Tomáš Pavlíček Děčínsko

Lidé v Děčíně si myslí, že jim jezy zaručí prosperitu

Stačí k tomu prý jenom maličkost - dva jezy nedaleko hranic s Německem, které by zvedly její hladinu tak vysoko, aby tudy mohly kdykoliv bez problémů projet nákladní lodě.

Jenže ta maličkost má stát nejméně 6 miliard korun a v sázce je možná víc než volná cesta do Hamburku: evropsky unikátní kus přírody, do níž se po letech vracejí dávní obyvatelé - lososi a bobři.

Dilema by tento týden měla rozhodnout vláda.

Zásah do krajiny

Starosta Malého Března Josef Miškovský ukazuje místo, kdy by mohl vzniknout jez a komora.

Bez jezů to vypadá špatně, protože tři čtvrtě roku jsme bez vody a plavba není rentabilní nebo je na úrovni přežití strojník remorkéru

"Tady v té zatáčce by měl být jez - takový, jaký stojí ve Štětí nebo i v Roudnici. Nad jezem má být dva metry padesát vody, aby Labe bylo splavné celý rok."

Komora by měla vypadat jako přehrada, která má ještě s dalším jezem o desítky kilometrů výš v Prostředním Žlebu hodit záchranný kruh českým rejdařům.

Jejich živnost totiž upadá - jak potvrdil strojník jednoho z remorkérů v děčínském přístavišti:

"Bez jezů to vypadá špatně, protože tři čtvrtě roku jsme bez vody a plavba není rentabilní nebo je na úrovni přežití."

Obavy ekologů

Jenže podle přírodovědců a ekologů by se tím zničil jeden z posledních zbytků málo dotčené přírody, který se co nevidět zařadí do chráněných území Natura 2000.

Jan Dostál z děčínské pobočky ekologického sdružení Arnika proto se stavbou kategoricky nesouhlasí:

"Je to v podstatě na našem území dost velký přírodní unikát, neboť je to poslední úsek přirozené velké řeky se zachovalým přírodním kolísáním hladiny vody, které je nezbytné pro život celé řady chráněných kriticky ohrožených rostlin a živočichů."

Příroda už je zničena

Širokou řeku, která se v rovinách líně rozlévá po krajině, tady svírají do výšky se tyčící skály, nákladní loď si proti proudu pomalu razí cestu a nechává za sebou vlny, které šplouchají o kamenitý břeh.

Je to v podstatě na našem území dost velký přírodní unikát, neboť je to poslední úsek přirozené velké řeky se zachovalým přírodním kolísáním hladiny vody ekolog Jan Dostál

Ten bude při stavbě nutné vybrat, srovnat laguny a tůně, natrvalo zaplavit zbytky lužních lesů.

Podle jednoho z místních rybářů však na místě, kde mají stát jezy, stejně člověk přírodu zničil:

"Myslím si, že o ekologii neuškodí, protože nahoře proti proudu žádná zvěř není. Tam je město. Dole jsou bobři, kormoráni, těm to ale vůbec nebude vadit."

Proti jeho názoru ale stojí třeba dopis šesti akademiků včetně děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavla Kováře, kteří vládě vzkázali, aby vzácné území nepoškozovala.

Jezy vyléčí nezaměstnanost

Dál podél řeky směrem k Hřensku je příroda divočejší, chalup ubývá a v Dolním Žlebu kousek za plánovanou stavbou cesta končí.

Labe vytváří na severu Čech evropsky unikátní kus přírody

Místní mají o jezech jasno. I jim by měly pomoci z bídy, nezaměstnanosti a zlepšit spojení se světem.

Jediný, kdo jim v tom stojí v cestě jsou ekologové a občas nějaký ten kulík:

"Myslím si, že by bylo dobré, kdyby tady byly. Lidé by zase měli práci. Jak oni říkají o těch bobrech, si myslím, že by si zase našli nějaký ten domeček," říká jeden z obyvatel.

Další s výstavbou rovněž souhlasí:

"Kdo to zakazuje, je fanatik. Já si myslím, že by ty jezy měli postavit. Neustále se to prodražuje, oni zjistí tamhle nějakou vážku, nějakého kulíka, že tam hnízdí, ale tady bychom ty jezy chtěli. Udržovaly by stále nějakou hladinu, kde by mohl jezdit náš přívoz, lodě."

V kraji je více než osmnáctiprocentní nezaměstnanost. Jan Dostál ze sdružení Arnika ale pochybuje o tom, že by hráze byly dlouhodobým receptem na její vymýcení:

"Prospělo by to stavební firmě, která by to prováděla. U nás to dokáže postavit jen jediná firma Vodní stavby, která není ze severních Čech. Určitě by některé věci byly řešeny formou subdodávek."

Spor ekologů a radnice

Podle Dostála možná nějaká volná místa vzniknou v době výstavby, ale bude to spíš přesunutí již existujících pracovních míst na jiné místo.

"Prospělo by to několika málo vodním dopravcům, kteří zde prosperují nebo fungují. Velmi úzké skupině lidí, kteří tu cestu využívají," argumentuje Dostál.

Zastánce jezů, starosta Děčína Vladislav Raška, ale oponuje:

"Přitáhne to investory, je to otázka zaměstnanosti, otázka dalšího modernizování přístavů a záležitostí spojených s tokem na dolním Labi od Děčína ke státní hranici."

Podle Rašky je to otázka konkurence ve vztahu k železniční a kamionové dopravě, která se bude promítat, přesto, že plavba živoří z hlediska tarifních nákladů na jednu tunu přepravovanou na železnici či silnici.

Levnější než železnice

A pak je tu ještě jeden sporný bod. Vyplatí se státu platit miliardy na záchranu rejdařů, když může převážené zboží kdykoliv převzít železnice, aniž by se do řeky muselo zasahovat?

Přitáhne to investory, je to otázka zaměstnanosti, otázka dalšího modernizování přístavů starosta Děčína Vladislav Raška

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu i Světové banky nebude investice rentabilní.

Starosta Raška se ale zviklat nenechá. Propočty ministerstva dopravy slibují návratnost nejdéle za dvacet let: lodní doprava je prý levnější a ekologičtější než vlaky:

"Krom toho, že ta loď pluje, má jeden motor, je schopná přepravit velké množství v tunách vyjádřených zboží."

"Kombinovaný způsob dopravy železnice s plavbou objemových surovin - chemických surovin, obilovin, nerostů - se pohybuje kolem 800 korun na jednu tunu, zatímco železniční tarif se pohybuje kolem 2 100 korun na jednu tunu."

Kde je pravda?

Mýlí se v propočtech NKÚ, Světová banka nebo plánovači ministerstva dopravy?

Dá se věřit tvrzení německého ministerstva dopravy, které BBC potvrdilo, že garantuje i na svém území českou stranou požadovanou splavnost, i když to tamní pozorovatelé zpochybňují?

Bude mít po dostavbě jezů vůbec někdo zájem dopravu po řece provozovat, když Československá plavba Labská už teď krachuje?

A splní se předpoklad zastánců stavby, že na projekt přispěje Evropská unie, přestože jsou s ním spojená ekologická rizika?

Jak je patrné, případ se nedá vyřešit ke spokojenosti všech stran a není vyloučeno, že ať vláda rozhodne jakkoliv, nemusí tím spor definitivně skončit.