Robert Břešťan redaktor BBC

Kjótský protokol zavazuje k omezení emisí skleníkových plynů

Přípravu na průběh summitu pozitivně proměnila nedávná ruská ratifikace Kjótského protokolu. Dá se brát přinejmenším jako povzbuzení pro boj s globálním oteplováním.

Protokol, který vstoupí v platnost v únoru roku 2005, zavazuje průmyslové státy k omezení emisí skleníkových plynů - zejména oxidu uhličitého - o více než pět procent oproti produkci z roku 1990.

Debata o klimatických změnách však probíhá na nejrůznějších úrovních. Americká delegace například v podstatě neuznává, že k nějakému globálnímu oteplování vůbec dochází.

Na minulém klimatickém summitu OSN se vyjádřil zdrženlivě i americký senátor James Inhofe:

"Tady schází vědecké zastoupení a argumenty. Mohlo by to skončit jako jeden z největších podfuků na americkém lidu."

Je tu pořád tepleji

Jen málo vědců však o existenci oteplování pochybuje. Chris Folland z Hadleyova klimatického centra v Británii upozorňuje, že za posledních dvanáct let od summitu v Riu jsou důkazy pro klimatické změny stále jasnější.

Jen málo vědců pochybuje o existenci oteplování

"Ke globálnímu oteplování skutečně dochází. Vemte si, že deset nejteplejších let od půlky devatenáctého století se vyskytlo po roce 1990 a devatenáct nejteplejších od roku 1981. Oteplování je konstantní a rok od roku narůstá," varuje britský vědec.

Teploty nad zemskou pevninou jsou zhruba o stupeň vyšší než v padesátých letech minulého století. Většina odborníků se shoduje, že hlavním viníkem jsou právě emise vzniklé spalováním uhlí nebo zemního plynu.

Na summitu v Buenos Aires je i český klimatolog Jan Pretel. Konference může podle něj mnohé naznačit v tom, jak budou jednotlivé státy a skupiny států vystupovat na jednání v únoru příštího roku.

Zásadním bodem bude zjistit, jak pomoci rozvojovým státům, aby se zvýšila jejich ochrana proti změnám klimatu Jan Pretel, český klimatolog

"Zásadním bodem bude zjistit, jak pomoci rozvojovým státům, aby se zvýšila jejich ochrana proti změnám klimatu," vysvětluje Pretl.

A dodává, že je dlouhodobě patrné, že právě rozvojové země a malé ostrovní státy jsou často vystaveny záplavám či hurikánům.

Nejdřív oni, až pak my

Před třemi lety vznikl na pomoc těmto zemím zvláštní rozvojový fond. Tématem jednání má být tedy i to, jak tyto peníze dělit. A nezbytné je i zajistit, aby je použili skutečně na boj proti globálním klimatickým změnám.

Deset nejteplejších let od půlky 19. století se vyskytlo po roce 1990

"Já se postoje rozvojových států poněkud obávám. Aby redukce emisí měly smysl, musí se do procesu zapojit i Indie a většina států v jihovýchodní Asii, které žádné závazky nemají, a jejich emise přitom vzrůstají enormním způsobem."

"A z jejich strany jistě zazní argument, že se k omezování emisí přidají, až něco začnou dělat Spojené státy," obává se český klimatolog.

Připouští ale, že i o americkém postoji se bude v Buenos Aires jednat.

"Považuji však za nepravděpodobné, že se na pozici USA něco změní," myslí si Pretl.

Česká republika považuje na summitu za prioritu, aby se prostředky na adaptace dávaly především rozvojovým státům. Navíc ale chtějí čeští zástupci na kongresu promluvit i o vlivu adaptačních opatření v rámci vyspělých států.

"Chceme poukazovat na záplavy v Česku v roce 2002, ale i naopak na sucha let předchozích. Domníváme se, že kromě redukčních opatření mají adaptační opatření smysl i ve vyspělých státech," říká klimatolog Jan Pretel.