Václav Sochor zpravodaj BBC

Mohou za oteplování planety skleníkové plyny, nebo města?

Čerstvá studie zveřejněná v magazínu Nature je vcelku jednoduchá: pokud by za globální růst teplot mohla města, pak by teplota v tom kterém městě měla vzrůst více za klidných noci spíše než během nocí, kdy fičel vítr.

Vědci z Hedleyho centra porovnali teploty a rychlosti větru za posledních padesát let u městských a venkovských meteorologických stanic a nezjistili žádný podstatný rozdíl.

"Tenhle vzorek stanic nebyl ovlivněn urbanizací, takže globální trendy oteplování nejsou způsobeny místním oteplováním ve městech - tyto trendy jsou skutečně fenoménem velkého teritoriálního rozsahu," řekl jeden z autorů studie David Parker.

Centrum a periférie

Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu považuje britskou studii za jednu z mnoha podobných.

I v Praze meteorologové zkoumali rozdíly v teplotách mezi centrem a periferií. Naměřené hodnoty se lišily až o 6 stupňů Celsia.

I v Praze meteorologové zkoumali rozdíly v teplotách mezi centrem a periferií. Naměřené hodnoty se lišily až o 6 stupňů Celsia

Pretel BBC řekl, že nevěří vlivu "teplotních ostrovů měst" na globální oteplování. Jejich příspěvek ke zvyšující se teplotě je podle něj zanedbatelný.

Zatímco před lety skeptici popírali globální oteplování jako takové, s přibývajícími důkazy se začali orientovat na zpochybňování jeho příčin a hlavně důsledkům, které může mít.

Bude mít globální oteplování skutečně zásadně negativní vliv na ekonomiku? - ptají se. Nemusí to být světu víceméně jedno?

Robert Bradley, prezdent texaského Institutu pro energetický výzkum, uvádí, že většina těch, kteří se považují za skeptiky, nezpochybňují dopad lidské činnosti na klima, nýbrž paniku, která se kolem toho vyvolává:

"Ano, člověk klima ovlivňuje, ale může se stát, že aplikovaná léčba bude horší než nemoc," řekl BBC Robert Bradley.

Pražská konference

Praha bude v příštích dnech hostit vědce a politiky zabývající se ochranou ozonové vrstvy Země. Sjíždět se začnou na konferenci signatářských zemí Montrealského protokolu, která začne v pondělí v hotelu Hilton.

Ano, člověk klima ovlivňuje, ale může se stát, že aplikovaná léčba bude horší než nemoc Robert Bradley

Přijíždějí do země, na kterou se v pátek ráno řítil mohutný orkán. Stylové přivítání.

Už v pátek v Černínském paláci probíhá sympozium o výzkumu a ochraně ozonové vrstvy, které otevře nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1995 profesor Mario José Molina z Massachusettského technologického institutu.

Zástupci signatářských zemí Montrealského protokolu o ozonové vrstvě Země budou pak diskutovat především o dalším postupu v ochraně ovzduší a situaci v rozvojových zemích.

Jednání konference na nejvyšší úrovni slavnostně zahájí předseda vlády Stanislav Gross 25. listopadu.

Této části zasedání se zúčastní více než 700 delegátů 189 smluvních stran protokolu, včetně několika desítek ministrů životního prostředí a náměstka generálního tajemníka OSN či výkonného ředitele pro životního prostředí (UNEP) Klause Töpfera.

V Montrealském protokolu se v roce 1987 státy dohodly, že omezí emise chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu planety, bez níž by na Zemi nebyla možná většina života.

Česko se k signatářským zemím, jejichž počet se nyní blíží 190, přidalo o sedm let později.