Václav Sochor redaktor BBC

Objev slepičího genomu 'může prohloubit poznání o člověku'

Poznatek může být podle časopisu Nature přínosem pro šlechtění kuřat na maso.

Vědci dokonce uvedli, že jejich mapa všech slepičích genů, genom, nejenže umožní vyšlechtit drůbež s chutnějším masem, která bude klást větší vejce, ale že také osvětlí způsob přenosu ptačí chřipky.

Zpravodaj BBC pro vědu uvádí, že některé druhy se ptačí chřipkou nakazit nemohou.

Vědci prý doufají, že když se jim podaří určit geny, které jsou nositeli imunity, bude možné šlechtit ptáky vůči nákaze odolní.

Zákruty evoluce

A objev prý také může prohloubit poznání o člověku. Mezinárodní vědecký tým zkoumal genom divokého jihoasijského kura (Gallus gallus).

Pracoval v něm i Ewan Birney z Evropského institutu bioinformatiky v Cambridgi. BBC vysvětlil podobnost slepičího a lidského genomu:

"Lidský genom je plný nesmyslů a zbytečností, respektive plný neužitečně vyhlížejících částí DNA. Je ale zajímavé, že když jsme je porovnali s kuřecím genomem v těch oblastech, které jsme u kuřete také považovali za zbytečné - byly u kuřete a člověka shodné."

"A jediné skutečné vysvětlení pro to je evoluce. To znamená, že člověk i slepice skutečně mají společnou minulost," dodal britský vědec Ewan Birney.

Staří známí

Lidé a slepice podle něj mají společného předka. Člověk a kur se dle této hypotézy začali vyvíjet rozdílně před 310 miliony let.

Člověk a kur se prý začali vyvíjet rozdílně před 310 miliony let

Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky české Akademie věd v rozhovoru pro BBC připomněl, že slepičí vejce studoval už Jan Evangelista Purkyně.

Ten svým výzkumem vlastně položil základy vývojové biologie.

Václav Pačes též uvedl, že v jeho ústavu nyní intenzivně zkoumají sladkovodní medúzu.

Zjišťují evoluční skok, k němuž došlo mezi bezobratlými a obratlovci.