Tomáš Pavlíček redaktor BBC

Magnetická rezonance je prý spolehlivější, než detektor lži

Američtí a britští vědci prý přišli na daleko lepší metodu, jak zjistit pravdomluvnost dotyčného člověka.

A kupodivu to není žádná specialita - stačí jen použít už existující diagnostickou metodu - magnetickou resonanci.

Mozek jako důkaz

Při lhaní se prý aktivuje jiná část mozku, než když mluvíme pravdu. Detektory lži měří při dotazování změny tělesných funkcí, jako tep, dech a pot, jež mají dotyčného usvědčit ze lži.

Scott Faro se ale domnívá, že odchylky v těchto hodnotách mohou vykazovat i lidé, kteří říkají pravdu, avšak test prožívají s úzkostí.

Při lhaní se prý aktivuje jiná část mozku, než když mluvíme pravdu

Profesor Richard Wiseman z univerzity v Hertfordshiru si je jist, že scanování mozku rezonančními přístroji vede k mnohem spolehlivějšímu výsledku.

Prvního pokusu se zúčastnilo 11 dobrovolníků. Měli střílet z dětské pušky a na otázku, co dělali, pak lhát.

Dalších pět osob se mělo naopak přiznat. Každý z účastníků odpovídal ve chvíli, kdy jeho mozek snímal rezonanční přístroj, a pro srovnání také na detektoru lži.

Obě metody odhalily lháře bez výjimky. Ze snímků mozku však bylo patrno, že "lháři" při svých odpovědích aktivovali jinou a mnohem větší část mozku než "pravdomluvní".

Různí lidé, různé lži

Primář oddělení patologie ve Fakultní Thomayerově nemocnici František Koukolík v rozhovoru pro BBC upřesnil, že existují různé typy lži.

Detektory lži měří při dotazování změny tělesných funkcí

Jeden typ je podle Koukolíka spontánní lež, kdy člověk má k obědu například kuře a řekne, že si dal suché kůrky.

Při tomto typu lhaní se aktivují odlišné části mozku, protože zpracovávají odlišné paměťové obsahy.

Jiná věc jsou podle Koukolíka koherentní lži, kdy se cituje celý, obvykle předem připravený příběh.

Jak Koukolík uvádí, v takovém případě se namáhá pracovní paměť. A za aktivuje jinou část mozku.

Oba dva typy mají podle něj odezvu v obrazu funkční magnetické rezonance.

Dá se i přístroj obelhat?

Tým vědců podle Fara teď chce zkoumat možnosti magnetické rezonance - spolu s nezávislým testem a detektorem lži chce vytvořit co nejpřesnější test na odhalení lži.

Odborníci nevědí, zda je možné naučit se rezonanční přístroj obelstít, ale všichni se shodují, že rezonanční metoda je spolehlivější - jak tvrdí například Wiseman:

"Jsem si jist, že to bude účinnější, protože detektor lži měří úzkostnost. Mnoho lidí prožívá strach, když jsou jim na tělo připevněny snímače detektoru, zatímco notoričtí lháři přitom zůstanou naprosto klidní."

Jsem si jist, že magnetická rezonance bude účinnější, protože detektor lži měří úzkostnost. Mnoho lidí prožívá strach, když jsou jim na tělo připevněny snímače detektoru Richard Wiseman, profesor univerzity v Hertfordshiru

Wiseman dodává, že s pomocí rezonance se odborník dívá přímo do mozku. A lhaní je podle něj poměrně složitá věc. Je třeba přemýšlet o tom, co bude vypadat hodnověrně, co asi tazatel ví, co může ověřit.

Jak uvádí František Koukolík, i taková metoda má svá omezení - a to statistická. Mozek jako živý systém nereaguje vždycky stejně a dá se očekávat i jistý podíl nepředvídatelných odpovědí.

Jejich procento ale bude podle Koukolíka zřejmě nižší než u jiných metod.

Spolehlivý, ale drahý?

Zkouška bude podle Wisemana tím spolehlivější, čím přesněji se podaří pozorovat aktivitu mozku.

Jedinou otázkou zůstává, nakolik by bylo možné metodu zavést do běžné praxe. Vyžaduje totiž, aby pacient delší dobu zůstal ve velkém a drahém tunelu, který snímá aktivity jeho mozku.

Není to asi přístroj, který by mohla mít každá policejní stanice, ale v budoucnu by se podle vědců ve zvlášť sledovaných případech mohl být žádaný.

Větší problém než stroje budou podle Koukolíka odborníci - protože pokud by chtěl takovou metodu použít vyšetřovatel, musel by mít k ruce celý tým lékařů.