická a "liberální" doba. Těm, kdo nepoznali nic jiného než stalinský totalitní systém se tak nutně musela jevit, ale z nadčasového hlediska šlo pořád o diktaturu.

Navzdory všemu uvolnění byli i tehdy persekuováni lidé nekomunistických názorů a zakazovaly se nemarxistické časopisy. O širokých "kapitalistických" svobodách si mohli Češi nechat jen zdát a neustala dokonce ani zvůle tajné policie a zmanipulovaných justičních orgánů.

Otřesným, ale pro ilustraci výborným příkladem je v tomto ohledu jedno svědectví z knihy historika Karla Bartoška "Český vězeň".

Jde o příběh ženy, odsouzené ve vykonstruovaném procesu v roce 1962, nepředstavitelně týrané a propuštěné nikoli díky spravedlnosti, ale díky amnestii v březnu 1968, kdy už byly reformy v plném proudu. Do pádu totality ta žena nedosáhla rehabilitace.

Těžko tedy dnes pochopit, jak se někdo na členství v KSČ v oněch letech může dívat jako na čistou a mravně neproblematickou záležitost.

Další část mýtu praví, že česká společnost se v období Pražského jara pod vedením komunistických pokrokářů pokusila o nevídané věci, o zavedení nové podoby "demokratického socialismu".

Pravda přitom je, že Češi po válce z velké části dobrovolně vpochodovali do područí východní despocie a po nějakých patnácti letech se začali snažit vracet věci aspoň trochu k normalitě. Komunističtí předáci chystali v rámci systému reformy, které jim ale nutně přerůstaly přes hlavu: chtěli uvolnění, lidé si však postupně začali přát úplnou svobodu.

 Česká společnost se s rokem 1968 nevyrovnala dodnes - dokladem je nekonečný nedořešený proces s vlastizrádci, tedy funkcionáři KSČ, kteří s okupačními silami kolaborovali. 
Slovy Pavla Tigrida, v neuvěřitelné životní síle doslova vybuchly občanské ctnosti, o nichž se myslelo, že jsou po dvaceti letech ideologických lží dávno zapomenuty.

Filosof Leszek Kolakowski vystihl tehdejší situaci KSČ asi takto: Cílem komunistů je získání moci a její udržení. Monopol moci však nemůže být nikdy částečný, všechny návrhy a případné změny jsou proto nutně povrchní. Stalinismus není deformací systému, nýbrž jeho pilířem.

Přesně to se 21. srpna 1968, kdy Československo obsadily armády států Varšavské smlouvy potvrdilo: z hlediska systému a sovětského bloku byla okupace logická, protože situace v kolonii se začala vymykat kontrole.

Národ se po příchodu vojsk sice vzácně semknul a projevil odhodlání čelit okupantům, ale reformní vedení strany, unesené do Moskvy ho nechalo na holičkách a s výjimkou Františka Kriegela vyslovilo s okupací souhlas.

Bez politických vůdců vydržela protisovětská jednota ještě rok - v srpnu 1969 se konaly památné masové protesty, ale pak už nastoupila normalizace, provázená rozsáhlými čistkami a ústupky.

Česká společnost se s rokem 1968 nevyrovnala dodnes - dokladem je nekonečný nedořešený proces s vlastizrádci, tedy funkcionáři KSČ, kteří s okupačními silami kolaborovali.
Další informace:
 
 
19. srpna 2002
Analýza: Poučme se z chyb
16. srpna 2002
Analýza: Právo na domov
15. srpna 2002
Analýza: Druhá vlna
14. srpna 2002
Analýza: Velká voda v rozpočtu
21. srpna 2001
Analýza: Osmašedesátníci
Zprávy BBC:
 
 
ČEZ sníží cenu elektřiny pro domácnosti
Policie znovu otevře případy sebevražd
OSN pokárala ČR za diskriminaci Romů
Stávka podle odborů úspěšná
Jednání o finanční reformě
Schůzka k návrhu evropské ústavy
Špidla proti Centru pro vyhánění
Zemřel Pavel Tigrid
Cena GLOBArt pro Havla
ČR řeší demografické problémy
Změny provozu hraničních přechodů
Petice za Nové Heřminovy
Požár v klášteře v Kladrubech
Hejtmani žádají rezignaci Součkové
Ministrem spravedlnosti bude navržen Čermák
Klaus jmenoval Lastoveckou
15 zraněných po srážce vlaku s nákladním autem
Schůzka Sobotka-Hojdar
Ombudsman kritizuje dálnici D8
Lékaři chtějí společný protest
 
Akciové trhy:  00:39 GMT
FTSE6406.80-11.00
Dow Jones12525.7-48.11
Nasdaq2467.70-9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
[email protected]
 
 
 
BBC Copyright Nahoru ^^BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc 
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK