Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Zastánci vodní cesty tvrdí, že jde o ekologický způsob přepravy a ideální spojnici České republiky s řadou zemí Evropské unie.

Podle ministra dopravy Milana Šimonovského chybí už na území České republiky jen málo.

"Celá labská vodní cesta pokračuje přes Německo a má celkem tisíc kilometrů. Na našem území je tři sta kilometrů již v dostatečné kvalitě a pouze čtyřicet kilometrů není," říká ministr dopravy Milan Šimonovský.

"Pokud vláda rozhodne, že nebude těch čtyřicet kilometrů nadále kvalitní, tak je to určitě problém vlády, protože musí přepravovat zboží jinou cestou," dodává ministr.

Labská plavba vykonává i roli regulátora cen pro české zboží

Miroslav Šefara

Jenže Šimonovského kolega z vlády, ministr životního prostředí Libor Ambrozek, si myslí, že daň za dokončení cesty, tedy další dva jezy na Labi, je příliš vysoká.

Ve středu Ambrozkův úřad oznámil, že veřejný zájem, to znamená ekologická doprava, nepřesahuje přírodní význam. S tím se ale ministr dopravy Milan Šimonovský nechce smířit - v prosinci předloží vládě materiál, který by tu situaci změnil.

"Pokud vláda označí tuto stavbu jako veřejnou a bude chtít, abychom pokračovali v přípravě dále, tak musí také rozhodnout, jakým způsobem bude celá příprava pokračovat, to znamená, že legislativní rámec by musel být upraven tak, aby veřejné stavby na Labi mohly pokračovat," uvedl k tomu ministr dopravy.

Šimonovský tím ovšem nijak nebere aktivitu investorovi, kterým je Ředitelství vodních cest: "Investor pravděpodobně podá rozklad k panu ministrovi Ambrozkovi, to znamená, se odvolá, ale my přesto chceme, aby vláda posoudila celou situaci a naznačila, rozhodla o dalším směru."

"Budeme navrhovat, aby byla, byl upraven zákon o ochraně životního prostředí v případě veřejné stavby na vodní cestě Labe," uvedl ministr dopravy Milan Šimonovský v rozhovoru pro BBC.

Ve studiu hovořil k tématu člen představenstva Československé plavby labské Miroslav Šefara.

Jak si myslíte, že celý spor dopadne?

Nemohu předjímat rozhodnutí vlády, nicméně chci poznamenat, že pravděpodobně se nedoceňuje strategický význam české vnitrozemské plavby pro vnitrozemský stát, jako je Česká republika. Tato plavba byla zřízena spolu se vznikem republiky před dvaaosmdesáti lety a byla zřízena jako nástroj nezávislosti obchodního a politického spojení s mořem pro vnitrozemský stát a tuto roli plnila bez přerušení během všech událostí osmdesát dva let. Bohužel dnešní účinkování ministerstva životního prostředí tento strategický zájem České republiky zřejmě přeruší.

Ekologové tvrdí, že například výstavba dalších jezů na Labi by znamenala ohrožení devětadvaceti kriticky a silně ohrožených druhů rostlin, živočichů, které se vyskytují v doprovodných ekosystémech řeky...

S ekology vedeme diskusi deset let. Za tu dobu byl původní projekt jezů sedmkrát upraven a příprava, která do této chvíle nemá žádný efekt, stála sto milionů korun. Takovou přípravu nepamatuje ani Temelín. Poslední verze projektu je maximální kompromis s ekology.

Nedošlo by tedy k žádnému ohrožení?

Stoprocentně ne. Jenom pro ilustraci: jez Prostřední Žleb je umístěním i celkovým dosahem trvalého vzdutí kompletně v městské zástavbě města Děčína, ve čtvrté zóně neboli nejmenší zóně ochrany. To jenom ilustruje, že jsme ustoupili podstatným způsobem a další ústupek by znamenal znehodnocení technické hodnoty díla.

Když ale hovoříte o tom, že jste udělali maximum a ustoupili jste, čím si vysvětlujete nadále trvající protesty ekologů a ostatně i rozhodnutí Ambrozkova úřadu, ministerstva životního prostředí?

V této konkrétní kauze to pokládám za zneužívání nesmírné legislativní moci, kterou ministerstvo životního prostředí má dánu zákonem 114/92, a protože postup tohoto úřadu je takto nekompromisní, reakcí na něj je pokus o novelu zákona, který by dokázal labskou vodní cestu vyjmout z účinnosti ekologických zákonů. Zdůrazňuji ale znova, že je to poslední zoufalá snaha, jak lodní dopravu zachovat. Při nejmenší míře kompromisu ze strany ministerstva životního prostředí by to nebylo potřeba.

Můžete říci, co by pro Českou republiku znamenalo, kdyby přišla o spojnici s evropskými námořními přístavy, tedy pokud by se jezy, o nichž se bavíme, na Labi nepostavily?

Nepochybně by skončila česká plavba, která v době, kdy je v Labi dostatek vody, prosperuje v černých číslech, normálně funguje. Ukončení tohoto druhu dopravy by znamenalo, že na silnici vyjedou další tisíce kamionů, které přebírají část našich komodit hromadných substrátů, zejména hnojiv z Lovosic, například exportovaných do Německa, a znamená to tedy podstatně větší zhoršení životního prostředí než v případě výstavby jezů.

I k tomu máte podklady a písemné důkazy, na kterých jste ochotni to demonstrovat?

My jsme toho svědky v době, kdy nejezdíme. Například posledního půl roku jezdí kamiony přes Cínovec, umírají lidi na silnicích a zhoršuje se životní prostředí. Druhý velmi negativní efekt je, že německá železnice, která je naším jediným relevantním konkurentem (stejně jako my jejím), začíná diktovat monopolní ceny pro zhruba pět milionů tun českého exportu a importu, který se v této atrakční oblasti pohybuje. A to je, myslím, ta podstatná role, kterou plavba pro Českou republiku vykonává - roli regulátora pro české zboží.