K největším změnám došlo v populaci motýlů

Dvacet tisíc dobrovolníků sbíralo 24 let data a po jejich vyhodnocení vědci dospěli k názoru, že všechny rostlinné i živočišné druhy, které byly v Británii zkoumány, vymírají a navíc velmi rychle.

Prezident Královské společnosti, tedy britské akademie věd, lord Robert May se domnívá, že závěry studie je možné vztáhnout na celou planetu.

Upozorňuje však, že data jsou neúplná, protože lidstvo stále nezná mnoho druhů, které na Zemi žijí, popsána jich byla pravděpodobně asi jen pětina.

"Většina odhadů o zrychlení vymírání druhů se zakládá na údajích o ptácích a savcích. Z nich vyplývá, že za posledních sto let se tempo vymírání živočišných druhů zvýšilo zhruba sto až tisícinásobně oproti celkovému vývoji za posledních šest set miliónů let, jak jsme jej mohli poznat na základě studia fosílií," řekl lord May.

Tempo vymírání živočišných druhů se podle Maye začíná blížit situaci, za níž kdysi na Zemi vymřeli dinosauři, což je prý dostatečný důvod ke znepokojení.

Mají se lidé bát?

Co přesně z nejnovější studie vyplývá pro lidstvo není úplně jasné. Podle lorda Maye ale existují přinejmenším tři argumenty, proč by se lidstvo mělo masového vymírání druhů v příštích několika stoletích obávat.

Jedním z nich je fakt, že živočišné druhy poskytují lidem materiál pro biotechnický výzkum. Podle lorda Maye je tu ale ještě závažnější problém:

Za posledních sto let se tempo vymírání živočišných druhů zvýšilo zhruba sto až tisícinásobně oproti vývoji za posledních 600 miliónů let lord Robert May

"Nevíme, nakolik můžeme zjednodušovat ekologické systémy tím, že budeme ztrácet živočišné druhy, a stále od nich vyžadovat stejné služby, na kterých jsme závislí - jako například samočisticí schopnost vod a podobně.

Možná dokážeme být vynalézaví a naučíme se přežít i v biologicky ochuzeném prostředí, těžko říct."

Kromě toho je tu prý ještě jeden argument, čistě estetický: kdo by prý chtěl žít ve světě, který vypadá jako apokalyptická vize budoucnosti, na které jsme zvyklí ze sci-fi filmů?

Lidstvo se přizpůsobí

Průzkum má řadu odpůrců, kteří jej považují za pouhé strašení ekologických aktivistů.

Například Richard D. North z Institutu ekonomických studií říká, že i kdyby se popsaný scénář naplnil, přestože podle něj existuje řada způsobů, jak tomu předejít, tak se lidstvo dokáže přizpůsobit:

Dokážeme se snadno přizpůsobit, pokud budeme chtít Richard D. North

"Samozřejmě, že svět přijde o některá divoká místa, protože stále víc lidí bohatne. Ale narozdíl od katastrofy, která zahubila dinosaury jde v tomhle případě o dlouhodobý proces - sto nebo dvě stě let. A za tu dobu se dokážeme snadno přizpůsobit, pokud budeme chtít," řekl ekonom Richard North.

Návrat divočáků

Jsou tu i povzbudivější zprávy, které dokládají, že ne všem živočišným druhům se v Británii vede špatně. Například se zjistilo, že se tu po dlouhé době znovu rozmnožili divočáci.

Podle Morag Walkerové z Fondu pro ochranu divoké zvěře se jich v současnosti po anglickém venkově toulají stovky.

V Británii přitom prase divoké (Sus scofa) vyhynulo už asi před čtyřmi sty lety, ale někdy v průběhu 80. let se kančí maso stalo žádanou lahůdkou, a tak si spousta lidí zřídila farmy pro jejich chov.

Když pak v 80. letech přišly hurikány a způsobily všemožné škody včetně pobořených ohrad, dostala se podle Morag Walkerové spousta chovných divočáků do volné přírody, kde se od té doby s úspěchem množí.