Mikuláš Kroupa redaktor BBC

Zatím největší plochu jsme vykoupili právě v Bílých Karpatech. Jde o víc než 6 hektarů stoletého lesa Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody

Dokument určuje základní cíle a opatření v ekonomice, životním prostředí a sociální politice, které by měly zajistit co nejvyšší kvalitu života Čechů.

Že by mohlo přibýt více Chráněných krajinných území v České republice?

To už vlastně není ani tak potřeba. Český svaz ochránců přírody totiž nabízí a "inzeruje" netradiční vánoční dárek: 'Kupte si kousek přírody. My se vám o něj postaráme!'

Zakoupit kus přírody můžete konec konců kdykoliv, stačí zajít do některé z mnoha realitních kanceláří.

Ovšem ne každý je ochoten se o zakoupený "kus přírody" starat.

Koupí a postarají se

Nyní existuje výhodná alternativa. Český svaz ochránců za vaše peníze vykoupí kus krajiny a zaručí se, že se o ní postará.

Čeští ochránci například zakoupili za drobné dary sponzorů Jinošovské údolí nedaleko Vlašimi, ale i kus Bílých Karpat na česko-slovenském pomezí.

"Zatím největší plochu jsme vykoupili právě v Bílých Karpatech. Jde o víc než 6 hektarů stoletého lesa. Dalším pozemkem je mokřad v Jinošovském údolí, který má asi jeden hektar."

"Je to mokřadní louka, dobře zachovalá a s mnoha vzácnými rostlinami a živočichy. Prvním pozemkem, který jsme vykoupili, byl mokřad Triangl v Praze 10."

"Je to zapomenutá enkláva s krásnou tůňkou o rozloze několika málo arů, cenná hlavně v porovnání s okolní zástavbou," říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Státní i soukromá ochrana

Chráněné krajinné oblasti však zřizuje stát. Nesuplují zbytečně tato sdružení roli státu?

Ochránci přírody často pozemky vykoupí jen díky dobrotě majitelů

Podle Petra Stýbla se ochránci přírody snaží fungovat ve dvou "rolích".

"Spíš se snažíme kombinovat státní a soukromou ochranu přírody. Vycházíme ze zkušností západních států. Stát má přeci jenom k přírodě daleko, i když zřizuje chráněná krajinná území a správy národních parků."

"Nejlépe se ale vždy příroda chrání s místními lidmi, kteří v ní žijí," říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Ekologové za rok a půl vybrali skoro tři miliony korun.

Pozemky vykopupili jen díky dobrotě majitelů, protože zaplatit za ně jako za stavební percely, na prý to nemají, říká ekolog Karel Kříž z Vlašimi, který s majiteli pozemků jednal.

"Byla to příjemná jednání, na kterých jsme však tvrdě vyjednávali o ceně. Lidé chtějí na pozemcích samozřejmě získat co nejvíc, my je však nemůžeme kupovat za cenu stavebních parcel. Navíc některé parcely mívají více vlastníků, tak je to někdy skutečně komplikované jednání."

Vzácná fauna i flóra

Na otázku, zdali se jednání vlastně vyplatila a kvůli čemu se ekologové vlastně tolik snaží získat právě Jinošovské údolí, Karel Kříž říká:

Nechceme izolovat člověka od přírody a přírodu od člověka Petr Stýblo

"Z rostlin se tam vyskytuje stavač májový, orchidej z podmáčených luk, dále ďáblík bahenní v olšinách a v rybnících žije třeba žába kuňka."

"Je to vzácná lokalita na okraji města. Existovaly totiž náznaky a tlaky, že by mohla být zastavěna, čímž by byla zničena. Jedná se o místo, kam celá Vlašim chodí po desítky let na procházky."

Ekologové z Českého svazu ochránců přírody vykoupenou lokalitu, jakožto oficiální majítelé a správci, pro veřejnost neuzavřou, tvrdí Petr Stýblo.

"Jednou z dalších našich zásad je, že ta místa nechceme izolovat od lidí. Snažíme se o to, aby se turisté mohli seznámit s tím, čím je pozemek cenný. Když to jde, instalujeme tam informační tabule."

"Nechceme izolovat člověka od přírody a přírodu od člověka," dodává Petr Stýblo.

Na výkup přírodně zajímavých lokalit přispělo zhruba 2300 dárců.

Mezi nimi je i například Ludvík Vaculík, který minulý rok, podle svých slov, podaroval sedm svých známých sedmi stromy z Bílých Karpat.