Daniel Kaiser
Včera v televizních zprávách to potvrdil i pražský primátor Igor Němec: lidé, kteří se nechtějí evakuovat ze zatopených ulic, budou vystěhováni násilím. Ministr vnitra Stanislav Gross už váhavcům vyhrožuje několik dní.
Zdá se, že tito odpírači vzbuzují všeobecné pohoršení. Hlídkující policisté - jak bylo vidět v těch samých zprávách - plní občas rozkaz nepouštět do zatopených čtvrtí v Praze místní obyvatele tak vážně, že nepustí ani statiky, kteří mají mapovat škody na domech.
Připomíná to Formanův film "Hoří, má panenko": podívínskému dědkovi hoří chalupa a zvědavci, kteří k chalupě přiběhli z nedalekého bálu, mají spoustu protichůdných nápadů.
Nemohou se například dohodnout, jestli muže posadit čelem nebo zády k jeho hořícímu domu. Organizátor na hasičském plese nechce dědka v podvlíkačkách pustit do sálu, nešťastník asi měl spát ve společenském obleku.
Jedno mají tito aktivisté společné: muže, který právě ztratil střechu nad hlavou, se na nic neptají. Svou představu dobra mu vnucují.
A podobně i teď při záplavách. Podle včerejšího odhadu ministra vnitra jsou lidí, kteří odmítli opustit svůj majetek, možná stovky. Je to hodně, ale není na tom nic zvláštního.
Někdo třeba celý život splácí byt. Opustit ho teď může v jeho uvažování znamenat to samé jako opustit smysl svého života. Kde má brát jistotu, že policie odvrátí případné rabovací nájezdy? Kdo má právo ho soudit?
Logické by bylo nabídnout zaplaveným lidem informace a pomoc - což se stalo - a rozhodnutí nechat na nich. Oni ať určí, jestli jim bude pomoženo teď nebo nikdy.
Měřeno soudobými evropskými standardy je to asi moc liberalismu najednou. Asi jako legalizovat tvrdé drogy a nechat pak narkomany jejich osudu. Ale tak, jako některé evropské země drogovou scénu tiše tolerují, mohli by se politici a novináři v případě lidí, kteří se odmítli evakuovat, aspoň trochu krotit.
Svým způsobem je dobře, že v zatopených čtvrtích nejde proud. Hlídat byt, sledovat z okna velkou vodu a k tomu ještě v televizi karatele, kteří mají své majetky v suchu, to by mohlo rozčílit i silnou náturu.
Postižení lidé budou pomoc potřebovat dlouho. Pozornost, kterou jim společnost věnuje, má zatím zhruba stejný průběh jako velká voda. A to nevěští nic dobrého.
|