Jan Bumba redaktor BBC

Slovensko nyní žádá o finanční pomoc EU

Ministr zahraničí Eduard Kukan už požádal partnery v Evropské unii, aby pomohli Slovensku získat zdroje ze strukturálních fondů. Ekologická, ekonomická a lidská tragédie bude totiž podle slovenské vlády nepochybně mít větší než jen regionální či národní rozměr.

Revitalizaci ze strukturálních fondů Evropské unie prosazuje i ministr zemědělství Zsolt Simon. Odvolává se přitom na Českou republiku, která použila evropské fondy při odstraňování následků povodní před dvěma lety.

V úterý by mělo do Vysokých Tater dorazit prvních 10 milionů korun z resortu zemědělství.

"Tyto peníze jsou určeny na to, aby pomohly překlenout eventuální nedostatek finančních prostředků na krytí zabezpečovacích prací", uvedl ministr Simon, podle něhož další peníze budou získány z prodeje kalamitního dřeva po jeho zpracování.

Ekologové by stromy nechali ležet

Se zpracováním kalamitního dřeva to však možná nebude tak jednoduché.

Podle některých ekologů nejde o žádnou ekologickou katastrofu

Náčelník společnosti na ochranu lesů s názvem VLK Juraj Lukáč uvedl, popadané a vyvrácené stromy by měly zůstat ležet v zasažených územích, neboť pokud budou vytěženy, oblasti se postříkají chemikáliemi a půda bude erodovat.

Někteří ekologové navíc tvrdí, že zničení Tatranského národního parku páteční vichřicí není žádná ekologická katastrofa. Podle nich se jen příroda vypořádává s nepřirozeným lesem, který vytvořil člověk.

Ministr životního prostředí László Miklós s nimi nesouhlasí: "V každém případě jde o ekologickou katastrofu. To, zda už nastala, nebo teprve nastane, je absolutně jalová diskuse."

Zvýšené riziko povodní

Podle Miklóse už jen fakt, že na zem spadlo tolik dřeviny a biomasy je ekologická katastrofa největšího rozsahu, jakou Slovensko zažilo: "Je možné postupně očekávat dopady na zrychlený odtok vody, zvýšení nebezpečí povodní, řešení půdní eroze, řešení otázek změny mikroklimatu a podobně."

Ministerstvo zemědělství už vypracovalo okamžité, krátkodobé a dlouhodobé cíle, které je při revitalizaci Tatranského národního parku nutné splnit.

Do zasažených území je nyní zákaz vstupu

Mezi ty aktuální patří změna rozhodnutí o zákazu vstupu lidí do lesních porostů. Nyní je zakázán vstup do zasažených území, ve kterých mohou být ohroženy lidské životy.

Ministerstvo tento týden také posoudí rozhodnutí ministra okamžitě zastavit těžbu jehličnatých porostů.

Zsolt Simon uvádí, že veškerá opatření nyní budou přednostně zaměřena na vyklizení komunikací, lesních cest, železnic, zabezpečení produktovodů a malých vodních toků.

V každém případě jde o ekologickou katastrofu. To, zda už nastala, nebo teprve nastane, je absolutně jalová diskuse László Miklós, ministr životního prostředí

"Týká se to ale také vyčištění lyžařských svahů, běžeckých tratí a turistických tras."

"Je to proto, abychom zajistili obyvatelům tohoto území možnost další existence, protože pro ně je zimní sezóna tou hlavní, která zabezpečuje živobytí", řekl ministr Simon.

V rámci státních lesů TANAPu bylo z celkové rozlohy 46 tisíc hektarů zničeno nebo poškozeno více než padesát procent. Podle ministra Simona by se odstranění této kalamity dalo zvládnout do dvou let.